Vedle klasiky mezi begoniemi, tedy vedle voskovek a begonií hlíznatých, získávají zaslouženou pozornost jiné druhy nebo kříženci více druhů begonií.
Byly šlechtěny se záměrem, aby stále kvetly, měly větší květ a hodily se především do interiéru. Odrůdy druhu Begonia elatior, tj. begonie vyšší, takové požadavky splňují. Atraktivní květy jedno- i vícebarevné, větší až velké, hojné. Tato begonie se ve velkém pěstuje ze semen, doma jí můžeme i řízkovat. Vlastně, to jde i u voskovek a begonií hlíznatých, ale moc se to nepoužívá.
Begonia elatior: Pokojová begonie potřebuje speciální substrát bez vápníku, foto Ivan Dvořák
U begonie je tak trošku něco za něco. Když rostliny budeme mít na světlém místě, v teplotách okolo 18 °C (spíše méně), jednou za dva tři týdny je přihnojíme, pokvetou prakticky bez přestávky.
Když je máme v teple, nepokvetou tolik, budou se vytahovat. Když jsou ve větším chladu a mají více vody, uhnívají jim kořeny. Zasolený substrát se projevuje ve světlání listů, jejich prosychání, rostlina ztrácí zdravý vzhled, i když je v optimu tepla, světla, zálivky.
Begonie, ač jsou vlhkomilné, můžeme přelít. Sázíme je do vododržného substrátu (rašelinový, třeba s trochou perlitu), po zálivce však rostlina nesmí stát ve vodě. Zaléváme dvakrát, třikrát v týdnu, podle potřeby.
Řízek begonie ze skupiny begonií okrasných listem, odrůdy známé pod názvem Lucerna; foto Shutterstock
Když rostliny přerostou do většího koštěte, snadno je umravníme řezem, z ořezaných částí můžeme udělat řízky na množení. Dobře koření v perlitu, v písku, rašelině, směsích jmenovaných materiálů. Řízky zakoření i ve vodě, lépe v hrnku než ve skleničce.
Suchý vzduch, zálivková voda s obsahem vápníku, přímé slunce. Používáme-li hnojiva určená pro begonie, částečně tím eliminujeme zásadité soli obsažené v zálivkové vodě. Objeví-li se sviluška, potíráme jí (v prvním významu slova hubíme, ve druhém opravdu potíráme nebo stříkáme nějakým olejovým přípravkem, třeba se jménem Biool).
Nechceme-li mít begonii jako jedinou vápnostřežnou květinu, můžeme si vytvořit skupinu rostlin s podobnými nároky. To pak člověku není tak líto koupit to správné hnojivo, popřípadě jiné potřebné věci.
Pro pokojové rostliny pěstované v nádobách doma či v zimních zahradách nastává v zimě složité období. Den je již velmi krátký a do Vánoc se stále zkracuje.
Přineseme-li cibuli hvězdníku domů někdy na podzim nebo v zimě, právem se můžeme těšit, čím nás překvapí. Prodávané spící nebo jen mírně rašící cibule pokvetou.
S blížícím se jarem přibývá světla i tepla, květiny se probouzejí, přichází čas přesadit je. Pro někoho jednoduchý úkol, pro jiného příjemné dobrodružství.
Do světa šlechticů vstoupily klívie v roce 1800. Tehdy byly prvně přivezeny do Anglie. Jejich obdivovatelkou a pěstitelkou se stala vévodkyně z Northumberlandu, lady Charlotte Florentia Clive.
Ač se to díky mlhám a občasnému mrholení nezdá, v říjnu může být poměrně sucho. Vláha v půdě se po horkém létě obnovuje jen pomalu. S tím musíme počítat při výsadbě nových rostlin, které důkladně zaléváme.
