Krásná řemenatka suříková, klívie, která nadchla lady Clive

2. 1. 2020

Do světa šlechticů vstoupily klívie v roce 1800. Tehdy byly prvně přivezeny do Anglie. Jejich obdivovatelkou a pěstitelkou se stala vévodkyně z Northumberlandu, lady Charlotte Florentia Clive.

Vévodkyně se jako první v Evropě mohla těšit ze zářivě oranžových květů exotické květiny s anglickým lidovým názvem bush lily. V roce 1826 byla rostlina na počest úspěšné pěstitelky pojmenována rodovým jménem Clivia.

Druhový název miniata je odvozen od latinského minium, česky suřík a upomíná na oranžovou barvu květů. České lidové jméno řemenatka se vžilo díky tuhým, tmavě zeleným listům, řemenovitého tvaru.

Klívie s květy v barvě suříku

Řemenatka suříková (Clivia miniata)

Rod Clivia je zařazen do čeledi amarylkovitých (Amaryllidaceae), mezi blízké příbuzné patří tedy např. hvězdník. Klívie nalezneme pouze ve čtyřech druzích (Clivia miniata, C. nobilis, C. gardenii a C. caulescens). Jejich domovinou je jižní Afrika, kde rostou v polostínu až stínu jako podrost keřů a stromů.

  • Mezi zajímavosti patří fakt, že všechny části řemenatky obsahují různé alkaloidy a jsou vysoce toxické, což ovšem nebránilo domorodým lidovým léčitelům v jejím používání. Klívie byla doporučována jako lék proti bolesti, hadímu uštknutí a horečce.

Oblíbená pokojovka

Klívie si díky své nenáročnosti postupně vydobyla jedno z předních míst mezi nejoblíbenějšími pokojovými rostlinami, pěstovanými v Evropě. Byla používána jako přenosná rostlina, zdobila zimní zahrady, chodby úřadů a škol i venkovské chalupy.

Jako je tomu u mnoha jiných květin, také v tomto případě přispěly k jejímu zapomnění příliš teplé interiéry našich obydlí a pracovišť, kde klívie neprospívá. Přesto se domnívám, že by stálo za úvahu oživit tradici jejího pěstování a najít pro tuto skromnou rostlinu nějaký vhodný koutek v našich domácnostech.

Clivia miniata je obecně známa s květy oranžové barvy, ale jistě není bez zajímavosti, že existuje také vzácná varieta citrina vykvétající světle žlutě. Díky šlechtitelům, zejména v Japonsku, vznikla řada kříženců s květy různých velikostí, odstínů oranžové i bílo-zeleno-žlutými. Raritou jsou kultivary s panašovanými listy.

Klívie var. citrina

Clivia miniata var. citrina

Pěstování

Od jara do konce léta klívii pravidelně přihnojujeme.

Klívie prospívá v polostínu, ostré polední slunce může popálit listy, prospěšné je letnění. Přesazujeme ji teprve po řádném prokořenění květináče (starší rostliny po 3 letech) do výživné propustné zeminy.

  • Nevysychavý substrát a přílišná zálivka mohou způsobit hnilobu kořenů, proto je lépe zeminu nechat vždy slabě vyschnout.

Na podzim omezíme zálivku a umístíme klívii do světlého prostoru s teplotou 8 – 12 °C, kde absolvuje vegetační klid a zakládá květenství. V lednu nebo únoru zvýšíme teplotu na 16 – 18 °C, více zaléváme a přihnojujeme. Jaro pak již můžeme přivítat s kvetoucí řemenatkou na okně.

Jsou-li květy opyleny, téměř po roce dozrávají oranžové bobule, obsahující semena. Jelikož velmi brzy ztrácejí klíčivost, vyséváme je ihned po sklizni a nezasypáváme je zcela. Klíčí na světle.

Semenáče vykvétají až 3.–4. rokem od výsevu, dopěstování květu schopné rostliny je tedy poměrně časově náročné a od toho se také odvíjí vyšší prodejní cena, která může mnohé od koupě odradit.

Je však třeba mít na paměti, že při správném pěstování je klívie dlouhověká, vytváří dceřiné rostliny a bohaté trsy, které můžeme po zesílení rozdělit a tuto odolnou a nenáročnou květinu pěstovat mnoho let a radovat se z její krásy.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

29. 3. 2020

Jak pečovat o krásu narcisů a dalších cibulových květin

Většině cibulových květin vyhovují středně těžké, propustné a humózní půdy, které nebyly přímo hnojeny čerstvým chlévským hnojem. Narcisy mají rády těžší půdu, hyacinty naopak lehčí.

zobrazit další rady a tipy