Odrůdy růží vhodných k řízkování, jak na to

18. 6. 2024

Pohled na krásné růže nás vede k myšlence si je namnožit. Mnoho dřevin jde řízkovat snadno a rychle, ovšem u růží to není tak jednoduché.

Růže vzniklé dělením, hřížením, meristémovými kulturami a též různým řízkováním se označují jako pravokořenné. Tento odborný termín vyjadřuje, že rostlina má své kořeny, není tedy očkována. Když se růže řízkují, podnoží netřeba. Celý pracovní proces je tedy o to kratší a jednodušší. Navíc nehrozí u vysazených růží opakované prorůstání nežádoucích výhonů z podnože. Problém je v tom, že zdaleka ne každá odrůda růží vytváří po zařízkování kořeny. Schopnost tvorby kořenů určuje genetika, takže ani nejpečlivější řízkování nepomůže.

Kdy je ideální doba

Ideálním stadiem pro řízkování růží je situace, kdy se probarvuje poupě a rozvíjí květ. Nevhodné jsou lodyhy růží měkké, bylinné a tedy rychle vadnoucí. Zároveň ovšem také lodyhy již odkvétajících růží.

Pro úspěšné letní řízkování (z dřevitých řízků rostou růže hůř) je důležitý zdravotní stav rostliny. Listy musí být bez jakéhokoliv napadení zejména černou skvrnitostí listů. Pokud později černá skvrnitost propukne, může to znamenat velmi podstatné, někdy dokonce stoprocentní ztráty. Na tuto skutečnost nemá vliv chemické ošetření po napíchání řízků.

Červen nebo začátek letních prázdnin je nejvhodnějším obdobím k odběru polovyzrálých řízků růží

Ideální čas na řízkování je v okamžiku, kdy se začínají probarvovat poupata

Černá skvrnitost růží napadá odrůdy ve velmi různé míře a za určitých okolností může poškodit všechny. Proto růže řízkujeme v prvním možném termínu (v červnu), kdy se skvrnitost ještě příliš nerozšířila a naděje na úspěšné zakořenění je podstatně větší než u řízků odebíraných z venkovních ploch třeba až v srpnu.

Jak správně růže řízkovat

Lodyhy rozstříháme na jednolistové a jednoočkové řízky. Pouze u drobnolistých růží (typu The Fairy) děláme raději řízky dvoulisté. Části pod květem s netypicky vyvinutými listy nejsou pro řízkování vhodné. Délka řízku by měla být asi 4 cm, řez veden 0,5 cm nad očkem.

Řízky zakoření za zhruba 4 až 6 týdnů

Připravené řízky by měly být zhruba 4 cm dlouhé

Listy u řízku přiměřeně zkrátíme, u větších listů tedy asi na polovinu plochy čepelí. Pro zakořeňování je ideální, když máme větší prostor ve kterém udržujeme vysokou vzdušnou vlhkost a dbáme, aby teplota příliš nekolísala. Dobrého výsledku můžeme dosáhnout pod nízkými fóliovými oblouky nebo v nevyužitém pařeništi. Vhodný je substrát složený ze 3 dílů rašeliny a 1 dílu perlitu (případně písku). Substrát nesmí obsahovat kompost nebo minerální hnojiva. Báze řízků můžeme ošetřit pudrovým stimulátorem, ale u dobře kořenících odrůd je toto opatření zbytečné. Řízky pícháme do sadbovačů nebo přepravek šikmo, aby se vzájemně nedotýkaly.

Řízky pícháme do substrátu šikmo

Občas odstraňujeme odumírající žloutnoucí listy. Za 4 až 6 týdnů kořeny prorostou sadbovačem (úspěšnost je 80 % i více) a nastává vhodná doba, kdy řízky opakovaně přihnojujeme plným kapalným hnojivem. Růže většinou začínají již prorašovat z oček.

Pro optimální kořenění je důležitá vysoká vzdušná vlhkost

Zakořenění řízků můžeme očekávat za 4 až 6 týdnů

Dopěstování sazenic

Řízkovanci získaní z prvního kvetení růží dosáhnou většinou koncem srpna velikosti výhonů alespoň 10 cm. Ven do řádků je vysazujeme obvyklým způsobem. Přitom asi polovinu výhonu zahrneme půdou. Na zimu je přikopčíme a v květnu zaštipujeme stejně jako u očkovaných růží. Při dobré agrotechnice mají zejména vzrůstné sadové a pnoucí růže již rok po výsadbě na podzim tři silné výhony a jsou zcela srovnatelné s očkovanci. Méně vzrůstné odrůdy pěstujeme ještě další rok. Pokud je z nějakého důvodu nemůžeme vysazovat již v roce řízkování do volné půdy, chráníme mladé rostliny listím a netkanou textilií, nebo je přeneseme i s nádobami do mrazuprosté místnosti a nepatrně zaléváme.

Výsadba řízkovaných růží

Odrůd růží je velké množství, při výběru z hlediska řízkovatelnosti je vhodné se obrátit na specializovanou organizaci ČZS Rosa klub ČR

Při výsadbě na trvalé místo se k řízkovaným růžím chováme stejně jako k očkovaným. Pravokořenné růže vysazujeme o 5 cm hlouběji, než rostly dříve. Častá představa, že se řízkováním lehce nahradí mezera v řadě růží, narazí na okolnost, že na tomto místě dopěstovávaný řízkovanec musí soupeřit o vláhu i světlo s okolními vzrostlými růžemi. Někdy se uvádí, že řízkované růže nevydrží tak dlouho na stanovišti. Nemůžeme to potvrdit, protože jako pravokořenné rostou bez ztrát a problémů u nás již přes 25 let (např. Dortmund, Märchenland, Milevsko, The Fairy).

Řízkovat růže nebo očkovat

Proč tedy vlastně růžové školky stále růže očkují, když řízkování je v mnoha případech výhodnější? Jde o to, že právě jen v mnoha případech. Ve školce by museli zvlášť vést růže řízkovatelné a zvlášť ty, které je nutné očkovat. Stále převládají růže velkokvěté, a právě ty je většinou nutné očkovat. Dále pro jistotu, že růže není napadena černou skvrnitostí, je nejlépe ji pěstovat pod fólií či sklem, protože zde nejsou kapky rosy. Školka by tedy musela disponovat nejen množárnou (nejlépe s mlžícím zařízením), ale i krytou matečnicí růží. Je tedy stále praktičtější odebrat na poli očka, na podzim celý porost vyorat a prodat. Svůj vliv zde má i tradice očkování jako zahradnické práce.

Vhodné odrůdy

  • Půdopokryvné a mini růže

Bez problémů se řízkují růže půdopokryvné (např. Astronomia, Knirps, Schneeflocke, Hannovers Weisse). Je to výhodné i proto, že odstraňovaní podnoží z porostu na větší ploše, je prakticky nemožné. Běžně se také řízkují miniaturní růže (Baby Masquerade).

Platí, že nejhorší zkušenosti s řízkováním jsou s růžemi žlutými a oranžovými.

Často prodávané růže v malých kontejnerech se však hodí jen jako krátkodobá ozdoba bytu, venku neobstojí. Pokud jde o záhonové růže, můžeme velmi zjednodušeně říct, že se z nich dají nejlépe řízkovat ty s nejmenšími květy.

  • Polyantky a floribundy

Tyto růže tvoří vzpřímené keříky v květenstvích s desítkami květů o velikosti  jen 2 až 5 cm (např. Margo Koster, The Fairy). Růže ze skupiny floribund (Pussta) se řízkovat dají většinou také. Tady je v květenství 4 až 9 květů, jejich velikost je 6 až 9 cm.

  • Velkokvěté růže

Klasické velkokvěté růže (nejčastěji skupina čajohybridů) mají květy větší než 9 cm, na výhonu jsou jeden až tři (zřídka 6) květy. U těchto růží je již zakořenění a další pěstování nejisté, i když se najdou výjimky (Rose Gaujard).

Čajohybrid Rose Gaujard kvete od třešňově červené přes fialovou do bílostříbrné

Čajohybrid s něžnou vůní Rose Gaujard

  • Pnoucí a sadbové růže

Z pnoucích růží (Alchymist, Dortmund) se dají dobře řízkovat zejména ty s dlouhými a tenkými výhony.

Velmi různá situace je pak u mohutných keřů sadových růží (Colette, Koré, Lavender Dream, Milevsko, Märchenland).

Z botanických růží a jejich hybridů se dá výborně řízkovat hlavně růže bedrníkolistá (R. spinosissima, syn. R. pimpinellifolia), r. galská (R. gallica), r. mnohokvětá (R. multiflora) a r. svraskalá (R. rugosa, Jabloňový Květ).

 

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Pěkný den!

Popsanou metodu jsem poprvé viděl v závěrečné kapitole knihy Růže v moderní zahradě (autorem je Jiří Žlebčík). Několik let jsem používal tuto metodu s velmi špatnými výsledky. Pan Žlebčík má k dispozici profesionální podmínky, které umožňují dobré výsledky i při postupu, který popisuje.

Mně se v amatérských podmínkách osvědčily rady Lukáše Váni v článku „V květnu rozmnožujeme okrasné rostliny bylinnými řízky“ ( https://izahradkar.cz/kalendarium-zahradkare/okrasna-zahrada/kvetnu-rozmnozujeme-okrasne-rostliny-bylinnymi-rizky/ ) na tomto serveru.

Podstatou je očko těsně nad spodním řezem řízku – z tohoto místa řízek koření nejlépe.

Důležitý je výběr řízku. Řízky vybírám z výhonů, narostlých v aktuálním roce – nesmí být dřevnaté, ale ani nevyzrálé (měkké a ohebné). Nikdy nepoužívám řízky z bujně narostlých dlouhých přírůstků – nemají vyzrálé pletivo. Dobrý materiál poskytnou slabší vodorovně rostoucí větvičky, které mají navíc zpravidla očka blízko sebe. To je praktické – do země můžete dát více oček, řízek je kratší a lépe se s ním manipuluje.

Dávám po jednom řízku do velké čisté PET lahve 1,5 l, kterou uprostřed přestřihnu, dole propíchnu odtokové otvory, naplním směsí rašeliny a hrubého písku, zasadím řízek, zaliji, stlačením substrátu upevním řízek, nastřihnu svisle shora okraj spodní části láhve, abych mohl zmenšit její obvod, nasadím horní část lahve, do uzávěru udělám malou dírku a našroubuji jej na horní část lahve.

Také se mně osvědčil dostatek světla bez přímého slunečního svitu (v mém případě východní strana za mléčným sklem).

Ať to koření!

Milan Číha

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

15. 7. 2024

Průklest třešně: letní výchovný řez, nebo jarní zmlazení?

Třešně nevyžadují velký a pravidelný řez, ale je dobré držet jejich tvar nižší, abychom neměli problémy se sklizní. Jejich korunky jsou řidší a plodí na dvouletém a starším dřevě z tzv. kyticových pupenů.

zobrazit další rady a tipy
1
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x