Domů » Zahrada » Okrasné rostliny » Květiny » Puškvorec: vodní rostlina do jezírka nebo jako solitér do nádoby

Puškvorec: vodní rostlina do jezírka nebo jako solitér do nádoby

Možná proto se mu v Česku v některých oblastech přezdívá tatarské býlí nebo tatarská tráva.

Acorus calamus působí jako ozdoba jezírka

Na světě rostou dva druhy puškvorce a oba pocházejí z východní Asie:

• Puškvorec obecný (Acorus calamus)
• Puškvorec trávovitý (Acorus gramineus)

Jsou to vytrvalé byliny s mečovitými listy a mohutným podzemním oddenkem. Jejich květenství, palice s mečovitým, listu podobným listenem, je jedinečné v rostlinné říši. Proto byly rostliny zařazeny do samostatné čeledi puškvorcovité (Acoraceae), která je považována za jednu z nejstarších mezi jednoděložnými rostlinami.

Květy jsou drobné, oboupohlavné a plodem jsou bobule. Celé rostliny jsou silně aromatické. Puškvorec je bahenní rostlina rostoucí na březích vodních nádrží. Často roste i tam, kde voda sezonně mírně kolísá.

V tuzemských podmínkách je většina puškvorců plně mrazuvzdorná za předpokladu, že jejich oddenky nevyschnou. Jen některé kultivary to mají s mrazuvzdorností jinak.

Choroby a škůdci

Puškvorec se pěstuje snadno a jen zřídka je napadán škůdci, jako jsou například svilušky, které napadají především mladé rostliny.

Co se týká houbových chorob, husté porosty občas trpí hnědnutím a skvrnitostí listů. V tomto případě musíme napadené listy odstranit a pozdě na podzim nebo brzy na jaře preventivně odstranit všechny suché listy.

Puškvorec obecný (Acorus calamus)

Je známější a u nás rozšířenější. Na českém území je doloženo jeho pěstování už v 17. století. Pro lékařské účely byl pěstován zřejmě i dříve. Za tu dobu zde zdomácněl a rozšířil se po celém území, kromě nejchladnějších oblastí.

Často ho můžeme najít na březích nádrží a rybníků nebo ve slepých ramenech řek, i když doba jeho největší slávy už zřejmě minula a v některých oblastech ustupuje.

Rostliny v Evropě netvoří plody. Rozmnožují se pouze vegetativně.

Jedná se o rostlinu 50–150 cm vysokou, zdálky připomínající nekvetoucí kosatec žlutý. Jeho mečovité, kolem 2 cm široké listy jsou často po okrajích zvlněné. Květenstvím je šikmo odstávající až 9 cm dlouhá palice.

Pokud si nejme jisti, že ho poznáme, stačí kousek listu utrhnout a přivonět. Kořeněná vůně puškvorce je nezaměnitelná.

Farmaceutické využití

Pod zemí se ukrývá až 50 cm dlouhý oddenek o průměru až 3 cm. Ten je hlavním farmaceutickým artiklem. Obsahuje hořčiny, třísloviny, slizy, až 40 % zásobních škrobů a silice.

Zjistilo se, že obsahové látky se liší i podle geografického rozšíření. Podle toho jsou rostliny různorodě využívány.

• Z některých oblastí, jako je například naše Evropská, jsou užívány k podpoře trávení, úpravě žaludečních potíží a proti kašli a horečce.
• Rostliny z jiných oblastí pak působí při léčbě kardiovaskulárních onemocnění nebo jsou využívány pro své psychotropní účinky.
• Oddenek je možné kandovat a užívat jako cukrovinku nebo z něho vyrábět likéry.

Pěstuje je snadno

Květenstvím puškvorce je dlouhá palice

Rostlina je to světlomilná. Nejlépe se jí daří na plně osluněném stanovišti. Snáší značné znečištění vody. Dobře prospívá v živinami bohatých, mělkých, stojatých nebo jen velmi mírně proudících vodách v hloubce od 10 do 40 cm.

Na substrát dna je puškvorec vcelku nenáročný. Roste na jílovitém, písčitém, dokonce i kamenitém dně, pokud je na něm usazena vrstva organického bahna.

Současně je odolný vůči sešlapávání a kvůli obsahu hořkých a aromatických látek ho nepožírá většina býložravců. Vadí mu pouze déletrvající vyschnutí nebo promrznutí substrátu.

Množíme ho vegetativně dělením trsů v období od jara do podzimu. K rozšíření stačí kousek oddenku. Oddenky jsou hodně vitální a pokud nevyschnou vydrží v životaschopném stavu velmi dlouho. Na jaře mu prospěje, pokud suché nadzemní části ostříháme.

V malých zahradách lze puškvorec pěstovat také jako solitéru v nádobách s vodou.

V zahradách puškvorec použijeme jako dekorativní prvek při březích zahradních jezírek. Pokud máme nádrž dostatečně velikou, můžeme ho nechat vytvořit plovoucí ostrůvek. Jeho oddenky  jsou totiž vyplněné vzdušným pletivem, které je nadnáší.

Pokud nechceme, aby se nám rostlina moc rozrůstala, nasadíme ji do většího ponořeného květináče nebo koše. V tom případě ji jednou ročně přesazujeme.

Pěstovat můžeme přírodní druh nebo panašovaný kultivar Argenteostriatus často nazývaný Variegatus. Ten vynikne hlavně v kombinace například s nápadně kvetoucími modráskami, kosatci nebo pomněnkami.

Puškvorec obecný, kultivar Argenteostriatus

Puškvorec trávovitý (Acorus gramineus)

Jedná se o drobnější druh pocházející z Japonska a Koreje. Jeho listy jsou trávozelené, užší než u předešlého druhu, asi 30 cm dlouhé. Je o něco méně mrazuvzdorný než předchozí druh, ale na rozdíl od něho zůstává i v zimě zelený.

Preferuje mělké, živinami dobře zásobené vody do 5 cm hloubky. Na substrát není náročný, dobře prosperuje v písčitém, mírně kyselém substrátu.

Může růst i submerzně na břehu. V tomto případě však substrát nesmí vysychat, jinak začnou hnědnout špičky listů. Na břehu také hůře kvete.

Drobné kultivary můžeme vysadit také do nádob na balkón nebo na terasu.

Květenství je podobné jako u předešlého druhu, jenom drobnější. Plody jsou za zralosti zelené.

Puškvorec trávovitý je pro svůj drobnější vzrůst vhodný i do menších jezírek, kde může vytvářet výrazně zbarvené porosty při březích, kde se pomalu rozrůstá svými oddenky. Zahradu zdobí i v zimě.

Některé kultivary jsou méně mrazuvzdorné

V zimě bychom měli některým kultivarům dopřát zimní přikrývku. Mezi ně patří oblíbený, bíle pruhovaný kultivar Variegatus  nebo Ogon. Vytvářejí kolem 30 cm široké, 25 cm vysoké kompaktní trsíky.

Velmi dekorativní je zakrslý zlatožlutý kultivar Hakuro-Nishiki, který dorůstá jen asi 10 cm výšky a je schopen růst také ve stínu, kde se jinak přírodnímu druhu nedaří.

Na břehy, které jsou občas sešlapávány, je vhodný trpasličí kultivar Pusillus vytvářející kolem 10 cm vysoké i široké, tmavě zelené trsíky. Nejsnáze se množí dělením trsu, popřípadě oddenky.

Někdy je puškvorec trávovitý nabízen jako akvarijní rostlina. Pod vodou však většinou dlouho nevydrží. Jeho listy nejsou přizpůsobeny k příjmu kyslíku z vody. Aby rostlina přežila, potřebuje alespoň částí listu vyčnívat nad vodní hladinu.

Zdroj: Sbírka vodních a mokřadních rostlin,
BÚ AV ČR, v. v. i., Třeboň

Foto autorka

Související články

blatouch kosatec krvavec kyprej lobelky popelivka prvosenka puškvorec trvalky tužebník upolín

Slunná místa, podmáčené půdy a trvalky? Ano, jde to!

3. 9. 2022

Některé trvalky budou víc než rády za podmáčený a slunný kout zahrady. Byla by proto škoda ho nechat ležet ladem.

číst více

kapradiny marsilka míčovka mokřadní rostliny oddenky tůň vodní rostliny zahradní jezírko

Vodní čtyřlístek a jiné tipy na kapradiny pro zahradní jezírko

13. 3. 2022

Mezi vodní a mokřadní kapradiny kořenící ve dně zahradního jezírka patří například marsilka čtyřlistá nebo míčovka kulkonosná.

číst více

kakost luční kvítí luční osivo pobřežní rostliny pryskyřníkovité rdesno trvalky vlhkomilné byliny vrbina penízkovitá

Které luční a pobřežní byliny vybrat do vlhké zahradní půdy

17. 12. 2021

Vhodné byliny dokážou dát zahradnímu zákoutí punc půvabného přírodního společenstva. Jde to i ve slunné zahradě v místě s nadbytkem vody v půdě.

číst více

fotosyntéza lekníny rdesty stolístky vodní rostliny zahradní jezírko

Které tuzemské vodní rostliny vybrat do jezírka

31. 3. 2019

Tuzemské vodní rostliny, ať už těch vzplývavých na hladině nebo ponořených, se nejlépe hodí k osazování zahradních jezírek v českém podnebí.

číst více