Někdo vášnivě rád zahrádkaří, jiný hledá, jak to udělat, aby zahradě mohl věnovat jen minimum času. A tak se rozhodne pro trávník.
Jenže trávník, pokud má k něčemu vypadat, patří k nejnáročnějším zahradním kulturám.
Trávník vyžaduje pravidelnou renovaci
Abychom měli trávník podle svých představ, měli bychom splnit několik požadavků.
Musíme dokonale odplevelit půdu. Pokud tam necháme vytrvalé plevele nebo zásobu semen nejrůznějších plevelů, budeme mít o zábavu postaráno na několik let. Půdu poté zkypříme a provzdušníme. Pomoci si můžeme zahradním vertikutátorem.
Terén modelujeme vždy s ohledem na nežádoucí nadbytečné zadržování vody nebo naopak s ohledem na vysychání vyvýšených míst.
Propustnosti půdy, což je jedna z nejdůležitějších fyzikálních vlastností, věnujeme velkou pozornost. Povrch dostatečně zhutníme válcem.
Základním půdním rozborem pozemku nic nezkazíme. O to přesnější pak můžeme udělat tzv. zásobní hnojení. Jedná se o doplnění konkrétních živin, především draslíku, fosforu a hořčíku. V této fázi opatrně aplikujeme dusík. Hnojiva následně dobře zapravíme do půdy.
Vyséváme za bezvětří, na 10 m plochy asi 250 g směsi
Po prvním výsevu semena zatlačíme do půdy válcem a pravidelně zaléváme nejlépe kropítkem. Při silnějším proudu se semínka vyplavují a trávník roste nerovnoměrně. Vyhneme se silnějšímu proudu vody.
Po výsevu, zálivkách, přihnojení a prvním posečení se porost začíná zapojovat. Nyní už jen zbývá jednou týdně síct, pravidelně zavlažovat, správně přihnojovat s ohledem na typ trávníku a roční období a to celé stále dokola.
Trávník patří mezi nejnáročné kultury v zahradě
Trávník udržujeme prořezáváním, pískováním, odstraňováním plsti, která se tvoří na povrchu atd.
Pokud se objeví plevele, mechy či houby a my chceme mít trávník dokonalý, máme na výběr, zda je odstraníme chemicky nebo mechanicky.
S použitím chemie:
Pokud se chceme chemii vyhnout, musíme být důslední v prevenci. To znamená používat kvalitní osiva, průběžné odstraňovat plevele i s kořeny a další péči.
Mechanická likvidace mechu v trávníku
Pokud nám nevadí pampelišky, sedmikrásky, rozrazily a další trávníkové rostliny, budeme mít práce mnohem méně.
Nejčastěji se setkáme s plísní sněžnou, dnes správně nazývanou sněžná světlorůžová plísňovitost trav. Jedná se o houbovou chorobu, kterou způsobuje rážovka sněžná (Monographella nivalis). Její výskyt zjistíme nejčastěji, až když roztaje sníh.
Tvoří kruhovité nebo oválné hnědé skvrny pokryté bílým nebo narůžovělým myceliem. Podporuje ji střídání teplot, větší množství organické hmoty a také nízké sekání, nadbytek dusíkatých hnojiv a nedostatek draslíku, což podporuje nevyzrávání rostlinných pletiv.
Někdy postačí tato místa zjara vyhrabat a přihnojit jarním hnojivem. Podzemní orgány trav si již poradí. Pokud je problém rozsáhlejší, můžeme sáhnout po fungicidu.
V mrazech na trávník pokud možno nešlapeme. Zpravidla tím zaviníme výskyt plísně šedé; foto Lucie Paukertová
Přes veškerou péči může trávník potrápit kupříkladu i mechanické poškození sešlapáním za mrazivých dnů.
Foto Shutterstock
Podobně velké rozdíly, jaké existují mezi odrůdami jabloní, brambor nebo květin, charakterizují i jednotlivé trávníkové odrůdy trav.
Suchá a teplá první půle, deštivá druhá, to byl srpen 2021. Divím se, že se už v té době na zahrádkářských webech nepsalo o tom, jak založit trávník.
Trávník považujeme za jeden z nejdůležitějších prvků rodinné zahrady. Před jeho založením si ujasníme, který typ bude vyhovovat našim představám.
Jarní výskyt šedého až mírně narůžovělého mycelia sněžné světlorůžové plísňovitosti trav (Monographella nivalis) má několik příčin.
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.
