Domů » Zahrada » Okrasné rostliny » Květiny » Phalaenopsis, rod orchidejí, který nadchl mnohé pěstitele
Phalaenopsis, rod orchidejí, který nadchl mnohé pěstitele
19. 9. 2020
Důkazem přívětivosti těchto orchidejí jsou okna domů plná kvetoucích falenopsisů v malých vískách, městečkách i městech.
Vedle krásných květů a dlouhodobého kvetení poskytnou falenopsisy začínajícím pěstitelům i příležitost získat první zkušenosti s orchidejemi. Připomeňme si, co potřebují k tomu, aby se jim dobře dařilo.
Teplota a stanoviště
Falenopsisům svědčí celoročně teplé prostředí (18–22 °C) a poměrně dosti vysoká vzdušná vlhkost (60–75 %). Krátkodobě však vydrží i poměrně nižší teplotu (15–16 °C). Rozdíl teplot mezi dnem a nocí by měl být nepatrný (ve dne tepleji).
Falenopsis; foto Shutterstock
Rostlinám vyhovuje světlé prostředí, slunce ranní nebo odpolední. Nesnáší přímé sluneční paprsky, a tak musíme dle potřeby stínit.
- Tam, kde na východní straně nic oknu nestíní (např. stromy, domy apod.), je třeba stínit již cca od 10 hodin. Přímé sluneční paprsky mohou rostlinu poničit již za pouhé dvě hodiny. Stíníme tedy dle potřeby.
- Ten, kdo má umístěny rostliny na severní straně, nemusí stínit vůbec.
- Na západní straně lze v létě stínit cca od 12 hodin.
Doba květu
Rod Phalaenopsis nasazuje poupata podle druhů a jejich hybridů buď na podzim a kvete cca od ledna do března, nebo nasazuje květní výhony na jaře a kvete na podzim a v zimě. Také doba kvetení je různá – některé druhy a jejich hybridy kvetou cca 3 měsíce, některé 6 a více měsíců. Většinou se potom na rostlině objeví další výhon na kmínku a na odkvetlém stonku nová poupata; tak rostlina může kvést daleko déle. Záleží také na tom, v jaké je rostlina kondici a v jakém stavu má kořeny, protože pokud by kořeny přestaly správně prosperovat, hrozí, že se nakonec rostlina ukvete k smrti.
Stonky s poupaty přivazujeme.
Občas se stává, že rostlina vyžene dceřinou (adventivní) rostlinku, kterou ponecháváme na stonku, dokud její nové kořeny nejsou dostatečně dlouhé (minimálně 5–7 cm). Ponecháme-li je u mateřské rostliny déle, nová daleko rychleji roste a případně vyžene i květní stvol.
Pokud se rozhodneme rostlinu odstranit, zasadíme ji s kouskem stonku („pupeční šňůrou“).
Po odkvětu stonek neodstřihujeme celý (pokud ovšem nezasychá), ale odstřihneme ho nad druhým nebo třetím spícím pupenem odspodu. Pokud necháme stonek hodně dlouhý, rostlina s novými poupaty bude nepěkně vytáhlá.
Substrát a přesazování
Můj vlastní substrát obsahuje kousky polystyrenu, dřevěné uhlí, borovou kůru, malé množství kupovaného substrátu pro orchideje, agroperlit a rašeliník.
Rostlinu přesazujeme, pokud je již květináč plný a rostlina v něm nemá místo, nebo když zjistíme, že začala špatně vysychat a nové kořeny nejsou v květináči vidět. To může být důvodem, že kořeny již nejsou plně funkční a zahnívají. V tomto případě je třeba rostlinu neodkladně přesadit v kteroukoliv dobu. Pokud je rostlina v plné kondici, je dobré ji přesadit na jaře, nejlépe za dva až tři roky a to po odkvětu.
Po každém použití nůžek je třeba je dobře očistit lihem
Rostlinu určenou pro přesazení vyklepeme opatrně z květináče, oklepeme původní substrát, odstraníme suché vzdušné kořeny, prohlédneme kořeny, které byly v květináči a všechny měkké a nefunkční kořeny opatrně odstřihneme.
Na dno nového nebo dobře umytého plastového průhledného květináče nasypeme kousky polystyrénu, nad ním přidržíme očištěnou rostlinu a její kořeny posypeme sypkým nebo nadrobno rozdrceným dřevěným uhlím (pro dezinfekci a lepší prokořenění).
Do připravené borové kůry nasypeme agroperlit a malé množství kupovaného substrátu pro orchideje.
Potom rostlinu tímto připraveným substrátem obsypeme a dobře přimáčkneme. Nahoru použijeme rašeliník (v dobře uzavřené nádobě vydrží na celé roční období přesazování).
První 1–2 týdny rostlinu nenamáčíme. Pokud je rostlina již veliká (několikaletá), je ji většinou třeba po přesazení v květináči ukotvit (z důvodů lepšího zakořenění).
Orchidej Phalaenopsis; foto Shutterstock
Namáčení a hnojení
Pro orchideje je třeba používat vodu měkkou. Zásadně zaléváme (namáčíme) teprve tehdy, když je substrát rostliny dobře vyschlý.
V žádném případě nesmí být namočeno srdíčko rostliny. Pokud by se do něj dostala voda, je ji nutno hned odsát, např. ubrouskem.
- Nikdy se voda nesmí dostat do květináče, pokud substrát dokonale nevyschl. To je asi nejdůležitější pro správný vývoj rostliny.
Z mých zkušeností se jeví účinnější namáčení před zaléváním. Je to sice trochu pracnější, pro rostlinu však mnohem výhodnější. Květináč ponoříme do vody (pouze substrát) a po namočení necháme vodu vytéct.
Když většina vody z květináče odteče, znovu ji vrátíme do obalového květníku.
- Rosení listů rodu Phalaenopsis není vhodné, lze rosit pouze jejich vzdušné kořeny, které visí přes květináč. Nikdy je nestříháme, pomáhají rostlině v růstu.
Pokud rostlinu zaléváme, nemáme dobrou kontrolu, zda byla rostlina dostatečně prolita nebo zda v květníku nezůstalo větší množství vody, které bude dlouho vysychat, a tak rostlinu ohrožovat nepřiměřenou vlhkostí kořenů.
Při hnojení postupujeme stejně, jak je uvedeno výše, pouze asi po druhém, případně třetím namáčení přidáváme do kbelíku hnojivo.
Nejčastější chyby v pěstování
Přílišné zalévání (namáčení) způsobí ochabnutí listů po stálém vlhku v kořenech rostliny a jejich uhnití. V tomto stadiu je rostlina většinou ztracena. Sama jsem rostliny několikrát zachránila okamžitým přesazením, odstřižením květních stonků a bezpodmínečným suchem po dobu nejméně 3–4 týdnů. Pouze jsem opatrně rosila listy a vždy odsála vodu v krčku.
Nelze však na to spoléhat; je dobře, když si uvědomíme, že daleko méně ublížíme rostlině, pokud ji necháme nějakou dobu na suchu, než když ji vystavíme stálé vlhkosti.
Škůdci
Rod Phalaenopsis mohou napadnout vlnatí červci (v paždí listů, v listových pouzdrech), třásněnky a puklice (nízká vzdušná vlhkost, suchý vzduch z ústředního topení).
Chomáčky na orchideji prozrazují častého škůdce červce, foto archiv časopisu Zahrádkář
- Opadání a poničení poupat může způsobit nízká vzdušná vlhkost a blízkost rostliny u mísy s ovocem, které uvolňuje etylen.
Jediným prostředkem proti škůdcům je okamžité oddělení napadené rostliny od ostatních a použití přípravku proti savému a žravému hmyzu.
Ruční potírání rostliny je zdlouhavé a většinou málo účinné. Rostlinu je třeba opakovaně postříkat cca po 10–14 dnech a je nutná stálá kontrola, pokud se škůdce ještě znovu objeví.
- Nejlepší prostředek proti škůdcům je správné pěstování, dodržování čistoty rostlin a jejich okolí a denní kontrola.
Při napadení rostliny houbami je jejich ošetření a likvidace daleko složitější. Houby se vyskytují v nadměrně vlhkém prostředí a při nízké teplotě. Rostliny je třeba také okamžitě izolovat, napadené části odstranit a řezné rány poprášit práškem z dřevěného uhlí. Je třeba snížit vzdušnou vlhkost a zvýšit teplotu místnosti.
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
