Toulcovka, též lopatkovec z čeledi árónovitých pochází z tropických oblastí Střední a Jižní Ameriky. Známe na čtyřicet druhů.
Asi nejznámější je Spathiphyllum wallisii, toulcovka kolumbijská. Dorůstá do výšky 30 cm a dokáže z prostředí absorbovat formaldehyd, aceton i benzol.
Dalšími druhy jsou například Spathiphyllum cochlearispathum a Spathiphyllum floribundum, toulcovka květnatá.
Toulcovka neboli lopatkovec, krásná pokojovka; foto Shutterstock
Bílá až žlutá palice květu toulcovek kryje bílý toulec. Tento květ s dlouhým stonkem dosahuje vysoko nad kopinatými lesklými tmavozelenými listy s dlouhými řapíky.
Rostlinu umístíme na světlé či polostinné místo, protože silné sluneční záření způsobuje žloutnutí listů. Ve stínu sice vydrží, ale nekvete. Chráníme před průvanem a teplotami nižšími než 15 °C. Jedině Spathiphyllum wallisii snáší teploty až do 10 °C.
Nepřipomínají vám toulcovky na parapetu setkání nevěst v zámeckém parku? Foto Shutterstock
Zaléváme mírně. V zimě zálivku omezujeme. Používáme vodu pokojové teploty. Pro zvýšení vlhkosti můžeme nádobu s rostlinou umístit na pokropené oblázky nebo pomocí rozprašovače ji stříkáme dešťovou vodou, ale vyhýbáme se květům, ty by mohly uhnívat.
Ve vegetačním období hnojíme dvakrát do měsíce.
Toulcovka květnatá (Spathiphyllum floribundum); foto Shutterstock
Nedostatek vlhkosti a přímé sluneční záření toulcovku oslabuje a kvůli tomu je snáze napadána škůdci. Nejčastěji jde o svilušky a mšice. Po nadměrném hnojení se na listech objevují hnědé skvrny.
Toulcovky množíme dělením při přesazování.
Foto Shutterstock
Zamiokulkas dodává interiéru atmosféru teplého léta. Tmavé zpeřené listy jako by chtěly potvrdit, jak dobře se v pokoji či kanceláři daří zeleni.
Zejména drobný roztoč sviluška chmelová se dokáže rychle přemnožit právě na pokojových rostlinách. Svilušky bývají k nalezení na spodní straně listů.
Ještě koncem minulého století byl cykas japonský mimořádně cennou rostlinou, kterou si dovolili pěstovat jen znalci. Dnes si ho může obstarat každý pěstitel se zájmem o exotické rostliny.
Správné české jméno jihoamerické rostliny zní aka jedlá. Většina majitelů ji však nazývá fejchoa. Potěší i začínající pěstitele.
Pampovou trávu (Cortaderia selloana) je nutné zazimováním chránit proti mrazu a mokru. S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů, aby dešťová voda nestékala dovnitř trsu.
Dobrý den, po přečtení Vašich informací, jsem donucena napsat dotaz, proč mi přestala tulcovka kvést. Když jsem ji dostala před 2 roky, jako malou rostlinku, byla plně rozkvetla. Po přesazení přestala kvest a nevím si rady, proč tomu tomu tak je.
Děkuji za odpovědˇs radou.
Mám úplně stejný problém
Roli v tom může hrát změna stanoviště i to přesazení. Je-li to rostlina koupená, přišla do obchodu se základy květů, byla pěstovaná v ideálních podmínkách klimatických i jiných. Možná byla i ošetřená nějakým přípravkem pro podpoření kvetení, omezení růstu. No a po tom jak bláznivě kvetla si potřebuje odpočinout, naindukovat další květy. Kvete v pohodě i na severním okně, nedržel bych jí v místnosti, kde se často a dlouho svítí. Nasazování základu květů může být ve vazbě na délku dne. Takže, jestliže pochází z oblastí, kde je den dlouhý okolo dvanácti hodin a my jí máme prakticky (dík svícení v místnosti) pořád v dlouhém dnu, špatně tvoří základy květů. Je to zhruba tak, že okolo jarní a podzimní rovnodennosti tvoří základy květů, které se ukážou až za pár měsíců. Jestliže nemá ten pokyn – délku dne – zakládá květy hůře. Potíž je s tím, že to narušuje nejen trvalé světlo, ale i přerušované svícení.
Pokud jste ji dostali od někoho z bytu, poptejte se jaké tam má podmínky ohledně osvícení (světlem).