Domů » Zahrada » Okrasné rostliny » Sukulenty » Termín přesazování kaktusů a výběr pěstitelské nádoby
Termín přesazování kaktusů a výběr pěstitelské nádoby
27. 5. 2020
Určit nejvhodnější dobu pro přesazování kaktusů, stejně jako vybrat ideální tvar nádoby nebo její přesné rozměry, to je poněkud složité.
Pokusím se však popsat jakýsi optimální stav, který by měl kaktusům po všech stránkách vyhovovat.
Kdy kaktusy přesazujeme?
Kdybych chtěl odpovědět zcela zeširoka, napsal bych – kdykoliv během roku. Ovšem tato odpověď nepřibližuje onen optimální stav. Za nejvhodnější dobu považujeme vegetační klid nebo těsný začátek vegetace, kdy kaktusy se zvyšující se intenzitou slunečního svitu a zvyšujícími se teplotami začínají otevírat své růstové vrcholy a začínají také aktivovat kořenovou soustavu, která je v očekávání prvního přídělu vody.
Tato doba je opravdu nejlepší i z toho důvodu, že zároveň zkontrolujeme zdravotní stav kořenů, obzvlášť nejsou-li kořeny napadeny savým červcem kořenovým, mezi kaktusáři dobře známým jako kořenovka. Tomuto červci se výborně daří v suchém prostředí, tedy během vegetačního klidu, kdy kaktusy nezaléváme. V případě, že výskyt kořenovky zjistíme, napadené části kořenů odstraníme a kořenovou soustavu namočíme nebo zalijeme.
- Starý substrát z kořenů zcela odstraníme a očištěné kořeny můžeme zkrátit. Při přesazování kaktusů musíme totiž dodržet zcela zásadní pravidlo, kterým je skutečnost, že kořeny nesmí být otočeny směrem vzhůru.
- Jsou-li kořeny příliš dlouhé, zakrátíme je ostrým nožem, necháme dva tři dny zaschnout a teprve pak rostliny sázíme.
- Nezkracujeme pouze silné řepovité kořeny např. u rodu Ariocarpus či Lophophora. Kaktusům s takto utvářeným kořenovým systémem musíme volit odpovídající nádoby, které již jsou součástí sortimentu firem nabízejících potřeby pro kaktusáře.
Drenáž, nedoceněná pomocnice
Dříve nebo později se v důsledku zálivky začnou na dně květináče usazovat jemnější částice substrátu, které mohou po čase zcela ucpat odtokové otvory, přičemž kaktus může být poměrně dlouho v přemokřeném prostředí, což vede velmi často k zahnívání kořenů. Těmto problémům se můžeme snadno a elegantně vyhnout, nasypeme-li na dno květináčku hrubý křemičitý písek, nadrcené střepy ze starých hliněných květináčů nebo hrubou frakci pemzy či agroperlitu. Voda touto drenáží dobře odtéká a zároveň i dobře vzlíná, provádí-li kaktusář zálivku podmokem. Vrstva drenáže závisí na velikosti květináčku. V těch nejmenších by se měla pohybovat okolo 10 mm, ve větších květináčích nebo mísách je její vrstva přibližně 30–50 mm.
Květináč nebo misku
Doba vyprázdněných hořčičných kelímků a nádob od Solviny je naštěstí ta tam. Výběr nejrůznějších květináčů z hlediska tvarů, barvy, materiálů a samozřejmě i ceny je velmi široký. Dnes valná většina kaktusářů upřednostňuje květináče hranaté a z plastické hmoty, které mají několik nesporných výhod.
- První je perfektní využití plochy, s jejímž nedostatkem každý kaktusář dříve či později bojuje.
- Zároveň také zajišťují optimálnější vlhkostní režim, protože ony pěkné hrnky z pálené hlíny velmi rychle prosychají a nejjemnějším kořínky v nich snadno zasychají.
Často kaktusáři pěstují kaktusy i v miskách, do kterých sesazují příbuzné zástupce rodu nebo větší počet jedinců jednoho druhu. Tento způsob je však určen již pokročilejším pěstitelům. Ti, kteří by si chtěli vytvořit v misce „imitaci biotopu“, mohou použít mělkou misku z pálené hlíny nebo z umělé hmoty a vysázené rostliny vkusně doplnit kameny.
Echinokaktus Grusonův (Echinocactus grusonii)
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
