Sečení a sušení trávy na seno zůstává velmi oblíbenou činností. Zájem o soukromý chov drobných hospodářských zvířat přetrvává.
V dřívějších dobách bylo sušení sena poměrně namáhavou činností, na kterou si musel majitel zahrady naplánovat hodně času. Celá procedura zahrnovala sekání kosou, trvající mnohokrát i několik dní.
Citlivé sečení kosou se vrací opět do módy
Louky se sekávaly postupně. Seno obraceli alespoň čtyři lidé, ne-li celá rodina. Převoz usušeného sena zajišťovaly koňské povozy. Ty je dopravily až ke skladovacímu místu.
V 60. letech se začaly objevovat první stavebnicové lištové sekačky, ale vybavené dvoutaktním motorem. Sečení netrvalo příliš dlouho. Tato technologie nebyla energeticky náročná a lišta měla záběr až 1,5 metru.
Lištová sekačka je efektivní při sekání vysoké trávy
Problémy však způsobily předměty ukryté v zemi, jako větší kameny, zabetonované železo nebo jiný materiál poškozující sekací žabku.
Z původní náročné činnosti je vlivem moderní nabídky zahradní techniky rázem jednoduchá činnost. Menší chovatelé králíků ocení sekačku s možností shrabování, větší nepohrdnou stavebnicovým systémem.
Obslužní lidé se tak na louce stávali mechaniky, kteří museli odstraňovat závady, aby v práci pokračovat dál. Ženy ani nemohly na práci se strojem pomyslet, bylo to dáno velmi těžkým startováním dvoutaktních motorů. Posekaná tráva se odhrabávala, aby se při sečení dalšího úseku nenamotávala do žací lišty.
V 90. letech se začalo v tuzemských továrnách přemýšlet, jak sečení trávy pro sušení sena co nejvíce zjednodušit. Zadání pro konstruktéry znělo jasně: snadná obsluha, malá náročnost sečení, možnost sekat i drobné nálety. Také zazněly požadavky na jednoduché broušení sekacích elementů a nulovou potřebu údržby. Zrodilo se tak sečení bubnové řešené jako vysokootáčkový disk s několika otočnými, oboustranně ostřenými noži. Toto sečení prokázalo splnění zadání do posledního detailu.
Tento typ sekaček poseká velmi přerostlou trávu, otočné nože se při nárazu na překážku skryjí pod disk a celoplošný podběh zajistí konstantní výšku strniště. Trávu není třeba odhrabávat, stroj ji skládá úhledně do řádku. První stroje byly stavebnicové, řešené jako samostatný podvozek k motorové jednotce nebo jako adaptér k příslušné převodovce s hnacím vývodem, kde jako motor posloužila stejná hnací jednotka.
Oblíbeným strojem na sečení vysoké trávy jsou bubnové sekačky
V průběhu let se systém takového sečení dále zlepšoval. Přibyl počet nožů, takže se snížila náročnost na točivý moment motoru, také došlo k vylepšení krytování. To je obrovsky důležité z hlediska ochrany obsluhy před odletujícími částicemi. Evropská unie také začala požadovat další bezpečnostní prvky. Proto nechybí vypínač motoru a mechanicky vypínatelný pohon řešený přesuvníkem. Pro obracení a shrnování se původně používaly rotační obraceče, které ale nebyly příliš účinné. Pásový systém se ukázal jako dobré řešení, dokáže obracet a shrabovat i velké množství trávy a sena.
Seno patří mezi nedůležitější složku jídelníčku každého králíka
Menší slabinou malotraktorů s kardanovým systémem je cena, která ale odpovídá kvalitnímu strojírenskému provedení. Proto se objevil malý a levný vícefunkční nosič, v základu pracující jako vícerychlostní bubnová sekačka. Sekací disk je ale odmontovatelný a vyměnitelný za jednoduchý skulovač sena. Dvě hvězdice umožňují jak obracet, tak shrabovat. Základní prvky ze sekaček zůstávají. Pevná náprava, snadné ovládání a nízké vibrace jsou doplněny o možnost volby provedení s elektrickým startováním.
Foto Vari a Shutterstock
Mech, ale především plevel dokáže potrápit každého, kdo má kus zelené plochy u domu. Jak jeho výskyt co nejvíce eliminovat?
Chceme mít na zahradě krásný a zdravý pažit, nebo mech, který se čím dál tím víc rozrůstá? Pokud to první, bez naší pomoci to nepůjde.
Dlouhá stébla a místy i plevel prozrazují, že jsme se trávníku nevěnovali tak často, jak by v létě potřeboval. Teplu i suchu přizpůsobíme sečení i závlahu.
V červenci sečeme trávník s ohledem na aktuální srážkovou vláhu a teploty. Za sucha a horka snižujeme výšku opatrněji.
Nejrůznější škůdci, ale i spory původců chorob ovocných stromů přezimují v kůře kmenů. Proto je dobré starou rozpraskanou borku z kmenů ovocných stromů lehce oškrábat na rozloženou fólii, a poté ihned spálit, aby se zamezilo šíření škůdců.
