Modřence, ladoňky, řebčíky; jarní cibuloviny do smíšených výsadeb

27. 3. 2024

Ušetřeme si práci a vyberme si cibuloviny, jejichž cibule či hlízy není nutné pravidelně vyndávat z půdy. Navíc se v porostu udrží minimálně několik let.

V nabídce je velmi často najdeme jako cibuloviny vhodné ke zplanění, protože se v mnoha případech snadno rozrůstají do větších ploch.

jarní cibuloviny ve smíšené výsadbě

Rozkvetlý smíšený záhon je pastvou pro oči

Dlouhodobě udržitelné modřenec

Pěstují se především odrůdy druhu modřence arménského(Muscari armeniacum), který patří mezi nejsnáze pěstovatelné a dlouhodobě udržitelné cibuloviny vůbec. Velmi ochotně se na zahradách přesévá a rozrůstá a často zplaňuje i v trávnících. Po několika letech dokáže vytvořit kolonie čítající mnoho desítek či set jedinců, v závislosti na počátečním stavu výsadby.

Modřence, jarní cibuloviny

Modřence se velmi ochotně samy přesévají

Nejrozšířenější cibuloviny jsou bezesporu narcisy

Narcisy (Narcissus) jsou nabízeny v obrovském množství odrůd a vybrat lze takové, které se  dají považovat za dlouhodobě udržitelné bez nutnosti pravidelného vyndávaní vyndávat pravidelně cibule z půdy už není tak jednoduché.

S určitou mírou zjednodušení lze zmínit klasické, jednoduše kvetoucí, žluté, trubkovité narcisy. Jde např. o odrůdy Carlton nebo Dutch Master. Z čistě bíle kvetoucích pak třeba Thalia nebo bílé se světle žlutou trubkou Ice Follies.

Řadu zajímavých kultivarů lze pak nalézt mezi drobnokvětými narcisy. Zde lze uvést kultivary např. Jetfire a Tete a Tete. Poměrně dobré zkušenosti jsou rovněž s kultivarem Hawera odvozeným od N. triandrus.

Také narcis bílý (N. poeticus) a jeho odrůdy obvykle vytrvávají na stanovišti řadu let bez nutnosti pravidelného přesazování cibulí. Je to ostatně druh našim končinám asi nejbližší. Lze se s ním setkat např. na horských loukách francouzských či italských Alp.

Životnost narcisů výrazně ovlivňují stanovištní podmínky:

  • Vyhovuje jim především humózní, středně těžká, ale propustná půda bohatá na živiny. Při výsadbě se určitě vyplatí přidat kvalitní kompost.
  • Cibule by rovněž měly být vysazeny dostatečně hluboko. Ideálně do hloubky dvakrát tak velké, jako je výška cibule, což může být u některých kultivarů klidně i 15 cm či dokonce více.
  • Rostlinám nevyhovují příliš lehké, hodně vysychavé půdy. Koneckonců ani v přírodě většinou nerostou na místech extrémně vysychavých. Většina pěstovaných odrůd vychází z druhů původem z horských luk Pyrenejského poloostrova a JZ Evropy.
  • Zelené listy předčasně neodstraňujeme. Rostliny to značně oslabuje a méně ochotně kvetou. Daleko lepší je nechat listy přirozeně zatáhnout. To ale platí obecně pro všechny cibuloviny.

Tulipány, jasný evergreen

V sortimentu vhodných druhů pro smíšené výsadby nelze opomenout tulipány (Tulipa). I v jejich neobyčejně bohatém sortimentu je lépe soustředit se na drobnokvěté, nízké, někdy prezentované jako tzv. botanické tulipány. Právě ty jsou totiž schopné vydržet bez přesazování v půdě velmi dlouho, na rozdíl od klasických, velkokvětých a vysokých kultivarů, které je obvykle doporučováno pravidelně po zatažení listů z půdy vyndávat a na podzim znovu sázet.

Tulipány obecně pocházejí ze sušších regionů východního Středozemí a Malé až střední Asie a lze je použít i do míst, která během letních měsíců značně vysychají.

Ke zcela nenáročným druhům patří např. žlutokvětý T. tarda, který se i velmi ochotně rozrůstá a rozšiřuje samovýsevem. Velmi dobře roste rovněž T. linifolia, který vyniká svítivě červenými květy, dále T. saxatilis  s růžovými květy se žlutým středem, často pěstované jeho kultivar Lilac Wonder. Sytě růžové květy s modrým středem pak nabízí T. pulchella. K jeho nejčastěji nabízeným kultivarům patří např. Little Beauty. Velmi efektní je také T. clusiana s bíločervenými a T. clusiana var. chrysantha s výrazně žlutočervenými květy na delších stoncích.  K pozdním a dlouhověkým druhům patří také T. batalinii se žlutými až žlutooranžovými květy.

Co třeba řebčíky?

I mezi řebčíky lze nalézt druh, který se na vhodném stanovišti hodí do smíšených výsadeb. Jde o evropský řebčík kostkovaný (Fritillaria meleagris). Lze jej použít především na místa s humózní, živnou a především ne příliš vysychavou půdou. Dobře roste také v podrostových a polostinných místech.

jarní cibulovina, řebčík kostkovaný

Nezaměnitelný řebčík kostkovaný

Mezi méně známe jarní cibuloviny patří ladoňka

Zajímavým druhem, který zatím příliš rozšířený není, je pozdně kvetoucí ladoňka (Scilla litardieri), původem ze západního Balkánu. Kvete zhruba od poloviny května do počátku června velkými, jasně modrými květenstvími. Vyhovují jí spíše sušší půdy a slunné stanoviště.

Ladoňka

Ladoňka Scilla litardieri nakvétá obvykle až v polovině měsíce května

Sortiment cibulovin je obrovský a určitě by nebyl problém najít další druhy, které budou vhodné do kombinovaných výsadeb. Nabízí se nám tak široký prostor pro nejrůznější experimentování a zkoušení různých druhů a odrůd cibulnatých a hlíznatých květin. Máme se tedy na co těšit.

Zdroj: autor je kurátor trvalek a okrasných trav v Pražské botanické zahradě

Foto autor

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Pěkný den,

doplním ještě krokusy v mnoha barvách (bílé, žluté a fialové).

A přidám ještě primule – to sice nejsou cibuloviny, ale efektem na jarní zahradě se k nim řadí. Právě teď je můžete získat v moha barvách (bílá, žlutá, růžová, červená, modrá). Na rozdíl od jarních cibulovin však hůře snášejí slunné stanoviště – nejlépe se jim daří pod korunami větších stromů a keřů na severní straně od kmene. Po několika letech zjistíte, že se samy přesévají. Červené a modré sice zmizí, přesto bude jarní záplava bílých, žlutých a růžových květů naprosto úchvatná.

Důležité je nechat jarní efeméry dovegetovat – neposekat trávník hned po odkvětu, ale až v době, kdy začnou listy žloutnout!

Vše dobré přeje

Milan

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

22. 4. 2024

Ořešák řežeme jen výjimečně a tak, aby se rány zahojily

Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Výchovný – tvarovací řez korunky stromku děláme jen pokud je nutný v období prvních pěti let po výsadbě. Řez prosvětlovací – průklest, je možný v plodném věku stromu a to vždy v několikaletém odstupu.

zobrazit další rady a tipy
1
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x