Plavín leknínu podobný miluje slunce; teplo nížin mu svědčí

Pečlivý pozorovatel při bližším pohledu na květy odhalí příbuznost plavínu s hořci a vachtou. Tuto příbuznost potvrzuje i společný obsah hořkých látek (alkaloidů) ve všech částech těchto rostlin.

Zakoření ve dně, zdobí hladinu

Plavíny jsou podobně jako lekníny vodní rostliny, které koření plazivým oddenkem ve dně, zatímco na hladině okouzlí plovoucími okrouhlými až vejčitými listy. Nápadné jsou hlavně svými žlutými nebo bílými pětičetnými květy vyrůstajícími ve svazečcích. Jejich korunní lístky často na okrajích zdobí třásnité lemování. Opylovány jsou hmyzem. Po odkvětu rostliny vytvářejí vejcovité tobolky, z nichž se po roztrhání uvolňují zploštěná semena s tvrdým osemením.

Ve světě roste více než 25 druhů plavínů. Většinu z nich nacházíme v tropických a subtropických oblastech na obou polokoulích. V naší přírodě se v teplejších oblastech můžeme vzácně setkat pouze s euroasijským plavínem štítnatým (Nymphoides peltata), jehož zlatožluté květy svítí nad vodní hladinou rybníků od července do konce září.

Vzácnost plavínu štítnatého je dána nedostatkem vhodných stanovišť. Vyžaduje mělké, živinami středně bohaté neutrální až slabě zásadité vody a dno s pevným substrátem. Dříve se vyskytoval hojněji především v rybnících, ale i v mrtvých ramenech a tůních podél větších řek. V současné době je většina jeho původních stanovišť zničena a zbývající lokality výskytu jsou ohroženy zvýšením množství živin v povrchových vodách, zazemňováním a vysoušením tůní. V České republice je chráněný zákonem.

Kvete od rána

Plavín je vhodný spíše do nižších a středních poloh, neboť ve vyšších polohách vymrzá. Vyžaduje osluněná stanoviště, snáší sice polostín, ale nejlépe kvete na přímém slunci. Za jasného dne květy rozkvétají hned ráno, pokud je zataženo, nebo je rostlina umístěna ve stínu, pak se květy otevírají až kolem poledne.

Roste v hloubkách až do 200 cm, ale nejlépe se mu daří ve vodě 50–150 cm hluboké. Nicméně je schopen přečkat i letní nebo zimní přechodné vyschnutí substrátu. Pro správné zakořenění potřebuje pevné dno bez silné vrstvy organického bahna.

Voda by měla být živinami středně bohatá, rostliny snáší i mírné zasolení. Důležitý je rovněž dostatečný přísun vápníku. Neroste však ve vodách s vysokým obsahem síranů a nadměrným množstvím dusíku. Zimu plavín přečkává díky svým článkovaných tenkých oddenků v bahně. Při zimování na sucho je potřeba povrch substrátu přikrýt dostatečnou vrstvou například listí, aby oddenky nevymrzly.

Plavín se množí vegetativně i semeny

Plavín rozmnožujeme nejčastěji vegetativně, nejlépe na jaře nebo v létě dělením trsů. Při množení semeny je důležité, aby semena nevyschla, protože potom přeléhají. Hned po rozpadu tobolek semena vyséváme do vlhkého substrátu. Semena klíčí na jaře, mladé rostlinky vyžadují průhlednou mělkou vodu. Jejich vývoj v dospělou rostlinu je velmi rychlý, rostlina může kvést a plodit v roce, ve kterém vyklíčila ze semene.

Za příznivých podmínek se plavín rychle rozrůstá, takže v menších nádržích je potřeba ho podle potřeby vytrhávat.

Cizokrajné druhy

Kromě plavínu štítnatého můžeme zkusit pěstovat i některé cizokrajné druhy. Zajímavou rostlinou je například severoamerický plavín vodní (Nymphoides aquatica). Kvůli ztlustlým oddenkům se zásobními látkami se mu říká banánová rostlina. Lze ho získat také v akvaristických obchodech.

Velmi pěkný je i další severoamerický bíle kvetoucí drobnější plavín Nymphoides cordata. Oba lze velmi snadno množit listovými řízky, nebo pomocí dceřiných rostlinek, které se tvoří po odkvětu na květních stopkách. Tyto druhy mohou zdobit nádoby s vodou nebo zahradní jezírka v letním období, oba je však nutné přezimovat při teplotách nad 5 °C.

Některé druhy plavínů jsou dokonce jedlé, v Asii se z nich připravují saláty, proto se záměrně pro tyto účely pěstují.