Z rozhovoru s bambusářem: „Fargesie lze použít pro živý plot”

25. 3. 2018

Dubnový Zahrádkář roku 2018 zjišťoval, co přilákalo pěstitele bambusů Honzu Kocourka k asijským rostlinám a které druhy by zájemcům doporučili do tuzemských zahrad.

Můžete bambusy nějak charakterizovat? Co je to za rostliny?

Bambus je vlastně dřevnatá tráva. Je to jednoděložná rostlina. To znamená, že stéblo netloustne, ale jak rostlina sílí, každým rokem narůstají stébla silnější. Podle posledních genetických výzkumů je bambus nejblíže příbuzný rýži. Těch rodů, druhů a také mutací je obrovské množství. Mnoho jich ani není pojmenovaných, nebo naopak některá barevná odchylka může mít dvě jména. Celkový počet bambusových taxonů není ustálený, to číslo stále narůstá.

Bambusová zahrada

V bambusovém lese na okraji Prahy

Jak je to s kvetením bambusů? Prý je to docela záhada.

Je to nesmírně zajímavá a dosud ne zcela objasněná věc. To je to, proč mne bambusy baví. Každý bambus jednou vykvete. Co kvetení spouští, nikdo neví. U některých druhů to trvá třeba čtyřicet let. U jiných, například některých fargesií, dochází ke kvetení po sto až sto padesáti letech.

Nízké pleioblasty kvetou už po dvaceti letech. Záhadou také je, že některé si zakvetou a rostou dál a jiné po odkvě­tu odumřou. Pak vzniká situace, že se kombinují generace vzniklé ze semen, kterým by měl běžet nový cyklus, a generace vzniklé z rostlin, které dál rostly po odkvetení, a nikdo neví, jak se budou chovat dál.

Květy bambusu prozrazují svou botanickou příslušnost k trávám

Bambus, jak je známo, se rozrůstá svými podzemními výhony na všechny strany a vytváří polykormony. To znamená, že jedna rostlina může tvořit i malý lesík. Pokud dojde ke kvetení, odumře pak celý lesík?

„Ano, to, co je geneticky shodné, celé odumře. V Asii, aby takto neodumřely celé lesy, existují semenné bambusy, které kvetou třeba dvacet let a stále se semení. Je to taková moje teorie, že jsou pojistkou, aby celé porosty vyrostlé ve stejnou dobu nezašly. Když se vegetativně dělí například synarundinarie (fargesie) a dostanou se na různá místa, v určité chvíli vykvétají a odumírají. Mnoho bambusů tvoří obrovské množství lehoučkých semen, která vítr rozfouká. Někdy bývá až namulčováno semínky. V Sečuánu z nich dokonce dělali chleba, kolik jich bylo. Ovšem to bývá tak jednou za devadesát let.

Semena klíčí v době, kdy vzrostlé rostliny jsou již suché a pustí k zemi dostatek světla. Začíná boj, která semena se ujmou první a zaberou prostor. Některé druhy se rozrůstají do stran a tvoří kolonie, jiným sílí trsy. Pokud jedno semínko tvoří kolonii a my si z ní odkopneme rostlinu a přeneseme ji jinam a dále množíme, může se stát, že třeba za sto padesát let přijde signál, všechny ty rostliny pocházející z jediného původního jedince vykvetou a následně odumřou.

Dá se tomu nějak zabránit? Třeba nakvé­tající rostlinu sestřihnout?

Na internetu se objevují podobné rady, jako například otrhejte semena, ostřihejte to. To ale vů­bec nepomůže. O to víc se bude rostlina snažit vykvést a vysílí se.

Bambus je poměrně specifická rostlina. Doporučte, jak s ní zacházet? Kam by se hodila a kam nikoliv?

To je téma, které mám rád. Hodně jsem se cizokrajnými rostlinami zabýval a dospěl jsem k názoru, že je to problém nás lidí. Nemůžu nikomu říkat, jestli by měl to či ono použít. Když si vezmeme třeba tulipány, které pocházejí z tureckých hor a dál z východu. Vezměme si rododendrony, růže, všechny středomořské druhy, levandule, šalvěje. V trávníkových směsích jsou mnohdy druhy, které by tu neměly co dělat. Meruňky přišly z Arménie. Velký hit – túje – přišly z Ameriky a také z Asie. Naše borovice je borovice lesní, většina ostatních, co pěstujeme v zahradách, jsou exoti. Bambusy tu nejsou tak dlouho, proto jsou jakoby víc vidět, že jsou nepů­vodní.

Pěstitel bambusů Honza Kocourek

Bambus je hlavně hodně jiný, než zde běžně pěstované rostliny.

Jasně, je to rostlina, která má nějakou energii a nehodí se všude. Toto posouzení by měl v konkrétním případě, pokud si nejsme jistí, udělat odborník. V městské zeleni se bambusy používají snad všude na světě a velmi výhodně. Co se týče zahrádek, je to každého volba.

  • Například z fargesií, které jsou trsnaté, lze vysázet živý plot. Netvoří tyčovinu, tak nepůsobí až tak exoticky.
  • Tyčové fylostachysy, to je jasná Asie. S těmi bychom měli nakládat opatrněji. Neměl by u nás nikdy přijít do krajiny.

Zahrádkářům bych asi doporučil, pokud je bambusy zajímají, začít s těmi křovitými druhy, jako jsou fargesie. Je to nejodolnější bambus, nerozrůstá se do okolí. Lze ho použít na různých místech republiky.

Foto Jan Stanzel a bambusárium Rosteto

Další tipy pěstitele bambusů Honzy Kocourka najdete v Zahrádkáři 4/2018.

Archiv časopisu Zahrádkář od roku 2000

Předplaťte si Zahrádkář

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

10. 11. 2024

Hortenzie na podzim neřežeme, lépe tak odolají mrazu

Rostlinu chráníme před mrazy dobrým kompostem, vyšší vrstvou listí, chvojím nebo prodyšnou netkanou textilií. Keř na podzim neořezáváme, protože tak zůstane odolnější vůči mrazu.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x