
Ve Středozemí nad oleandr není, lze ho však pěstovat i jinde
14. 1. 2023Oleandr je snad nejvíce typickou rostlinou pro toto území. Najdeme jej v městských parcích, zahradách, na přímořských promenádách.
Dnešní doba přináší módu, kdy jsou servírované pokrmy zdobené například květy rozmanitých barev, velikostí i tvarů. Jsou ale všechny jedlé?
Někdy je na talíři jídla tolik, že ho zakryje jeden větší květ macešky, jindy jsou kvítky drobnější a doplňují či podtrhávají aranžmá na talíři. Vyšší gastronomie není úplně pro každého, podobně jako avantgardní floristika.
Zdravý letní salát s křepelčími vejci, avokádem, pekanovými ořechy, divokou rukolou, červenou cibulí a jedlými květy violky
Zde se jednoznačně vyplatí zajímat se o to, co vám je k jídlu naservírováno. Použití dosti velkého množství květů některých rostlin může být nebezpečné, v jistých případech až fatální.
Snaha dozdobit pokrm něčím hezkým může začínat doma a může pokračovat v zahradě na jaře i v létě. Jaké rizikové květy často pěstujeme doma a v zahradě?
Otrávit se můžeme nejen snědením, ale i žvýkáním květů oleandru. Dokonce samotná vůně nám může působit bolesti hlavy i závratě.
Ten, kdo pozřel některou z částí rostliny: květ, list nebo kůru, může zvracet, mít problémy s dýcháním a rozšiřující se zorničky. Objevit se může také cyanóza, studený pot na těle a zvyšující se tělesná teplota.
Šťáva z listů nebo stonků vyvolává kožní problémy:
Oleandr je tak jedovatý, že se dříve používal na trávení hlodavců. Do ústí nor se jim dávaly listy, které hlodavce, kteří se je snažili v zubech odstranit, otrávily.
Komu jedy obsažené v rostlině naopak nevadí jsou: svilušky, molice, puklice. Škůdci, kteří se často na rostlinách zabydlí, zejména v době, kdy je máme doma na přezimování.
Barvínek (Vinca) nebo také brčál, patří mezi stálezelené trvalky. Kvete někdy již koncem března a je celý jedovatý. Často roste nebo se pěstuje na kontrastních stanovištích. Jednou prosperuje na jižní suché stráni, jindy pod stromy na vlhkých půdách. Dobře se množí a šíří všude tam, kde byl vysazen a zakořenil nebo kde zplaněl díky své schopnosti dobře kořenit ze stonkových řízků. Dokáže pokrýt i rozsáhlé plochy.
Jeho šíření zajišťují plazivé výhony, které snadno koření a i oddenky, které putují pod zemí. Pěstované odrůdy barvínku mají květy světle modré, bílé, růžové, listy zelené a panašované. Květy jsou v každém případě jedovaté. Proto jsme velmi opatrní hlavně tam, kde si hrají malé děti. Často si trhají různé květy a kvítka a připravují z nich jídla v nádobíčku pro panenky.
Ještě jsem se nesetkal s tím, že by barvínek něco žralo, že by ho napadaly nějaké choroby nebo škůdci. Nejspíše to bude právě pro jeho jedovatost. Je to prakticky domácí druh, proto je s podivem, že stále nemá svého škůdce, nějako svou významnou chorobu.
Možná překvapivě, ale s jistotou lze říct, že jedovaté květy má i sluncovka (Eschscholzia californica). Květinka z čeledi makovitých je jedovatá celá. Tato letnička má krásné, výrazně barevné květní plátky, které také mohou lákat ke hrám nebo ke zdobení jídel, koktejlů, zmrzlin. Raději na to ale zapomeňte.
Na druhou stranu raději pamatujte na to, že Eschscholzia californica není květinou použitelnou v kuchyni. Má slabý narkotický účinek a vyvolává stahy hladkého svalstva.
Kvete od června do konce léta, snadno se na místě vysemeňuje a druhý rok narůstá a kvete z přezimujících, dobře klíčivých semen.
Foto autor a Shutterstock
Klíčící rostliny potřebují optimální podmínky, aby se zdárně vyvíjely. Připomeňme, že jde hlavně o substrát bez patogenů, dostatek světla, odpovídající teplotu a po vzejití rovněž o vzdušnost prostředí.