Domů » Zahrada » Okrasné rostliny » Květiny » Ostřice: celoročně nápadně zbarvené ozdoby zahrad
Ostřice: celoročně nápadně zbarvené ozdoby zahrad
10. 2. 2023
Květy ostřice jsou taktéž atraktivní, ovšem to, proč je tato rostlina tak oblíbená, jsou její celoročně proměnlivě barevné listy.
Jen o málokterých rostlinách se dá říct, že jsou schopny zdobit zahradu po celý rok. Právě ostřice (Carex), resp. mnohé druhy tohoto neobyčejně početného a variabilního rodu, tuto oblíbenou zahradnickou vlastnost splňují.
Podrostová výsadba s ostřicemi, dlužichami a okrasnými trávami
Svým habitem ostřice často připomínají spíše okrasné trávy, nicméně s opravdovými trávami (čeleď Poaceae) příbuzné nejsou. Patří do příbuzenstva rostlin šáchorovitých (Cyperaceae).
V přírodě se s nimi setkáme na nejrůznějších stanovištích. Častý je jejich výskyt v mokřadech okolo vodních toků či rybníků, v podrostech listnatých lesů, na horských loukách, ale taky například na stepích či nejrůznějších skalních výchozech.
Vyskytují se snad na všech kontinentech a ve všech typech rostlinných společenstev. Právě tato druhová a stanovištní rozmanitost z nich dělá perspektivní rostliny pro použití v okrasných výsadbách.
Jako okrasné se pěstují především trsnatě rostoucí druhy se stálezelenými či stálobarevnými, různě širokými listy. Tento efekt vyniká především během podzimních a zimních měsíců, kdy mnohé ostatní trvalky olistění ztrácejí. Jejich velikost je různá, některé dosahují výšky bezmála 1 m, jiné sotva 10–20 cm.
Kam s nimi
Použití ostřic na zahradě je v zásadě dvojí:
- Buď jsou součástí především podrostových, polostinných či stinných výsadeb, kde jsou umístěny solitérně, nebo ve skupinkách.
- Nebo zatím spíše tou opomíjenou možností je jejich pěstování coby celoročně atraktivních nádobových rostlin na terasách, balkonech či dvorcích. V nádobách je lze výborně kombinovat s jinými druhy okrasných rostlin jako jsou prvosenky, vřesovce, vřesy, macešky, různé cibuloviny a mnohé další.
Asi nejoblíbenějším a nejčastějším použitím je zapojení ostřic do společných kombinovaných výsadeb s dlužichami (Heuchera), bohyškami (Hosta), vřesovci (Erica carnea), kapradinami, nižšími opadavými a stálezelenými rododendrony.
-
-
Podrostová výsadba s ostřicemi, dlužichami a okr. trávami počátkem podzimu
-
-
Výsadba Carex eburnea společně s dlužichami
Jde tedy o výsadby spíše v polostinných až stinných podmínkách, na severních stranách domů, pod vzrostlými stromy apod. Do takových výsadeb se hodí především druhy jako ostřice japonská (Carex morrowii) nabízející pestrý sortiment kultivarů s různě zbarvenými listy.
Příkladem dalších může být:
- Carex hachijoensis – především její hojně nabízený jasně žlutě panašovaný kultivar Evergold
- C. elata Aurea – se žlutě zbarvenými listy
- C. conica Variegata – s krémově bíle panašovanými listy
- C. plantaginea – nižší druh s výškou 15cm, s nápadně širokými, jasně zelenými listy
- C. digitata – s tmavě stálezelenými listy a výškou cca 10–15 cm
- C. siderosticta – tvořící nízké husté trsy s nápadně širokými a často panašovanými listy.
Výhodou těchto zmíněných druhů je nenáročnost na půdní podmínky. Bez problému zvládají většinu běžných zahradních půd a tolerují i půdy těžší.
-
-
Carex hachijoensis Evergold
-
-
Carex plantaginea
Podmínky pěstování a typ půdy
Ideální jsou půdy s vyšším podílem humusu a stále mírně vlhké, resp. nevysychavé, byť po dobrém zakořenění jsou schopny tolerovat i relativně delší přísušky.
Jako velmi perspektivní lze označit druhy, které lze pěstovat i v podmínkách tzv. suchého stínu, tedy v podrostu vyšších dřevin, současně na místech nezavlažovaných, popřípadě jen s minimem závlahy.
Takové stanoviště zvládá velmi dobře např. jihoevropská stálezelená ostřice krátkošíjná (Carex brevicollis), která je nápadná i svými tmavě hnědými květenstvími a zejména pak severoamerická Carex eburnea. Ta vyniká neobyčejně jemným olistěním jasně smaragdově zelené barvy, trsnatým růstem a výškou 10–15 cm.
-
-
Carex eburnea tvoří smaragdově zelené trsy s velmi jemným olistěním
-
-
Carex humilis se hodí na slunná a suchá stanoviště
Naopak slunná a sušší stanoviště dobře zvládá Carex humilis rostoucí na sušších, skalních stepích celé řady míst Evropy i Asie. Dorůstá do 20 cm a je nápadná i svými krémově žlutými květenstvími. Nakvétá velmi brzy, často již v březnu.
Ozdobné plody ostřice
Mezi velmi zajímavé a neobyčejně snadno pěstované ostřice patří i druhy s ozdobnými plody. Patří mezi ně:
- ostřici Grayovu (Carex grayi), která je nápadnáá zobáčkovitě protaženými měchýřky seskupenými do téměř kulovitého plodenství. Velmi dobře se hodí i k řezu a do suchých vazeb.
- Carex muskingumensis lze podobně použít do suchých aranžmá. Vyniká drobnými klásky seskupenými do husté laty. Jde ale o druh okrasný i svým habitem a barvou olistění.
Oběma druhům vyhovuje plné slunce a stále mírně vlhká půda. Na jaře je pak můžeme sestřihnout až u země.
Velmi specifické novozélandské ostřice
Často nabízenou skupinou jsou ostřice původem z Nového Zélandu. Jde především o druhy Carex buchananii, C. comans, C. testacea a C. petriei.
-
-
Carex buchananii
-
-
Carex comans Bronco
Vynikají neobvykle zbarvenými listy v odstínu hnědé, bronzové či dokonce hnědavě oranžové barvy, což jim propůjčuje nádech exotiky ve srovnání s druhy euroasijskými či severoamerickými.
Jde opět o rostliny trsnaté, nápadné dlouhými, úzkými, jemnými listy. Často se pěstují i jako okrasné v nádobách.
Pěstovat je můžeme na slunných i polostinných stanovištích, na propustných, ideálně stále mírně vlhkých, ale rozhodně nepřemokřených půdách. Vyžadují velmi dobrou drenáž. Zejména v zimních měsících vede nadbytek půdní vláhy k vyhnívání kořenového systému.
Jsou daleko citlivější na zimní holomrazy a déletrvající silnější mrazy. Obecně nelze tyto druhy označit za spolehlivě zimovzdorné.
Ze zmíněných si asi nejlépe vede Carex comans nabízející stálezelené i bronzově zbarvené typy. Ta je schopna se na vhodném stanovišti i přesévat. Těsně za ní je pak C. buchananii.
Druhy C. testacea a C. petriei jsou ještě o něco více náročné na přezimování bez újmy. Vždy velmi záleží na konkrétních stanovištních podmínkách.
Jakou péči vyžadují ostřice?
Péče na zahradě je poměrně snadná. Až na několik výjimek, např. výše zmíněné Carex grayi a C. muskingumensis, které lze během zimy či v předjaří sestřihnout až k zemi, se většina ostatních stálezelených druhů nestříhá a víceméně není nutné do jejich porostů během roku nijak zasahovat.
U starších rostlin je možné, ale není to nutné, odstraňovat postupně odumírající staré listy z okraje trsů, popř. u dlouholistých druhů zakrátit zasychající nebo mrazem poškozené konce listů. To se často týká zejména novozélandských druhů.
Porost různobarevných typů Carex comans
Trsnatě rostoucí druhy lze snadno množit dělením brzy na jaře, popř. i koncem léta. Trsy stačí vyjmout z půdy, rozdělit a znovu vysadit. Případná nutnost závlahy záleží na zvoleném druhu, stanovištních podmínkách a zakořenění rostliny.
Ostřice jsou velmi přizpůsobivé a i jinak spíše vlhkomilné druhy dokážou při dobrém zakořenění tolerovat i relativně delší přísušky.
Zdroj: Autor je kurátorem sbírek trvalek
a okrasných rostlin Botanické zahrady v Praze Troji
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
