Lotosy mají krásné květy a pozoruhodné vlastnosti. Říjnový Zahrádkář se vypravil za Kateřinou Veselou, aby se podíval, jak se v Česku lotosy dají pěstovat.
„Pěstování v Česku je možné, avšak musíme dodržet několik zásadních pravidel. Závětří, vodu teplou kolem 25 °C a slunné, vyhřáté stanoviště.
Substrát musí být minerální bez příměsí tlejících kousků. Rostlinám by vadilo jakékoliv zahnívání hlíz. Po čerstvém přesazení, než hlíza začne růst, je rostlina mimořádně náchylná na tlení čehokoliv v blízkosti. Osvědčila se mi zahradní zemina namíchaná s pískem. Substrátu stačí v nádobě 15–20 cm. Vodní sloupec vysoký 5–50 cm podle kultivaru.“
Alba Grandiflora – obrovský bílý lotos, květ kolem 30 cm, výška rostliny v tuzemských podmínkách asi 150 cm
„Lotos nesnáší chemicky upravenou vodu. Rostliny je třeba hnojit, jsou náročné na živiny. Po letitém zkoušení jsem si začala připravovat vlastní hnojivo, jehož hrudky vkládám do substrátu tak, aby se kořenů ani hlíz nedotýkaly.
Kdysi jsem použila hnojivo zakoupené z Německa. Zřejmě bylo příliš silné a přišla jsem o většinu rostlin. Tenkrát mi bylo do pláče. Nejenom, že jsem přišla o své rostliny, ale jejich pořízení není levná záležitost.“
„Zpočátku jsem většinu rostlin zimovala doma a zkoušela jsem různá místa v domě. Lotos je více bahenní než vodní rostlina, po odstranění zetlelých listů jí stačí ponechat ve vlhkém substrátu při teplotě 5–7 °C. Nyní zimuji již v bazénech. Jen zvýším hladinu vody, kam to lze, kdyby byl větší mráz. A samozřejmě tu mám otužilé kultivary.
Existuje velké množství odrůd z různých částí světa. Některé lze dokonce přezimovat venku pod ledem. Kdyby uhodily velké mrazy, tady musela bych s rostlinami běžet domů. Ale už jich je spousta, už se to moc nedá,“ usmívá se Kateřina Veselá mezi nafukovacími bazény ve velkém fóliovníku.
Lotosy po česku ve sbírce Kateřiny Veselé
Foto Zahrádkář 10/2018
Sukulenty ho zajímaly už v dětství, ale živobytím se mu staly až po třicítce, dozvěděli jsme se při návštěvě pěstitele sukulentů Jaroslava Honce.
Klatovský karafiát se už dávno stal nejen chloubou a symbolem města, ale také šlechtitelským pojmem. Každý rok v červenci pořádají v Klatovech vyhledávanou výstavu karafiátů.
Jako v oživlém herbáři si připadají návštěvníci valtické Bylinkové zahrady Tiree Chmelar. Roste tady více než tři sta druhů bylinek.
Jan Nussbauer z jihočeských Radonic na své zahradě nepoužívá rašelinu ani lehce rozpustná minerální hnojiva a pesticidy. Tento způsob hospodaření bývá v přírodních zahradách pravidlem.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
