Jak dlouho jsou jahody velké aneb křížení ovocných druhů

26. 5. 2020

V přírodě se příbuzné druhy kříží v případě, že pyl z jednoho druhu rostliny klíčí na blizně druhého, a pokud jsou oba druhy schopné opylení v tutéž dobu.

Pokud splňují tyto dvě podmínky, musí splnit i třetí, tedy, že jsou blízko sebe.

Nejspíš to byly podobné poznatky a zkušenosti, které člověka už před staletími přivedly k pokusům pomoci křížení tak, aby vznikl nový druh s novými vlastnostmi.

Příběh jahod v roce 1766

Až do doby vlády Ludvíka XV. byly pěstované či sbírané jahody ve velikosti těch lesních, popřípadě trávnic, jahod dovezených z Ameriky. Tehdy napadlo zahradníka Antonia Duchessnaye zkřížit dva americké jahodníky, jahodník čilský a viržinský. Potomstvo mělo plody větší než rodiče, chuti bylo nejspíše na tu dobu skvělé, a tak se ujalo.

Od roku 1766 tedy můžeme pěstovat jahodník velkoplodý (Fragaria x ananassa). A protože to byla křížení úspěšná a přinášela potomstvo, můžeme se dnes setkat s mnoha stovkami, možná tisíci odrůd jahod různých typů růstu, plodící jednou, nebo remontující, s různými barvami plodů od bílé přes tmavě rudou až po skoro černou.

Mieze Schindler

Mieze Schindler milují kosáci. Dozrává do zajímavého aroma, do téměř černé barvy.

Jahodník Fragaria ananassa.

Pineberry White Dream je odrůda jahodníku. Ne ananasová. K tomu svádí botanický název Fragaria ananassa.

Křížení jako věda

V roce 1855 se narodil v Rusku I. V. Mičurin. Ten se dal na dráhu šlechtitele ovocných druhů a odrůd vhodných i do těch nejhorších podmínek Sibiře Ruska, později Sovětského svazu (zemřel v roce 1935).
Dalo by se říct, že pro ovocné zahrady objevil druhy do té doby obecně nepěstované (Actinidia arguta odr. Klára Zetkinová), vyšlechtil desítky odrůd ovoce snášejících velké mrazy, které mají krátkou vegetační dobu, i lahůdky do teplých krajů. Křížil ovoce čeledi růžovitých, tedy hrušně, hlohy, mišpule, jeřáby, různé meruňky a višně.

Na jeho práci navázali šlechtitelé dlouho po jeho smrti a používali stejné rodiče. Třeba německá odrůda Cherrykose vznikla z křížení, které využíval i Mičurin. Je to kříženec slivoně vrbové a meruňky obecné: Prunus salicina x Prunus armeniaca. Vznikla skoro černá, uvnitř rudá meruňka, s nehladkým povrchem.

Za mezidruhové křížence lze jmenovat odrůdy Likernaja, Granatnaja. I dnes se na trhu setkáme s křížencem hlohu a jeřábu, odrůdou Granatina. Na blizny mateřských rostlin přenášel pyl jiných druhů ve směsi, dalo by se říct, že se snažil přírodu nějak oklamat a zmást, aby například blizna jeřábu přijala pylové zrnko hlohu nebo hrušně a vytvořila životaschopné semeno. V botanické zahradě v Táboře jsme je měli a dodnes tam jsou, ale nikde v podrostu pod nimi jsme nikdy nenašli jediný semenáček, nejspíše nejsou života schopné.

Na Mičurina se můžeme upamatovat třeba, když probíráme sortiment angreštů. Údajně odrůda Mucurines byla původně v jiné části Evropy pojmenovaná Mičurinec.

Křížení s problémy

Před několika desítkami let bylo módou mít v zahradě odrůdy kříženců černého rybízu a angreštu pojmenované Josta nebo Nigrolárie. Jejich autoři začali se šlechtěním ve východním Německu, poté pokračovali ve Švýcarsku.

Josta

Josta, populární kříženec rybízu a angreštu. Také pojmenování vzniklo křížením a to německých názvů ovoce Johannisbeere a Stachelbeere

Při šlechtění bylo třeba překonat překážku v podobě neujímání pylu, bylo dost těžké, aby se pyl z jednoho druhu usídlil na blizně toho druhého (černý rybíz a angrešt). Pravděpodobně pomohla chemie, tedy biochemie.

A když už se to technicky povedlo a semenáčky vyklíčily, bylo určitě těžké vybrat po mnohaletém testování z potomstva ty nelepší.

Mám Jostu v zahradě, občas se objeví pod rybízy nebo pod stromy, na kterých sedá zpěvné ptactvo, semenáček vykazující podobné znaky, jaké má Josta. Ale ještě nikdy nedaly takové ovoce jako Josta. Bobulky bývají kyselejší, velmi rozdílně dozrávají, často při dotyku a za větrného počasí opadají.
Ale i v sortimentu odrůd bobulovin se dnes objevují novinky (Riko).

Asijská hrušeň

Asijská hrušeň, žádné hruškojablko (Hosui)

Obchod a kříženci

Obchod se žene (stejně jako zahrádkáři) za senzacemi. A tak se na trhu objevily hruškojablka (asijské hrušně), černé ostružinomaliny (čistý druh ostružiník východní), jahodomalina (zase jen ostružiník Rubus illecebrosus), ostružinomalina Loganberry (také čistý druh). Takže nejspíše jedině Tayberry je křížencem.

Z kříženců peckovin je z tohoto pohledu košer výše uvedená meruňka Cherrykose a některé další odrůdy (Melitopolskij,…). Ale mnohdy je za křížence vydáván i velkoplodý myrobalán, nebo některá z asijských slivoní.

Frau Mieze Schindler

Frau Mieze Schindler. Plně vyzrálá je skoro černá, má trochu aroma dobrých ostružin.

Setkáte se s ananasovou jahodou (snad od latinského názvu Fragaria x ananassa), dokonce s jahodoostružinou (velmi tmavá odrůda Frau Mieze Schindler), ale jsou to jen odrůdy jahodníku.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Kříženec rybízu a angreštu Riko, tak tuto odrůdu jsem našel opravdu jen v čísle Zahrádkář 11/2020. Řekl bych, že neexistuje a že si ji pan Ivan Dvořák musel vymyslet.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

4. 10. 2024

Kam vysadit ovocné stromky, aby se jim dobře dařilo

Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.

zobrazit další rady a tipy
1
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x