
Jak na sukulenty s kaudexy, aby prospívaly jako krásné pokojovky
28. 11. 2021Jedna skupina sukulentů se zásadně liší od jiných pozoruhodným zásobníkem živin. Zásobníkům se říká kaudexy a sukulentům kaudiciformní.
Zvláštní a výrazný sukulent dračinec dračí snadno spatříte při návštěvě Kanárských ostrovů. Původně ostrovní endemit se tu nedá přehlédnout.
S dračincem dračím, někdy nazývaným dračinec obecný (Dracaena draco), se v jeho domovině setkáte především v parkových výsadbách měst, v zahradách hotelů nebo soukromých domů. Tento stromovitý dračinec je endemickým druhem rostoucím původně pouze na Kapverdských a Kanárských ostrovech a na Madeiře. Zahradníci se však postarali o jeho hojné rozšíření do subtropů, především pak do celého Středozemí.
Pozoruhodný solitér běžně dorůstá výšky okolo pěti metrů, ale mnohé exempláře jsou daleko vyšší. Stáří sedmnáct metrů vysokého tzv. El drago milenario (Tisíciletého dračince) na ostrově Tenerife ve městečku Icod de los Vinos odhadují vědci na 600 let. Domorodci tvrdí, že je mu nejméně dva tisíce let. V každém případě se tento dračinec dá pokládat za nejstarší bylinu na Zemi. Ano, dračinec dračí není dřevinou, jak by se mohlo zdát díky jeho stromovitě utvářenému stonku.
Ve Středozemí se dračinci dračímu zvlášť dobře daří. Této skutečnosti lze přizpůsobit pěstování v tuzemských podmínkách. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se mu velmi dobře daří jako přenosné rostlině nebo jako rostlině pěstované ve volné půdě skleníku s režimem nastaveným pro pěstování kaktusů a jiných suchomilných rostlin.
Výsev čerstvých semen není nijak problematický. Vyséváme za okno nebo do skleníku v březnu či dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a vyklíčené semenáče mají dostatek světla.
Semenáče ve stadiu děložního listu (první list, který se objeví po vyklíčení), přesazujeme do samostatných květináčů s průměrem 6–8 cm. Rostliny nerostou nijak bujně a dopěstování pěkného exempláře bude trvat několik let.
Pěstování větších rostlin je poměrně jednoduché. Rostlina má sukulentní kmínek, na jehož vrcholu jsou úzké, ploché, mečovité listy dlouhé asi 50 cm. Během vegetace umístíme rostlinu na plném slunci. Jen tak vypěstujeme pěkný, nedeformovaný exemplář.
Zaléváme vždy po vyschnutí substrátu a dodržujeme přitom zásadu, že raději několikrát méně, než jednou příliš. Rostlina totiž mnohem lépe snáší přísušek než dlouhodobé přemokření. Obzvlášť během chladnějších dnů je vlhký substrát velkým nebezpečím kvůli uhnívání kořenů.
Od dubna do září přihnojujeme pouze dvakrát či třikrát, a to nejlépe speciálním komplexním hnojivem pro kaktusy a sukulenty se sníženým obsahem dusíku.
Do zimoviště odnášíme dračinec co nejpozději, ale před příchodem mrazů. Ideální pro zimování je světlá zimní zahrada nebo oranžerie s teplotou pohybující se mezi 8–10 °C.
Na jaře se na starších exemplářích objevují drobné bílozelené květy v převislých latách. Plodem je bobule, která má při plném dozrání oranžovou barvu.
Zajímavostí této rostliny je také její užití v lidové medicíně. Z naříznutého kmínku vylučuje druh zvláštní, krvavě červené klejopryskyřice, která se po usušení rozemílá na jemný prášek a prodává se jako tzv. dračí krev (sangre de drago, Dragon´s blood).
Dračí krev získaná z Dracaena draco se doposud používá jako příměs do speciálních obřadních vykuřovacích směsí, kterým dodává nejen specifickou vůni, ale způsobuje také červeně zbarvený kouř.
Foto autor
Do našich zahrádek se v poslední době rozšířila Salix caprea Kilmarnock – otužilý, kompaktní pomalu rostoucí strom s deštníkovitou korunou a velkým množstvím kočiček v jarním období. Sazenice se prodávají jako stromky naroubované na kmínku.