Domů » Zahrada » Okrasné rostliny » Květiny » Patří mezi květiny první republiky; vánoční kaktus a šťavel Deppeův
Patří mezi květiny první republiky; vánoční kaktus a šťavel Deppeův
31. 12. 2023
Dříve se tradovalo, že vánoční kaktus přináší štěstí, šťavel zase lásku a plození dětí. K období konce roku neodmyslitelně patří.
Našli bychom ale mnoho dalších rostlin, které byly za první republiky v nabízeném sortimentu. Výběr byl na tu dobu opravdu bohatý, byť se s tím dnešním nedá srovnávat.
Kvetoucí klívie
Typické byly například zvonek (Campanula isophylla), též nazývaný nevěsta a ženich, fuchsie (Fuksia), kořenokvětka (Aspidistra elatior), klívie (Clivia) či řemenatka, jejíž listy lidem připomínaly řemeny na dobrušování ostří břitev a nožů, perlucha (Hoya carnosa) zvaná také voskovka, která měla květenství jako z vosku vymodelované. Ta měla na každém květu krůpěj sladkého nektaru, který jsme jako děti rády olizovaly.
Vánoční kaktus, neboli lednáček
Na Nechanicku říkali vánočnímu kaktusu (Schlumbergera truncata) také ledňáček, který se dříve pěstoval snad v každé rodině. Možná o tom svědčí i výstižný popis jak ho pěstovat v prvorepublikových Zahradnických listech, který jsme našel.
Rozkvetlý vánoční kaktus
Neobvyklé pojmenování ledňáček dostal vánoční kaktus proto, že rozkvétal až ke konci prosince, ale hlavně v lednu.
Vánoční kaktus pochází z tropických oblastí Brazílie, kde roste jako epifyt v korunách stromů. Kvete v prosinci a lednu, pak potřebuje dva měsíce vegetačního klidu, tedy i mírnou zálivku. Od března až dubna probíhá intenzivní růst až do podzimu. Vhodné je jeho letnění. Od poloviny září do listopadu nasazuje na květy a prospívá mu vyšší vzdušná vlhkost. Má rád světlé stanoviště, ale ne přímé slunce.
Babičin návod, jak vánoční kaktus pěstovat
Osmdesátiletá babička Vaňková nám v roce 1925 podává podrobný návod, jak na to:
„Když jsem se přivdala na chalupu, vzala jsem si z domu spolu s výbavou aplégr ledňáčka, neboť on přináší štěstí. Velký mi maminka nechtěla dát, abych jim to štěstí z domu neodnesla. Hned, jak jsem si to v novém domě trochu urovnala, sháněla jsem pro milého ledňáčka hlínu. Už z domu jsem věděla, že je na to dobrý troud z vyhnilého pařezu a takových bylo u nás v lese plno.
Pak jsem tu shnilotinu prosála na řešetu a přimísila jsem asi polovinu čistého písku, jako mám na nádobí. Potom jsem vzala malý květináč, dírku jsem zakryla střepem a nasypala as 1 cm písku, na který jsem teprve nasypala připravenou hlínu a trochu zamáčkla. Do toho jsem teprve zastrčila a trochu přimáčkla aplégr, který mezi tím zavadl, ale to naprosto nevadí.
Dříve byl v téměř každé domácnosti, pro štěstí
Jak už se to u nás dělalo a jak jsem na to byla zvyklá při sázení aplégrů, přiklopila jsem ho po zalití skleničkou. Musí se však každý den vytírati usazený pot na sklenici, neboť jinak na ledňáčka voda zakapává a snadno shnije.
Postavila jsem ho zrovna na to místo v okně proti východnímu slunci jako doma. Ze zkušenosti jsem věděla, že mu moc sluníčka škodí, ale taky nesmí státi úplně ve stínu. Taky bych neradila nikomu, aby ho dával na okno, kde sluníčko celý den pálí, lístky mu zčervenají a budou zcvrkati. Nadobro nezahyne a bude klempírovat.
Se zaléváním nedělám žádné ciráty, když na něj zapomenu, nic si z toho nedělá, jindy mu to zase vynahradím.“
Detail květu
Kolik bylo asi těch aplégrů ledňáčků, které babička darovala pro štěstí? Vždyť zde ledňáčka pěstovali téměř v každé chalupě.
Někdy rozkvétá vánoční kaktus již začátkem prosince, proto se mu místy říká i Barbořin květ.
Šťavel Deppeův
Tou druhou květinou je šťavel Deppeův (Oxalis deppei) čili čtyřlístek pro štěstí, čtverolístek, jetýlek či jetelinka pro štěstí, zaječí jetel, domácí nebo rodinné štěstí a miláček dam anebo šťavel jedlý.
Čtyřlístek má mít magickou sílu v lásce a plození dětí, tedy zachování rodu.
Pojmenování Oxalis vzniklo z řeckého slova oxys = kyselý, als slaný. Jako u ostatních šťavelů jsou jeho listy kyselé, protože obsahují kyselinu šťavelovou. Hodí se v malé míře k okyselení salátů, omáček, polévek nebo k dekoraci.
Čtyřlístek zelený,
kvítečkem zdobený,
ten ať vždycky věští,
v tvém životě štěstí
(z dívčího památníku Marie Šífové v roce 1931)
Zaujímá přední místo mezi abonenty na novoroční květinu. Pěstoval se v botanických a zámeckých zahradách již od roku 1850, ale jeho věhlas přišel teprve po roce 1903.
Tradovalo se, že čtyřlístek přináší lásku
O jeho zavedení na trh píše zahradník T. Klečka: „Kupující obecenstvo podléhá módě, Mysl jeho žádá si stále změnu. Všeobecně bývá požadováno jen zboží ledabylé, vše solidní, dražší, upadá v zapomnění. Lid baží po senzaci, a tudíž je na vynalézavých hlavách by něčím novým chuť ke kupování navnadily. A to jen potud, než se věc dotyčná přežije.“
Čtyřlístek byl natolik populární, že si jej Agrární strana dala do svého znaku a na prapory. Někteří členové do štítu svých domů. Můžeme to vidět ještě dnes v Nových Jirnech, v Borečnici i jinde.
Pokud letos dostanete k Novému roku čtyřlístek pro štěstí, nevyhazujte ho! Pěstujte ho až do jara, pak přesaďte do většího květináče a po půli května přeneste ven.
Pěstujte si doma lásku
Šťavelu dopřejte plné sluníčko, dostatečnou zálivku a časté přihnojování. Čtyřlístek se vám rychle rozroste a bohatě pokvete.
Kvetoucí čtyřlístek
Na podzim, před příchodem mrazíků, květináč přeneste do chladnější místnosti nebo do sklepa, přestaňte zalévat a už se o něj nestarejte. Koncem března nebo v dubnu cibulky vyjměte a vysaďte do nového substrátu a v půli května opět vyneste ven nebo pěstujte na okně.
Pokud budete mít cibulek více, můžete je vysadit na kompostem vyhnojený záhon. Cibulky sázejte do řad vzdálených od sebe 25–30 cm, 8–10 cm od sebe. Podle potřeby zalévejte, přihnojujte a koncem září vyryjte, hlízky očistěte a uložte pro jarní výsadbu.
Dužnaté kořeny můžete oprat, a konzumovat čerstvé, nakrájené na plátky nebo vařené. Velmi dobré jsou smažené, osolené a opepřené.
Tak tedy hodně štěstí se čtyřlístky a taky dobrou chuť.
Foto Shutterstock
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
