
Květiny Karla Čapka: fuchsie, juka, klívie, bromélie, azalky…
6. 1. 2023Jako mladý zahradník měl Petr Herynek, botanik a bonsajista, příležitost navštívit zahradu u vily Karla a Josefa Čapka v Praze na Vinohradech.
Začínající pěstitelé fuchsií se často obávají, zda budou umět rostliny uchovat přes zimu. Přitom existují fuchsie, které při dodržení určitých postupů přezimují na zahradě.
Fuchsie schopné přezimovat venku – tzv. Hardis – mají vlastnosti trvalek. Přes zimu jejich nadzemní části zmrznou, na jaře pak obrážejí z kořenů, rychle narůstají a od června do pozdního podzimu nás těší krásou svých květů.
Pokud jde o vzrůst, jsou mezi nimi velké rozdíly. Botanické druhy fuchsie magelánské a některé její hybridy, jako např. Whiteknight’s Pearl a Whiteknight’s Ametyst, vyrostou za letní sezonu do úctyhodné výše až 150 cm.
Drobnější, jako jsou Genii, David, Little Beauty, Mrs. Poople a některé další, dosáhnou výšky kolem jednoho metru.
Vzrůstným fuchsiím musíme dát prostor a sázet je ve vzdálenosti nejméně jednoho metru, u drobnějších pak dodržet přiměřeně menší rozestup.
Existují také fuchsie trpaslíci nebo fuchsie polopřevislé. Mezi ně patří Tom Thumb, Lady Thumb, Vielliebchen, i Alice Hoffmann. S tvarem a velikostí rostlin je třeba počítat při jejich výsadbě.
Drobnokvěté druhy začínají nakvétat koncem června, velkokvěté asi o čtyři týdny později. Nezaštipují se jako velkokvěté hybridy pěstované v květináčích.
Mrazuodolné fuchsie vysazujeme do volné půdy nejdříve po zmrzlých, jednoleté rostliny do konce června, ty silnější s větším kořenovým balem nejpozději do začátku srpna, aby se v záhonu stačily do zimy zabydlet.
Do zeminy přidáme přiměřené množství zásobního hnojiva, které se pomaleji rozkládá, tj. kostní moučku nebo rohovinu. V průběhu léta aplikujeme hnojiva s větším obsahem fosforu na podporu kvality a barvy květů. Na podzim můžeme zapravit do půdy kolem fuchsií hnojivo obsahující draslo k vyzrávání dřeva a kořenů.
Na rozdíl od požadavků běžně pěstovaných fuchsií mají mrazuodolné fuchsie jiné nároky na stanoviště. Tolerují nebo některé i vyžadují osluněné místo s dostatečnou vlhkostí v půdě, kde také více kvetou než v zastíněném záhoně.
Během léta důsledně zaléváme ke kořenům, protože mnohdy se déšť přes bohaté olistění k jejich kořenům nedostane.
Nedostatečná vlhkost půdy v zimě znamená menší množství květů v následujícím letním období, obzvláště na písčitých půdách a při výsadbě v blízkosti dřevin, které fuchsiím odnímají vlhkost. Je tedy nutná jejich důkladná zálivka před jejich zazimováním.
Před příchodem zimy rostliny sestříháme na 10–20 cm od země. Keře prosypeme rašelinou, lesní hrabankou, listovkou či hoblinami. Navrch přidáme vrstvu listí a zakryjeme chvojím nebo mulčovací textilií, aby silnější vítr listí nerozfoukal.
Na jaře v průběhu března a podle počasí, kdy již nehrozí stálé mrazy, můžeme zimní kryt odstranit. Odstraníme i nasypanou ochrannou vrstvu, aby rostliny byly opět v úrovni okolního záhonu. Na větvích uvidíme nové rašící výhonky. Odstříháme výhonky slabé a uschlé.
V této době je třeba, aby rašící výhonky nebyly vystaveny přímému slunci, proto jim ještě na nějaký čas vytvoříme přistínění z odloženého chvojí nebo lépe bílou netkanou textilií, která je před pozdními mrazy a sluncem spolehlivě ochrání.
Uvedené není jednoznačným receptem pro všechny pěstitele. Je nutné přihlédnout především k průběhu zimy, ale také k poloze zahrádky, k jejímu umístění. V městských zahradách bývá tepleji.
Kresby a foto autorka
Konec září a také měsíc říjen jsou nejdůležitějším obdobím pro výsadbu cibulovin do trvalkových záhonů, skalek, květináčů a truhlíků pro jarní a předjarní radost z květů. Nezapomeňme přitom na výsadbu ve skupinkách.