Phalaenopsis patří dlouhodobě k nejoblíbenějším orchidejím vůbec. Jak je úspěšně doma pěstovat?
Díky moderním metodám množení, cílenému šlechtění a široké paletě druhů i hybridů si získaly pevné místo na světovém trhu.
Prezentace falenopsisů
Když v laboratoři ve sterilním prostředí kultivujeme a množíme rostliny z meristematických pletiv na agarovém médiu plném živin a rostlinných hormonů (in vitro = ve skle), získáme takřka neomezené množství shodných jedinců – klonů. Abychom vytvořili zajímavé hybridy s atraktivnějšími květy a menšími nároky na pěstování, musíme dobře zvládnout techniku umělého opylení. Poté už jen vyséváme mikroskopická semena vzniklá opylením a dopěstováváme z nich zajímavé jedince, z nichž vybíráme ty nejlepší a dále je rozmnožujeme metodou „in vitro“. Tímto procesem uzavíráme pomyslný kruh, jehož výsledkem je špičkově zvládnutá technologie pěstování jedné ze zahradnických kultur a nabídka kvalitních rostlin za přijatelné ceny.
Dnes běžně používáme pro rod Phalaenopsis počeštěnou podobu názvu falenopsis, která je vhodnější než původní české jméno můrovec vycházející z toho, že plochý květ připomíná můru. Falenopsisy řadíme mezi epifytické orchideje a vyznačují se výrazně zkráceným stonkem, tvořeným nahloučenými listy uspořádanými ve dvou řadách. Kromě kožovitých, tmavě zelených listů vyrůstají z redukovaného stonku také silné kořeny, které mají schopnost stejně jako u ostatních epifytů vrůstat do povrchu podložky a přichytávat tímto způsobem pevně rostlinu ke kůře stromů.
Největší ozdobou falenopsisů jsou květy. Původní druhy, kterých je přibližně padesát, ale i komerčně pěstované hybridní falenopsisy, vytvářejí latovitá květenství s různým počtem, barvou, ale i velikostí květů. Původní botanické druhy jsou rozšířeny v tropických oblastech Asie a Austrálie, přičemž většina z nich je náročnějších na kulturu než komerčně pěstované hybridní kultivary.
Zahradníci vymýšlejí nejrůznější zajímavostí, jak nalákat zákazníky. Původně bílý květ Phalaenopsis domalovaný speciálními barvami
V současné době existují stovky mezidruhových hybridů, které jsou svými květy typické pro určitou módní vlnu. Zpočátku do křížení vstupovaly především bělokvěté Phalaenopsis amabilis, P. aphrodite, později přistoupil např. P. equestris, který dal vznik primárním hybridům s růžovofialovým pyskem. Starší růžovofialové hybridy mají původ především v botanických druzích P. sanderiana a P. schilleriana.
Phalaenopsis Magic Art
Jak už jsme zmínili, botanické druhy falenopsisů bývají náročnější než většina hybridních kultivarů, které se běžně prodávají v květinářstvích. Věnujme se proto zásadám pěstování dostupných falenopsisů. Falenopsisy jsou rostliny, které vyžadují rozptýlené světlo až mírný stín, proto jim nejlépe vyhovuje umístění na východním či západním okně.
Ačkoli jsou původně epifytoní druhy, doma je pěstujeme takřka výhradně v květináčích, které plníme hrubým substrátem složeným z kůry, polystyrénových chipsů, nastříhaných bukových listů, hrubé vláknité rašeliny atp. Pokud chceme použít substrát kupovaný, volíme kvalitnější variantu s hrubou strukturou.
Přesazujeme nejlépe zjara, tehdy, pokud je již velké množství vzdušných kořenů mimo květináč. Přebytečné kořeny můžeme opatrně odstranit ostrým zahradnickým nožem nebo nůžkami.
Řezné rány je vhodné ošetřit např. práškem z rozdrceného dřevěného uhlí nebo práškovým stimulátorem pro zakořeňování. Nikdy rostliny nepřesazujeme v kvetoucím stavu – po zásahu ztrácí většinu květů, včetně poupat.
Foto Shutterstock
Autor zcela záměrně doporučuje misku pod květináč, nikoliv barevné obaly – kvůli kontrole kořenů i vody a také proto, že kořeny rostoucí na světle mohou fotosyntetizovat.
Zaléváme pravidelně:
Možné je také místo zálivky ponořit květináč s rostlinou na dvacet minut do kbelíku s odstátou vodou a po odkapání ji vrátit na misku. Falenopsis snese lépe mírné přeschnutí než trvalé přemokření.
Foto Shutterstock
Občasné rosení a vyšší vzdušná vlhkost rostlinám prospívá. Spolu se zálivkou aplikujeme rozpustná hnojiva určená pro orchideje. Nikdy koncentraci nezvyšujeme. Je lepší hnojit slabším roztokem častěji než jednou za 14 dní silným. Falenopsisy jsou teplomilné orchideje a nejlépe vegetují při teplotách okolo 25 °C. V zimním období omezíme zálivku a snížíme teplotu na 18–20 °C.
Po odkvětu je možné květní stvol zakrátit asi o jednu třetinu. U falenopsisů se totiž stává, že rostlina vykvétá ještě jednou, i když květní násada nebývá tak bohatá jako první. Nekvetoucí rostliny sice nejsou velkou ozdobou, ale dlouho rostoucí a kvetoucí lata se zajímavými květy tento nedostatek vynahradí.
O tom, že pěstování falenopsisů je mezi čtenáři Zahrádkáře velmi oblíbené a bravurně zvládnuté, svědčí řada fotografií krásně nakvetlých exemplářů, jejichž fotografie do redakce pravidelně posíláte. Tímto osobním, možná trochu nostalgickým vyznáním z obdivu k těmto překrásným rostlinám jsem chtěl kromě jiného poukázat také na důležitost experimentu, výzkumu a šlechtění v zahradnické praxi. Bez nadšení a umu profesionálních zahradníků bychom dozajista neměli příležitost kochat se jejich krásou tak běžně, jako je tomu teď.
Foto autor
Phalaenopsis se během posledních dekád proměnil z raritní orchideje v celosvětový fenomén a nejprodávanější hrnkovou rostlinu.
Pro pokojové rostliny pěstované v nádobách doma či v zimních zahradách nastává v zimě složité období. Den je již velmi krátký a do Vánoc se stále zkracuje.
Důkazem přívětivosti těchto orchidejí jsou okna domů plná kvetoucích falenopsisů v malých vískách, městečkách i městech.
Na květech a na spodní straně listů orchidejí se objevily bílé chomáčky. Listy jsou lepkavé. O kterého škůdce jde a jak se ho zbavit?
Rouby révy o délce 30 cm odebíráme z jednoletého dřeva. Lehce je zvlhčíme, zabalíme do igelitového sáčku a uskladníme ve studeném sklepě, chladicím boxu apod. Také pro révu platí, že množitelský materiál stejně jako sazenice musí být zcela zdravé.
