Rarity sukulentní říše: obří rostliny i výstřely semen

13. 12. 2019

Pestrost a rozmanitost sukulentů se dá doložit jak rekordními velikostmi květů, listů či celých rostlin, tak neobvyklým způsobem množení. 

David a Goliáš

Sukulentní skupinu stapéliovitých rostlin obdivujeme především kvůli kráse a rozmanitosti květů. Největší květ rodu Stapelia (smrdutka) má druh Stapelia gigantea, nejmenší pak Stapelia erectiflora. Květy prvního druhu mohou u dobře pěstovaných jedinců dosahovat šířky přes 40 cm, kdežto nejmenší květ v rámci rodu dosahuje průměru při otevření jen něco málo přes jeden centimetr!

 

Zejména druh Stapelia gigantea se snadno pěstuje. Bývá s úspěchem vegetativně množen. Nejeden výpěstek se pak stal i dárkem. Aby obří stapélie svým květem pravidelně ohromovala, vyžaduje co nejslunnější umístění a v období vegetačního klidu chladnější přezimování.

Dávivec vystřeluje potomstvo do okolí

Pryšcovité sukulentní rostliny tvoří velmi významnou skupinu sukulentů, která se vyznačuje typickým květenstvím, mléčnicemi, které prostupují celý stonek, a také plodem. Tím je trojpouzdrá tobolka ukrývající před dozráním tři většinou kulovitá nebo fazolovitá semena.

  • Jakmile semena dozrají, plod začíná mírně vysychat a samovolně puká. Poté semena ze svých pouzder velkou rychlostí vystřelují. Uletí přitom vzdálenost až několika metrů.
Dávivec Jatropha podagrica

Dávivec Jatropha podagrica vystřeluje semena fazolovitého tvaru do vzdálenosti okolo 1 m

Zajímavé je a z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit, že vystřelená semena klíčí nejspolehlivěji a semenáčky rostou nejlépe, pokud dopadnou jako kukaččí vajíčko do květináče jiné rostliny.

Také proto se ve sbírkách pěstitelů často objevují semenáčky rodu Euphorbiapryšec nebo dávivec (Jatropha) – na překvapivých místech.

Sukulentní pryšce a dávivce patří většinou mezi poměrně snadno pěstovatelné druhy. Předem je však nutné si zjistit, kde má rostlina svou původní domovinu, a tomu přizpůsobit pěstební podmínky.

Gigantická sukulentní bylina

Tuto rostlinu si do sbírky pořídí málokterý fanda sukulentů. Její pěstování je obtížné jednak kvůli místu původního výskytu a jednak kvůli prostoru.

Gigantická bylina s květenstvím měří úctyhodných 12 metrů.

Nevětvený kmen s chocholem listů Puya raimondii dosahuje totiž 4–5 m vysoko a z něj vyrůstá květenství, které samotné může narůst do výšky až 7 m.

  • Přitom každé květenství produkuje až 8 tisíc jednotlivých květů, což jednoduchým přepočtem znamená, že jedinec vytvoří přibližně 6 miliónů semen.

 

Po odkvětu všechny rostliny hynou, tzn., že jsou víceleté monokarpické – a ona víceletost je u puya Raimondiovy opravdu významná – nejdříve vykvétají exempláře za zhruba 80–100 let. Domovinou obří sukulentní byliny jsou vysokohorské oblasti And. Roste na území Peru a Bolívie v nadmořských výškách 3 500–4 800 m.

Živoucí fosilie s nejdelšími listy

Vyprahlé a nehostinné pouštní oblasti v Namibii a Angole jsou domovem jedné z nejbizarnějších rostlin světa pojmenované Welwitschia mirabiliswelwitchie podivná.

Listy přirůstají přibližně 8–15 cm za rok, z čehož lze usuzovat, že se nejstarší jedinci tohoto druhu dožívají přibližně 500–600 let.

Tento sukulent je vlastně tvořen vegetačním vrcholem, ze kterého vyrůstají dva listy, které na bázi neustále přirůstají, ale na vrcholu se vlivem klimatických podmínek třepí a rozpadají. Pokud by tomu tak nebylo, jednalo by se opravdu o rostlinu, která má nejdelší listy v celé rostlinné říši.

Krátký stonek je částečně vrostlý do země a pokračuje dlouhým kořenem, který čerpá z velkých hloubek vodu, ale jen v minimálním množství.

Welwitschia mirabilis

Welwitschia mirabilis působí bizarním dojmem

  • Welwitchie je dvoudomá; vytváří tedy odděleně samčí a samičí rostliny.

S pěstováním této rarity to rovněž není jednoduché. Kdysi se tvrdívalo, že je nezbytná její kultivace v hlubokých keramických trubkách, ve kterých se může řádně rozvinout její kořenový systém.

Nakonec se ukázalo, že roste dobře i v hlubším květináči nebo na pěstebním záhonu – nutně však vyžaduje velmi opatrnou zálivku, minimum organických látek v půdě a minimum přihnojování.

Více informací o pěstování sukulentů psokytnou členové zájmového sdružení — Sekce pěstitelů sukulentů.

Každý pěstitel, který se rozhodne tuto maturitní zkoušku postoupit, se musí obrnit trpělivostí a při vší úctě mít každodenně na paměti Komenského výrok „veškeré kvaltování toliko pro hovado dobré jest“.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 7. 2022

Česnek a cibuli sklízíme podle vzhledu natě

Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x