
Aka čili fejchoa dělá radost doma i venku, krásou i plody
23. 11. 2020Správné české jméno jihoamerické rostliny zní aka jedlá. Většina majitelů ji však nazývá fejchoa. Potěší i začínající pěstitele.
V dostatečně velkém objemu substrátu se ve správných podmínkách a při odpovídající péči může dařit téměř každé rostlině. V praxi však často používáme nádoby příliš malé. Co s tím?
Do méně objemných nádob vybereme nižší kultivary či rostliny kompaktněji rostoucí. Do květináčů s nedostatkem prostoru se nehodí rostliny mohutné či velmi choulostivé, které budou zhoršeným životním podmínkám špatně odolávat.
Velmi důležité je přizpůsobit výběr rostlin podmínkám na stanovišti. Ušetříme si tak mnohá zklamání a zbytečné výdaje. Pro zjednodušení se můžeme řídit listy. Platí pro ně tato pravidla:
Balkonové letničky mnohdy bývají ve své domovině trvalkami.
Pro mnohé z nás jsou synonymem nádobových rostlin balkonové letničky. Dokážou dobře snášet stísněné i extrémní podmínky v nádobách a zároveň zvládnou bohatě kvést až do prvních mrazíků.
Vynikají také rychlým růstem: Jednoleté popínavé rostliny zvládnou za jednu sezonu vyšplhat do výšky až několika metrů.
Na venkovní stanoviště vysazujeme okrasné letničky ve formě předpěstovaných sazenic v druhé polovině května, po tzv. zmrzlých.
Při včasném výsevu (zhruba v únoru) si lze mnohé z těchto letniček předpěstovat. Na okenních parapetech domácností k tomu jsou však zřídka vhodné podmínky.
Některé letničky je možné vysévat od dubna přímo na stanoviště: například hrachor vonný, měsíček lékařský nebo černuchu damašskou. Přísevem těchto rostlin v průběhu sezony do osázených nádob můžeme významně prodloužit dobu jejich kvetení.
Aby vynikly v celé své kráse, potřebují nádobové letničky
Nevýhodou letniček je jejich poměrně pracné pěstování a nutnost každoročně nádoby znovu osazovat.
Ostatní kategorie rostlin v nádobách bývají pěstiteli více či méně podceňovány. Přitom například jarní cibuloviny kvetou v době ještě jinak prázdných balkonů.
Včasnou podzimní výsadbou cibulovin, které pokvetou postupně, zajistíme terase květy na předjaří i na jaro.
Kromě obvyklých tulipánů (Tulipa), narcisů (Narcissus) nebo krokusů (Crocus) není od věci vyzkoušet také sněženky (Galanthus), bledule (Leucojum), ladoňky (Scilla) nebo zajímavé řebčíky (Fritillaria).
V nádobách se však cibulnaté a hlíznaté rostliny vyjímají v průběhu celého roku: Vysadit můžeme dosny (Canna), lilie (Lilium), okrasné česneky (Allium), begonie (Begonia), jiřiny (Dahlia) nebo podzimní ocúny (Colchicum).
Cibule sázíme do hloubky odpovídající jejich velikosti. Největší efekt mají ve skupinkách po větším počtu. Pro menší nádoby jsou vhodnější botanické a skalkové druhy.
Velmi zajímavou kategorií rostlin pro pěstování v nádobách jsou vytrvalé rostliny. Nekvetou sice tak bohatě a dlouho jako běžně využívané balkonové letničky, ale při správné péči v květináčích vydrží i několik let a bez problémů přezimují.
Přesto je třeba vzít v úvahu, že i vytrvalá rostlina pěstovaná v nádobě může být kvůli náročnějším podmínkám méně odolná, než je běžné.
Nejčastěji se trvalky ocitnou vysazené v kontejnerech na místech, která jednoletým kvetoucím rostlinám nevyhovují – tedy na polostinných a stinných stanovištích. Využívají se listem i květem okrasné bohyšky (Hosta) či dlužichy (Heuchera).
Sluncem vyprahlá stanoviště obsadí sukulentní rostliny, zejména nejrůznější rozchodníky (Sedum) či netřesky (Sempervivum). Pro výsadbu v nádobách se však hodí i méně tradiční víceleté rostliny: řebříčky (Achillea), hvozdíky (Dianthus), zvonky (Campanula), stračky (Delphinium), třapatkovky (Echinacea), zápleváky (Helenium), ale také třeba na sněhu kvetoucí čemeřice (Helleborus).
Vše záleží jen na konkrétních podmínkách a na tom, jaký typ kontejnerové zahrady chcete vytvořit. V nádobách se dají pěstovat také mnohé vytrvalé pnoucí rostliny, jakými jsou některé druhy plaménků (Clematis), zimolezů (Lonicera) nebo stálezelený břečťan (Hedera).
Další rozměr a zejména pohyb vnesou do prostor, kterým dominují výsadby v nádobách, různé trávy a příbuzné rostliny. Jmenujme oblíbené odolné kostřavy (Festuca) nebo ostřice (Carex). Pokud s jejich ostříháním počkáme až do jara, zkrášlí prostor také v zimních měsících.
V nádobách se dají úspěšně pěstovat také dřeviny, ať už opadavé, stálezelené nebo jehličnany. Podsázené stromky na kmínku tvoří v nádobách krásné solitéry. Opět platí, že čím je nádoba na pěstování větší, tím lépe se rostlině povede. Nejlépe se pro tyto účely hodí dřeviny přirozeně zakrslé, nebo pomalu rostoucí.
Na přistíněných stanovištích se v nádobách dobře pěstují okrasné javory menšího vzrůstu, například javor japonský (Acer japonicum) nebo javor dlanitolistý (Acer palmatum), stísněné prostory květináče snáší stálezelený zimostráz (Buxus sempervirens), který se navíc velmi dobře tvaruje, různé kultivary skalníků, nejčastěji skalník přitisklý (Cotoneaster adpressus) či skalník drobnolistý (Cotoneaster microphyllus) nebo brslenů, zejména brslen Fortueův (Euonymus fortunei) s různobarevně panašovanými lístky.
Pestrá je také škála keřů kvetoucích: Za všechny zmiňme například v pozdním létě kvetoucí hortenzii latnatou (Hydrangea paniculata) či poněkud náročnější nádobové růže (Rosa). Z jehličnanů jsou populární zakrslé formy jalovců (Juniperus), ať už v poléhavé, nebo ve sloupovité formě, cypřišky (Chamaecyparis), tisy (Taxus), ale i zakrslé smrky (Picea), borovice (Pinus) nebo jedle (Abies).
Vždy je důležité sesazovat dohromady rostliny, které mají podobné nároky na péči a stanoviště. Pozor na příliš expanzivní druhy: mohou ostatní rostliny brzy z nádoby zcela vytlačit. Z estetického hlediska se dá říci, že při osazování nádob více znamená méně:
Sortiment okrasných rostlin, které v nádobách prosperují, je široký a při správném výběru a kombinaci vydrží zkrášlovat daný prostor během celého roku.
Foto autorka
Ze skalky postupně odstraníme zimní kryt z chvojí a dalšího materiálu. Na podzim vysázené skalničky bývají mrazem povytažené a je třeba je přitlačit. Začínáme s pečlivějším čištěním a pletím skalky.