
Květiny Boženy Němcové: lobelky, rezeda, brslen…
21. 7. 2020Říká se: Kdo miluje květiny, má rád i lidi. O Boženě Němcové, která milovala své děti, rozdávala radost a lásku všem lidem kolem sebe, ale i květinám, to platí dvojnásob.
Rostlinná říše oplývá rozmanitostí. Mnohdy i zahradníky překvapí, kolik stovek druhů jedné rostliny existuje. a přitom se nepodobají ani vzhledem ani nároky. Například šáchor.
Exotické vzezření šáchorů láká pěstitele již po staletí. Obecně je známo pouze několik druhů, které bychom spočítali na prstech jedné ruky. Ovšem těch botanických bylo popsáno přibližně 600.
Šáchor (Cyperus) je znám zejména díky druhu Cyperus papyrus, který patří mezi nejstarší rostliny využívané člověkem. Již před 5000 roky jej používali Egypťané a později i obyvatelé Středomoří k výrobě papíru. Houbovitá, bílá dřeň stonků se nařezala na tenké proužky, které se nakladly přes sebe, namočily se, usušily a lisovaly do listů. Více listů se pak lepilo za sebou do pásu, čímž vznikly známé svitky papyru.
Šáchor papírodárný byl také tehdy používán ke stavbě lehkých plavidel, což po několika tisíci letech dokázal v roce 1970 mořeplavec Thor Heyerdahl, který na člunu vyrobeném z šáchoru přeplul Atlantický oceán z Maroka do Barbadosu. Jistě není bez zajímavosti, že stonky a kořeny se používaly jako zelenina, stejně jako u některých jiných druhů šáchoru.
V dnešní době se stal šáchor populární zvláště u chovatelů koček kvůli naprosto jinému druhu, a sice tzv. Cyperus zumula, lidově zvanému kočičí tráva. Velmi chutná domácím kočkám, které potřebují konzumovat nějakou tu bylinu pro pročistění organismu, a šáchor jim může tuto službu bezpečně poskytnout. Lze tak zabránit mnohdy zbytečným otravám domácích mazlíčků jinými pokojovými rostlinami, které jsou toxické.
Dalším velmi významným druhem používaným a pěstovaným již od doby kamenné, je Cyperus esculentus (syn. Chlorocyperus esc.), známý spíše pod lidovým názvem zemní mandle, jelikož vytváří pod zemí větší množství hlízek velikostí i chutí podobných lískovým jádrům. Lze je konzumovat syrové, pražené (používaly se jako náhrada kávy), do pečiva místo ořechů. Vynikají vysokým obsahem kvalitního oleje, škrobu a cukru. Vzhledem k jeho nenáročnosti můžeme následovat národy Afriky, Asie i Středomoří a tuto zdravou pochutinu si vypěstovat na zahradě. Stačí vysadit na jaře hlízky nebo sazenice do připraveného slunečného záhonu s propustnou, kyprou hlinitopísčitou zeminou a na podzim můžeme sklízet. Výnos z m² je přibližně 30 dkg hlízek.
Ostatní druhy šáchoru pěstujeme spíše jako okrasné pokojové rostliny. Našimi babičkami byl oblíben a často pěstován C. alternifolius (syn. C. involucratus), který s výškou 60–150 cm a houževnatými deštníky listů byl nejlépe dostupný a poměrně tolerantní k pěstování v interiéru. Pěstoval se také méně vzrůstný C. albostriatus či C. gracilis.
Atraktivní a známý egyptský šáchor papírodárný (Cyperus papyrus) dorůstá ve své domovině výšky 3–5 metrů, proto se hodí jako sezonní dekorace u jezírek, potůčků apod. Selekcí vznikl zakrsleji rostoucí C. papyrus Nanus vytvářející kompaktnější rostliny s výškou pouze 80–150 cm.
Jako zmenšenina působí podobný Cyprus haspan, jehož maximální výška je 30–40 cm. Nutno však podotknout, že poslední jmenované šáchory jsou velmi křehké, prospívají pouze v mokré zemině, netolerují přeschnutí a taktéž suchý vzduch, na který reagují zasycháním špiček listů. Proto jsou vhodné spíše do zimních zahrad, kde teplota neklesá pod 12 °C.
Zajímavostí může být Cyperus glaber, který můžeme pěstovat jako letničku. Je sice mrazuvzdorný do –12 °C, ale tato hraniční teplota bývá v tuzemské zimě běžně překonána. Vytváří velké množství semen a přesévá se na stanovišti, takže nově vyklíčené rostliny jsou mnohdy považovány za přezimovanou původní rostlinu a šáchor vydáván za vytrvalý. Podle podmínek dorůstá výšky 30–80 cm.
Šáchory mohou být vítanou rostlinnou dekorací našich příbytků, pracovišť, zimních zahrad a skleníků, ale i zahrad, stačí jim poskytnout dle nároků správnou péči a pěstební podmínky.
Foto autor
Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.