
Duben; čas na přímé výsevy mrkve, petržele či fazolí do půdy
4. 4. 2024Skleník nebo fóliovník je pro jarní výsevy ideální. U některých druhů zeleniny se naopak ale doporučuje výsev přímý. Jak to tedy je?
Letničky z přímého výsevu jsou ideální volbou pro všechny, kdo chtějí mít krásně rozkvetlou zahradu po celou sezónu s minimem práce.
Použití letničkových směsí z přímého výsevu umožňuje zařadit do zahrad i méně známé, ale velmi půvabné druhy pravých letniček (anuely), které se nejlépe uplatní právě tímto způsobem pěstování. Patří sem například sluncovka (Eschscholzia californica), lokanka (Clarkia pulchella), fiala (Matthiola longipetala ssp. bicornis), kráska (Cladanthus arabicus), mařinka (Asperula orientalis), lnice (Linaria maroccana), koukol (Agrostemma githago), pakmín (Ammi majus), chrpa (Centaurea cyanus) nebo telesperma (Thelesperma burridgeanum). Tyto rostliny mají často krátký životní cyklus a hluboký kořenový systém, proto nejsou vhodné pro výsadbu z předpěstované sadby a nejlépe prospívají právě při přímém výsevu na stanoviště.
K přímému výsevu na záhon se hodí letničky s krátkou vegetační dobou. Vzorové příklady nalezneme v místech s extrémními klimatickými podmínkami. V suchých oblastech s nepravidelným a krátkým obdobím jarních dešťů rozkvete krajina během krátké doby jako proměněná kouzelným proutkem. Tisíciletý vývoj těchto rostlin zkrátil jejich vegetační dobu, tedy od vyklíčení do vytvoření semen, na několik týdnů. Vytvářejí velké množství semen s dlouhou klíčivostí, a tak mohou čekat i několik let na příhodné podmínky. Když rozkvetou, je to přírodní divadlo, které přiláká návštěvníky z celého světa. Takovým druhem je třeba sluncovka kalifornská.
Vytrvalá práce stovek amatérských i profesionálních šlechtitelů letniček nám přinesla široký sortiment druhů i odrůd vhodných pro přímý výsev. Pro založení jednodruhového záhonu, který by kvetl od léta do podzimu, můžeme doporučit dva druhy – ostálku (Zinnia), která dokáže vzdorovat i podzimním dešťům a měsíček lékařský (Calendula officinalis), který se lehce přesemeňuje a je na záhoně skoro nesmrtelný. Většina ostatních druhů však kvete příliš krátce, aby na záhoně dělala parádu celé vegetační období. Proto se tyto letničky začaly vysévat ve směsi, kde se jednotlivé druhy střídají a doplňují, a tak vytvářejí nádherný kvetoucí záhon. Sadovníci říkají, že se jedná o dynamický vegetační prvek a je to pravda. Dobře sestavená směs se mění přímo před očima, nejprve vykvete šater (Gypsophila), sluncovka (Eschscholtzia), máky (Papaver) a peloton uzavírají ostálky (Zinnia) a astry (Callistephus). Druhová pestrost je i výborným lákadlem pro včely a další užitečný hmyz, ale i pro motýly. Na květech je stále nějaký návštěvník.
Pozemek je třeba oset rovnoměrně. Semena jednotlivých druhů ve směsi mají různou velikost a tvar od drobných kulatých semen o průměru sotva jeden milimetr až po velká několik centimetrů. Před samotným výsevem je důkladně promícháme s pískem.
Vlastní založení letničkového záhonu z přímého výsevu zvládne i malé dítě. Optimální doba výsevu je od poloviny dubna do poloviny května. I výsevy v prvním týdnu června jsou úspěšné. Doporučený výsevek je 2 g/m2, ve špatných podmínkách ho můžeme zvýšit až na 5 g. Nejlepších výsledků dosáhneme, když vyséváme směs na bezplevelný pozemek. V případě že je pozemek silně zaplevelený osvědčilo se navézt 5–10 cm vysokou vrstvu bezplevelného substrátu, která zabrání prorůstání semen plevelů z větších hloubek. Na chudých půdách doporučujeme přídavek kombinovaného minerálního hnojiva, například Cereritu v dávce 15–20 g/m2.
Pozemek rozdělíme na menší části, stejně rozdělíme i směs semen s pískem. Vyséváme „naširoko“, semena neustále promícháváme, aby se nestalo, že drobná semena propadnou na dno. Po výsevu směs zasekáme hráběmi, jako když vyséváme trávník. Povrch uválcujeme nebo na menších plochách lehce zhutníme plochu stranou lopaty. Podle průběhu počasí výsev zalijeme. Jakmile jsou vyklíčené letničky vysoké asi 2–5 cm, což je zhruba za 2–3 týdny, je vhodné pozemek opatrně ručně proplet, a tak odstranit nežádoucí plevele, které by pak kazily celkový estetický dojem. Někdy tento úkon musíme ještě jednou zopakovat. Později vytvoří letničky hustý porost a růst plevele je tak potlačen. Pokud se přece jen nějaký plevel vyskytne, je možné ho vystřihnout zahradnickými nůžkami těsně nad zemí. Letničkové směsi jsou nenáročné na zálivku. Tu doporučujeme do doby, dokud rostliny nedosáhnout výšky 15 cm a v období extrémního sucha. Přílišná závlaha spolu s vysokým obsahem živin v půdě může způsobit poléhání rostlin. Abychom zabránili přepadání rostlin na okraji záhonu na trávník, můžeme vyrobit z kolíků a motouzu jednoduchou zábranu.
Nabídka letničkových směsí pro přímý výsev nabízí pestré kombinace květin, které jsou pečlivě sestavené podle vzrůstu rostlin, jejich vůně, výšky, barev i doby kvetení.
Sortiment nabízených směsí letniček se v průběhu posledního desetiletí výrazně změnil. Původní směsi se lišily hlavně barvou květů, tedy byla směs Bílá, Červená atd. Dnešní moderní směsi mají vyšší ambice, musí nepřetržitě kvést, dobře růst na stanovišti, a především mít vysokou estetickou hodnotu. Lapidárně řečeno, musí být pěkné. Na trhu najdeme pestrou nabídku směsí letniček určených například pro ozdobu balkonů a okenních parapetů (směsi pro balkony či směsi nízkých letniček), směsi k sušení květin (směs k sušení, směs dekoračních trav). Pro popnutí pergol, plotů a zdí můžeme využít směs popínavých letniček. A pokud rádi vážete kytice, potěší vás směs letniček k řezu, která po celé léto poskytuje bohatý materiál pro pestrobarevné dekorace.
Foto autor
Týká se keřů kvetoucích na loňských výhonech, u nichž nesmíme proto dělat řez v období vegetačního klidu, neboť bychom odstranili ty části, na nichž se květy tvoří. Proto, pokud je u těchto keřů nutný, musíme řezat ihned po odkvětu.