Sukulentní muškát: vytrvalý polokeř z Afriky

11. 1. 2023

Tento muškát na první pohled neoslní barevnou přemírou květů jako jiné druhy muškátů, za to o dost lépe vydrží nepříznivé podmínky.

Rostliny druhu Pelargonium transvaalense poprvé nasbíral v roce 1883 botanik John Meddley Wood. Ovšem  první formální popis vznikl až v roce 1890. Živý materiál byl pak dovezen na počátku 20. století do Botanické zahrady Univerzity v Cambridgi.

Sukuletmní muškát je vhodný na bonsai

Pelargonium transvaalense je také někdy přezdívána princezna pouště

Dodnes se v literatuře tvrdí, že tento druh se vyskytuje v JAR pouze na dvou malých místech v horských oblastech, a to v provincii Mpumalanga (dříve Transvaal) a Kwa-Zulu Natal, s nadmořskou výškou od 600 do 1400 m n. m. Klimaticky jde o oblast, kde jsou léta horká a vlhká a v zimě neprší, ale ani nemrzne.

Čím se sukulentní muškát vyznačuje

Lze ho popsat jako bylinný, řídce rozvětvený a často poléhavý, až 80 cm vysoký, vytrvalý polokeř.

Základem rostliny je zakrslý, už v prvním roce života výrazně tlustý stonek, který v dalších letech přibývá na objemu a vytváří nepravidelné, tlusté články neboli větve.

Po dlouhém období sucha je opadavá jednoletá lodyha hladká a zelená. Jednoduché listy mají 4 až 9 cm dlouhou, dlanitě laločnatou čepel, zpravidla s hnědou páskou na svrchní straně.

Sukuletmní muškát je vhodný na bonsai

Květy mají jemné karmínové žilkování

Květenství je rozvětvené na 2 až 3 okolíky. Každý okolík má 3 až 10 květů na zhruba 15 mm dlouhých stopkách. Květy jsou úzké, 20 mm dlouhé, růžové, s karmínovou žilnatinou.

V původní domovině rostlina kvete až koncem léta.

Pěstování a přezimování

Tento sukulentní muškát je velmi dobře přizpůsobivý. Na plném slunci tvoří elegantní půlkulaté keříky a po pravidelné letní zálivce, která by měla být hojná, dobře kvete. Zatímco umístění ve stínu rostlinám příliš nesvědčí. Snaží vytahovat za světlem a plazit. V našich podmínkách  kvete až po rovnodennosti v období krátkého dne. Květy jsou samosprašné.

Přezimuje bez problémů. Ideální teplota je od 5 do 10 °C, od listopadu do prosince nezalévám vůbec. Rostlina přežije i 3 měsíce trvající sucho. Rozmnožuje se výsevem semen, nebo řízkováním oddělků tlustých článků. Při použití větší dávky fantazie lze říci, že je to materiál vhodný i pro sukulentní bonsaje.

Domorodci z oblasti Mpumalanga věří, že žvýkáním kořenů lze vyléčit úplavici nebo průjem.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

13. 4. 2024

Duben je příznivým měsícem pro výsadbu trvalek

Po 5–10 letech podle druhu ustávají trvalky ve vývoji a růstu. Proto je dobré jejich zmlazení a případné rozmnožení. Dělení provádíme v době, kterou určí termín kvetení toho či onoho druhu: před rašením, po odkvětu nebo časně na podzim. Rozmnožit je můžeme i odkopky.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x