Kvůli lehce nasládlé chuti jedlých hlíz se rostlině říká sladký brambor, známá je jako batát. Také zdobí zahradní záhony či balkony.
Povijnice, původem zřejmě z Jižní Ameriky, se v tropických oblastech světa využívá jako potravina, surovina pro výrobu škrobu nebo lihu i jako pícnina. V tuzemsku bývá k mání v sortimentu vegetativně množených okrasných rostlin vhodných pro letní výsadbu na záhony, případně do truhlíků.
V tropech vytrvalá povijnice jedlá (Ipomoea batatas) je v tuzemských podmínkách většinou jednoletá bylina s ovíjivými nebo plazivými lodyhami. Ty mohou v ideálních podmínkách dosahovat délky až 5 m, což se v našem podnebí nestává.
Pro sortiment okrasných květin jsou typické především odrůdy s výrazně zbarvenými listy.
Různobarevné a různotvaré střídavé listy jsou nejčastěji troj- nebo pětilaločné. Někdy se objeví i dlouze stopkaté, zvonkovitě nálevkovité květy bílé až purpurové barvy.
Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi, takže roní bílý latex. Pod zemí vytváří hlízy se světle krémovou až purpurovou pokožkou a nejčastěji bělavou dužninou.
Při pěstování respektujeme dva základní nároky této rostliny a to její teplomilnost a vysokou potřebu živin.
Zakoupené výpěstky vysazujeme na záhony nebo do truhlíků či mís vždy, když už nehrozí příchod pozdních jarních mrazíků. Do té doby je pěstujeme ve skleníku, v zimní zahradě nebo i za oknem, protože teploty kolem 0 °C mohou nadzemní část rostliny zcela zničit.
Povijnice vyžaduje dobře vyhnojený rašelinový substrát s přídavkem agroperlitu. Během vegetace přihnojujeme jedenkrát týdně a to raději hnojivem s nižším obsahem dusíku kvůli lepšímu vybarvení listů.
Hlízy jsou po jedné sezoně v naší kultuře poměrně malé
Ve větších nádobách nebo i na záhonech se během vegetace vytvoří pod zemí nepravidelné až vřetenovité hlízy, které po vyjmutí z půdy můžeme přezimovat a brzy zjara je opět zasadit a dopěstovat rostlinu pro výsadbu. Uchování hlíz během celé zimy není však úplně jednoduché, a tak se raději spolehneme na naše osvědčené zahradnictví.
Zahradníci tuto povijnici množí z vrcholových řízků, které se odebírají při velikosti 5–10 cm z narašených matečných hlíz a umisťují se na množárnu s minimální teplotou 20 °C, kde zakoření asi za tři týdny.
Zatímco k odrůdám s purpurově zbarvenými listy se hodí rostliny v kontrastních tónech, ke žlutozeleným rostliny v podobném tónu, například bíle kvetoucí letničky.
Krásně působí v závěsných nádobách nebo naopak jako pnoucí rostlina na opoře. Záhon pokryje plazivá povijnice listy výrazné barvy.
Foto autor
Pestrost skupiny dokládá už fakt, že existují desítky tisíc odrůd, které byly vyšlechtěny v různých zemích světa během několika desetiletí. (Pokračování textu…)
Rod Verbena, česky sporýš, zahrnuje přes 250 druhů bylin, polokeřů a keřů. Některé z nich lze s úspěchem pěstovat i v českých podmínkách. (Pokračování textu…)
Zajímavé trvalky kompaktního vzhledu a nižšího vzrůstu kvetou svítivě červenooranžovými květy. V kalifornské domovině je často opylují kolibříci. (Pokračování textu…)
S rašeliništěm je to jako s domem. Musí se postavit, ale zabydlování jeho zelených obyvatelek už je pro pěstitele vzrušující odměnou. (Pokračování textu…)
