Skalničky, bylinky a trvalky Arnošta Petery

24. 10. 2019

Arnošta Peteru znají mnozí pěstitelé z výstavišť, kde nabízí skalničky, bylinky a trvalky. Rostliny sám vysévá, řízkuje a také šlechtí. Vydali jsme se za ním pro rady.

Někteří pěstitelé si z výstav a trhů stále přinášejí rostliny sice atraktivní, ale často takové, které nemohou přežít tuzemskou zimu. Ukázkovým příkladem je pampová tráva (Cortaderia). Arnošt Petera radí namísto této krásné trávy, citlivé na mráz a hlavně na zimní vláhu, vysazovat ozdobnice (Miscanthus), vytrvalé vousatce (Pennisetum), ostřice (Carex), prosa (Panicum).

Arnošt Petera

„Když si zahrádkáři vybírají rostliny, zpravidla sáhnou po takové, kterou bych jim nikdy nenabídl. Místo vytažené sazenice s květem bych jim doporučil silnou rozvětvenou rostlinu,“ radí Arnošt Petera.

Když už někdo pampovou trávu musí mít, je dobré ji na zimu uklízet nebo trs seříznout a zakrýt větší vrstvou sena nebo slámy a velkou fólií, aby do trsu neteklo. Z dalších rostlin, které se jako trvalky tváří, ale u nás obtížně přezimují nebo nepřezimují, se jako „trvalka“ mnohdy nabízí například oranžově kvetoucí cibulovina – snědek Ornithogalum dubium, různé druhy rodu Hebe (H. andersonii, ale i další). Vřesovce (Erica) pocházející z Afriky jsou spíše přenosné. Některé druhy mráz snesou, ale nesnesou zimní vláhu a případně střídání teplot, které je v Česku obvyklé.

Které rostliny by pěstitelé měli sami vysévat?

Vysévat lze skoro všechno, ale u mnoha rostlin je potřeba počítat s tím, že nemusí být identické s těmi, ze kterých brali semena. Vždycky je to trochu dobrodružství. Například nové kultivary třapatkovek (Echinacea) štěpí skoro vždycky, ale mezi vzešlými rostlinami lze vybrat velmi zajímavé. Některé plnokvěté kultivary semena vůbec netvoří. Naopak kultivar Cheyenne Spirit vychází ze semen velmi dobře. Určitě se pro výsevy hodí třapatky (Rudbeckia hirta), které se považují za krátkověké trvalky. Mnohde se přesévají. U plamenek (Phlox) vyberete ze stovky semenáčků jen několik opravdu zajímavých rostlin.

Doporučujete odstraňovat odkvetlé květy nejen u letniček, ale u většiny trvalek?

Po seříznutí kvetou trvalky zpravidla znovu a období kvetení se prodlouží až do podzimu. Když se nechají dozrát semena, kvetení tím pro ten rok končí. Navíc ze semen vyrůstají další rostliny, které záhon zahustí.

Seříznutý náprstník dál kvete

Náprstník po silném seříznutí kvete dál

Když odkvétají topolovky, je třeba je silně zkrátit. Pak vytvoří odnože a kvetou dalším rokem znovu. Na trhu se objevila nízká odrůda, která kvete již ve výšce necelých sto centimetrů.

Topolovka

Nová nízká topolovka

Někteří pěstitelé tvrdí, že trvalky by se na zimu neměly seřezávat, aby do nich nezatékala voda.

Doporučuji po odkvětu rostliny seříznout kvůli ochraně před šířením houbových chorob na suchých zbytcích.

Když kupujete trvalky, měly by bez problémů vydržet přenesení za stonek. Pokud rostlinu vytáhnete z květináče a bal se rozpadne, byla čerstvě přesazená a neprokořeněná. Taková by se ani prodávat neměla a nedoporučuji takovou koupit.

 

Prokořeněný bal je třeba před výsadbou rozrušit, roztrhat na několik dílů, aby kořeny začaly růst do okolní půdy. Ještě před tím by se bal měl nechat dobře nasát vodou, vzhledem k tomu, že se jedná zpravidla o substrát rašelinový. Po zasazení je vhodné rostlinu ještě dobře zalít, pokud je okolní půda suchá.

Množení kořenovými řízky (třeba u floxů) je nejlepší v lednu až únoru, ale řízky odebrat v listopadu nebo v prosinci. Řízky se uloží zabalené nebo v rašelině třeba do lednice, v předjaří se pak řízky nařežou na cca 5 cm dlouhé kousky, vodorovně se položí na substrát, zasypou asi 0,5 cm dalšího substrátu a zalijí. Získá se tak větší množství identických sazenic.

Častější je množení dělením trsů. Je třeba zvolit vhodnou dobu, jinak se může stát, že zahyne odkopek i mateřská rostlina. Trsy dělíme brzy zjara, když rostlina začne obrážet, výhony jsou teprve 3–5 cm vysoké. Určitě ne později, když rostlina kvete. Když už musí někdo dělit rostlinu v době květu, je nutné aspoň odstranit poupata a květy a zkrátit i nať (klidně na 15 cm). Ještě lepší by bylo rostlinu před dělením dobře zalít, pak ostříhat a teprve následně dělit.

Řízkování trvalek – vrcholový řízek kolem 10 cm, zakrátit listy asi na třetinu, klidně uštípnout i ten vrchol. Pak napíchat třeba do agroperlitu. Ten by se měl předem provlhčit, jinak řízky vyplavou.

Vrcholový řízek

Vrcholový řízek se zkrácenými listy

O které trvalky je v současné době největší zájem?

Jsou to určitě třapatkovky (Echinacea), plamenky (Phloxy), dlužichy (Heuchera) – ty by se však měly sázet ve větších skupinách, aby vynikly. Obecně by se měly vysazovat vždy aspoň tři rostliny od jednoho druhu nebo kultivaru.

Převislé letničky není třeba sázet jen do truhlíků a závěsných květináčů, ale také do volné půdy, kde udělají nízký poléhavý porost. Nemusejí se sázet příliš hustě, dobře se rozrůstají.

Téměř všechny trvalky lze použít k řezu do vázy. Dříve se to tak běžně dělalo, dnes se na to zapomíná.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 7. 2022

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x