Jahodníku se nejlépe daří v hlinitopísčité půdě s dostatkem humusu, který podporuje jeho růst i bohatou jahodovou úrodu.
Tip: Kompost nedáváme do jamky pod rostliny, protože až by kořeny jahodníku prorostly kompostem a narazily by na nevyhnojenou půdu, zarazily by se v růstu a nechtěly by opustit komfortní zónu.
Naším prvním úkolem je dodat půdě před výsadbou jahodníků humus a organické látky, ze kterých humus vzniká. Nejlepší volbou je organickominerální kompost v množství 5 až 10 kg/m2. Kompost si připravíme promícháním kvalitní ornice s listím, trávou, zbytky zeleniny, organickými odpady. Přidat můžeme také rašelinu nebo zahradnický substrát a hnůj, je-li k dispozici. Můžeme přidat fosfor a draslík ve formě superfosfátu a síranu draselného. Uzrálý kompost promícháme s půdou do hloubky 15–20 cm. Cílem přípravy půdy je zvýšení obsahu humusu. Humus pozitivně ovlivňuje půdní strukturu, zlepšuje provzdušnění, zadržuje vláhu i živiny a usnadňuje jejich dostupnost pro rostliny.
Plody odrůdy Asia. První plody váží přes 50 g
Přidáním organických látek živočišného původu (např. hnůj, kejda, drůbeží trus) doplňujeme především živiny, nicméně zlepšení fyzikálních vlastností půdy je spíše krátkodobé. Naopak komposty s převahou rostlinných zbytků (rašelina, sláma, tráva, listí, hobliny, kůra jehličnanů) dlouhodobě zlepšují strukturu půdy, což je pro pěstování jahodníku klíčové. Kompost je vhodné zapravit do půdy plošně, případně – v případě jeho nedostatku – pouze do výsadbových řad.
Při jarní výsadbě můžeme použít zelenou sadbu, frigosadbu a kontejnerovanou sadbu připravenou z frigosadby. Zelenou sadbu, tedy rostliny, které přezimovaly na poli a na jaře byly vydobyty ze země, sázíme od konce března do konce dubna. V květnu již zelenou sadbu nevysazujeme, protože rostliny chtějí kvést a nemají sílu tvořit nové listy a kořeny. Při květnovém termínu výsadby proto dochází k jejich častému výpadku. Kontejnerovanou sadbu můžeme sázet od března až do května a frigosadbu do konce června. Jarní výsadba nám zajistí příští rok plný výnos.
Zelená balíčkovaná sadba krátce po výsadbě. Závlaha je kapkovací hadicí uloženou 8 cm pod povrchem půdy
S letní výsadbou začínáme od konce července a ideálně ji dokončíme do konce září. Čím déle čekáme, tím nižší bude příští rok výnos. Každý týden zpoždění v srpnu může snížit úrodu až o 10 %. V září se ztráty pohybují kolem 7 % týdně. Rozdíl mezi výsadbou na začátku srpna a koncem srpna může být až 40 %. Pokud sázíme až na konci září, přijdeme přibližně o 70 % úrody. Údaje jsou orientační – výnos ovlivňuje odrůda i počasí. V letním období používáme tzv. zelenou sadbu, tedy rostliny, které vyrostly v témže roce v červenci a srpnu. Sázet můžeme také kontejnerovanou sadbu, vyrobenou ze zelené sadby.
Jednoletý porost odrůdy Salsa ve sklizni
Co je to frigosadba? Jedná se o chlazenou sadbu. Sazenice byly vydobyté ze země v prosinci, kdy je v rostlině dostatečná zásoba škrobových látek. Mají pouze mohutný kořenový systém s kořenovým krčkem a žádné listy. Aby se zabránilo vysychání, jsou sazenice baleny do fólie a skladovány při teplotách –1 až –2 °C. Takto mohou být uloženy až do výsadby. Jestliže rostliny necháme roztát na dobu delší než 24 hodin, nemůžeme je znovu zmrazit, ale pouze zchladit. Další skladování může trvat již jen 1–2 týdny.
Frigosadbu v létě nesázíme, protože by měla příští rok nízký výnos nebo téměř žádný, v závislosti na termínu výsadby. Frigosadba začne totiž po výsadbě kvést a plodit (na rozdíl od zelené sadby, ta na podzim nekvete), vysiluje se, špatně se ujímá, protože je to sadba stará devět měsíců a je dlouhým skladováním vysílena a zbavena zásobních látek, které by jí měly pomoci v růstu. Nevytvoří dostatek základů květních pupenů pro následující sklizňový rok. Květní pupeny totiž tvoří jahodník v září a říjnu (jsou skryté, nevidíme je) a pokud v tuto dobu frigosadba vysázená v srpnu vykvete a plodí, nemá sílu na tvorbu nových květních pupenů pro příští rok. Odstranění květů pomůže jen částečně, rostlina bude pouštět další květy, které musíme odstraňovat opakovaně.
Výsadba balíčkované sadby odrůdy Asia v polovině srpna. Vlevo je vidět porost súdánské trávy, pěstovaný jako zelené hnojení
V létě se klasická frigosadba běžně neprodává, ale bohužel ji lze koupit nevědomky v podobě kontejnerované sadby. Řada producentů totiž připravuje kontejnerovanou sadbu nikoliv ze zelené sadby (mají to být malé rostlinky vyrostlé v témže roce), ale z levnější frigosadby (vyrostlé před rokem). V létě je cena frigosadby výrazně klesá, a tak se ji snaží firmy rychle prodat, než ztratí klíčovou vitalitu. Pokud tedy v srpnu nebo září koupíme kontejnerovanou sadbu, která už kvete nebo dokonce plodí, nejde o výhodu, ale varovný signál. Výjimkou jsou stáleplodící odrůdy jahod, u nichž použití frigosadby tolik nevadí. U jednouplodících odrůd však frigosadba ztrácí na kvalitě – hůře se ujímá a příští rok dává nižší výnos než zelená sadba.
Pro letní výsadbu sázejte zelenou sadbu, ideálně ve formě kontejnerované zelené sadby. Ta lépe zakořeňuje i za horkého počasí a umožňuje vyšší výnos – až 600 až 1200 g jahod z jedné rostliny podle odrůdy. Profesionální pěstitelé tuto sadbu používají běžně, u nás ji však v běžných obchodech neseženete. Vyrábí se totiž převážně pro velkopěstitele. Zkušený zahrádkář si ale zvládne připravit kvalitní kontejnerovanou sadbu i doma. Stačí v červenci či srpnu zakořenit odnože do kelímků s kvalitním substrátem. Pokud na jaře koupíte frigosadbu, můžete si z ní během léta vytvořit vlastní zelenou kontejnerovanou sadbu – ta bude mít mnohem vyšší kvalitu než většina běžně prodávané kontejnerované frigosadby z hobbymarketů.
Foto autor
Na balkoně, terase, parapetu, pergole, v okolí domu nebo i na plotě se může převislým jahodám skvěle dařit. Stačí dodržovat několik základních pravidel a vybrat správnou odrůdu. Pak už si můžete užívat jahodové…
Pozemek, na který chceme sázet jahodník, by měl být na slunci, dobře přístupný, v dosahu zdroje vody. Mírné přistínění pod stromy neškodí.
Hlavní doba květu jahodníků připadá na květen. Co dělat s rostlinou v případě, že počasí připomene existenci ledových mužů?
Ve srovnání s jinými druhy ovoce jahodník koření výrazně mělce. O úspěšné sklizni tak rozhoduje kvalita ornice. Jak se o ni postarat?
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
