
Jak rostliny v nádobách zalévat bez zbytečných chyb?
20. 7. 2021Rostliny pěstované v nádobách a květináčích vyžadují mnohem více péče a pozornosti než ty na záhonech. Od výběru nádoby přes substrát až ke kvalitě vody.
Půvabné květině se říká kapská kopretina, modroočko či tvrdosemeník. Nejčastěji však uslyšíte název převzatý z latiny: osteospermum.
Rod Osteospermum pochází z polopouštních a pouštních oblastí jižní Afriky, kde tvoří především keře a polokeře. Jen minimum zástupců z přibližně sedmdesáti druhů rodu jsou vytrvalé byliny. V přírodě dorůstají obvykle výšky okolo jednoho metru. Některé druhy, jako Osteospermum fruticosum tvoří naopak kobercovité porosty.
Pro zahradnické účely je nejvíce využíván původní botanický druh Osteospermum ecklonis, z nějž byl postupně vyšlechtěn nespočet odrůd. Tyto odrůdy šlechtitelské firmy představují pod vlastními registrovanými skupinami odrůd. Proto se stává, že rostliny, které jsou prakticky k nerozeznání svým charakterem růstu i barvou květů, nesou mnohdy jiné jméno odrůdy. To je dáno tím, kdo danou sortu vyšlechtil a uvedl do oběhu.
Pro příklad německá odrůda Enya ze skupiny odrůd Dalina® osteospemum je prakticky shodná barvou květů i růstem s odrůdou Atilla ze skupiny Sunny® osteospermum, pocházející od dánské šlechtitelské firmy.
Barevný sortiment se v posledních letech velmi rozšířil. Kromě tradičních barev v odstínech světle a tmavě fialové se nabízejí odrůdy s květy růžovými, bílými, čistě žlutými, oranžovočervenými. Mimo různě zbarvených vnějších lístků mají také různě zbarvené vnitřní terče, takže škála kombinací se výrazně zvětšuje.
Vyjma osteosperm s jednoduchými květy se začínají nabízet i odrůdy s plnými středy, nebo s částečně svinutými jazykovitými květy. Ty se u nás nabízejí omezeně a to v důsledku jejich větší náročnosti. Tyto výrazně prošlechtěné odrůdy se uplatní především v oblastech s větší intenzitou slunečního záření, než tomu je v našich zeměpisných šířkách.
V tuzemských podmínkách většinou pěstujeme osteospermum jako letničku, byť jde obecně o vytrvalou rostlinu. Je ideální pro výsadbu do truhlíků, záhonů nebo třeba k osázení mís jako doplněk městské mobilní zeleně.
Pro poptávku na trhu zahradníci rozmnožují osteospermum zakořeňováním řízků. Profesionální zahradníci z nich připraví za 9–10 týdnů rostliny s prvními květy a množstvím založených poupat, které se pak dodávají do sítě prodejních zahradních center. Doma je následně dopěstováváme podobně jako muškáty.
Tato rostlina nezapře přírodní podmínky, z nichž pochází. Její moderní odrůdy jsou ovšem do značné míry přeprogramované na jiný režim, než na který byli zvyklí její předci v pouštních oblastech Afriky.
Osteospermum sázíme do substrátu pro balkonové rostliny. Tento rašelinový substrát je vhodné vylehčit agroperlitem v objemovém poměru 4 díly substrátu a 1 díl agroperlitu. Profesionální pěstitelé uvádějí jako nejvhodnější pH substrátu v rozpětí 5,8–6,2. Žádný zahrádkář jej však tak přesně neměří. Zde to není ani potřeba. Nároky osteosperma na substrát nejsou nijak zásadně posunuté k jednomu či druhému extrému.
Pro úspěšné pěstování je nutné umístění rostlin na plné slunce a pokud možno na chráněné místo bez průvanu.
Pouze plné oslunění zaručí bohatou násadu květů během celé sezony a také jejich patřičné otevření.
Ve stínu rostlina živoří, málo kvete a velmi brzy odchází v důsledku napadení plísněmi (převážně Botritis), jejichž rozvoj propuká obzvláště při přemokřeném substrátu a nižších teplotách. Z hlediska zálivky a přihnojování je osteospermum méně náročné. Snese raději přísušek než trvalé přemokření, proto zaléváme vždy po částečném vyschnutí substrátu.
Pokud při přesazení použijeme dlouhodobě se uvolňující hnojiva, přihnojujeme během vegetace jen jednou za dva až tři týdny. Ideálně použijeme hnojiva podporující násadu květů, tzn.:
Několikrát jsem při pročítání informací o těchto rostlinách narazil na holé nesmysly a nepravdy týkající se přezimování osteosperm. Například v knize Encyklopedie přenosných rostlin, jejímž autorem je holandský specialista Nico Vermeulen, je u hesla Osteospermum na str. 190 doslova uvedeno: „Mnohé kultivary vysazené do volné půdy snesou asi desetistupňový mráz. Proto se vyplatí vysadit odkvetlé rostliny do zahrady a doufat, že přijde mírná zima.“
Toto tvrzení vychází ze skutečnosti, že v přímořských oblastech Holandska mrzne opravdu výjimečně a je zde možné pěstovat venku mnohé okrasné druhy, které v podmínkách středoevropské (kontinentální) zimy přežívají pouze ve skleníku. A to je právě i případ rodu Osteospermum.
Pak stačí, aby některé médium tuto informaci převzalo a bez ověření ji otisklo. Blud je na světě a lavinovitě se šíří dál.
Přezimování osteosperma možné je, ale v tuzemských podmínkách musíme zajistit
Přezimování se proto provádí pouze u velkých rostlin pěstovaných pro okrasu v parcích či městských zahradách. Mladé rozpěstované sazenice nakupujeme každoročně na jaře a nesnažíme se o jejich přezimování.
Foto Shutterstock a autor
Do konce února je dobré dokončit prosvětlovací nebo zmlazovací řez okrasných stromů, keřů, popínavých dřevin a těch, které jsme vysadili na podzim a neseřezali je. Stříháme nejprve odolné druhy, u choulostivějších, které přes zimu namrzají, s řezem počkáme.