Květů letniček si s drobnou pomocí užijeme do sytosti po celé léto. Ošetřujeme je podobně jako v červenci: kypřením, pletím, zálivkou.
Kontrolujeme, zda letničky nenapadli škůdci a choroby, v případě potřeby je ošetříme. Dbáme na to, aby nepřeschly rostliny v nádobách. Také odstraňování odkvetlých částí a přihnojení napomůže tomu, aby květiny vydržely do podzimu.
V srpnu můžeme vysadit mnohé dvouletky, kupříkladu macešky, topolovky, hvozdíky bradaté a zimní fialy, případně pomněnky nebo sedmikrásky.
Slunečnice Wooh
Také větveným kultivarům slunečnic můžeme prodloužit dobu kvetení přihnojením a odstřižením vadnoucích květů tak, aby rostlinu nevyčerpával další vývoj semen.
Stejnou cestou podpoříme kvetení hledíků a aster. Zaléváme menšími dávkami vody, občasný přísušek už vzrostlým jedincům nevadí.
Naopak nestařec mexický (Ageratum) špatně snáší přeschnutí substrátu.
Také v srpnu kontrolujeme napadení lichořeřišnic dřepčíky – zejména při suchém počasí. Je-li potřeba, chráníme je postřikem.
Ostálka Luminosa
Rovněž ostálky lepé, ostálky Zinnia marylandica a měsíček lékařský dál pokvetou, když je zbavíme odkvetlých částí.
Fazol šarlatový v případě potřeby navádíme na oporu.
Okrasná kapusta Peacock white
Okrasnou kapustu během srpna pravidelně a vydatně zaléváme a přihnojujeme v desetidenních intervalech ledkem. Podpoříme tím plný rozvoj růžice, která pak bude zdobit zahradu celý podzim a část zimy.
U všech letniček včetně kapusty kontrolujeme napadení mšicemi, případně jinými škůdci. Při sebemenším výskytu použijeme insekticid. Zabráníme tím přemnožení škůdců a poškození rostlin.
Foto autor
Rozmnožování a zimování pelargonií v podobě řízků je vhodné zejména pro pěstitele, kteří mají omezené prostory na přezimování velkých rostlin.
Na českých a moravských zahradách se zabydlí jen občas. Přitom se většina z nich pěstuje velmi snadno. Díky botanické početnosti patří k chrpám řada zajímavých zahradních rostlin.
Při používání chemických přípravků proti škůdcům postupujeme pečlivě podle návodu. Důležitá je například i aktuální venkovní teplota.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
