Trvalkami se kocháme od jara do podzimu, některými i poté. Na zahradě máme rádi trvalky tím víc, čím lépe jim to spolu sluší. Jak je vybírat?
Kritérií pro výběr trvalek do zahrady si můžeme zvolit víc. Nabízí se vybírat druhy a odrůdy podle ročního období a také podle vzrůstu tak, aby každá květina vynikla.
Jako poslové jara nás trvalky vyženou na zahradu. Umí to jarní cibuloviny: sněženky (Galanthus), talovíny (Eranthis), krokusy (Crocus), tulipány (Tulipa). Téměř pod sněhem kvetou čemeřice – (Helleborus), plicníky (Pulmonaria), prvosenky (Primula).
Potom s postupem vrcholícího jara nakvétají koniklece (Pulsatilla), kamzičníky (Doronicum).
Léto velebí dlužichy (Heuchera), ostrožky (Delphinium), v letním parnu rozkvétají třapatky (Rudbeckia), třapatkovky (Echinacea), denivky (Hemerocallis) a nepostradatelné bohyšky, funkie (Hosta).
Podzim přivítají a zahradu do zářivých i chladivých tónů proměňují astry – hvězdnice (Aster), a chryzantémy (Chrysanthemum), ocúny (Colchicum), které jakoby nahé vykoukly před sychravými dny a slunily se v posledních paprscích babího léta. Naposledy nás pozvou k procházce po zahradě, zaletí k nim poslední motýli a včely a pod pestrobarevnými listnáči nám oznámí, že je čas odpočinout si a že zima je za brankou.
Mezi trvalkami není snad jediné barvy, kterou by neměl malíř ve své paletě. Od bílé, přes tóny žluté, oranžové, růžové, červené, modré, fialové… Právě tyto barvy a tvary květů z nich dělají drahokamy. Objeví se, okouzlí, nadchnou a zase odkvetou, zmizí a my musíme rok čekat, než znovu vykvetou.
Pletí trvalek a odstraňování odkvetlých stvolů či suchých listů není až tak únavné, jak se tvrdívá. Mnohé mají svůj půvab s odkvetlými stonky či nasazenými semeníky. Také kosatce (Iris), třapatky (Rudbeckia), rozchodníky (Hylotelephium, Sedum) aj.
Trvalky nám poslouží i jako krásné olemování záhonů, cest, posezení. Mnohé zabrání šíření plevelů, vytvoří příjemná zákoutí a mnohé se dají použít i tam, kde nás keře a stromy zklamou. Do úplného stínu, nebo do extrémního sucha či s minimem země, na kameni nebo v květináči.
Ať už jsou to do stínu vhodné kapradiny, bohyšky, konvalinky, kopytníky, nebo rostliny druhého extrému, které si hoví v kameni a v suchu – rozchodníky, netřesky (Sempervivum) aj.
Stínomilné určitě použijeme jako podrost a doplnění keřů i pod stromy.
Druhy, kultivary a velikost trvalek nám nabízí tak pestré možnosti, že je někdy velmi těžké si vybrat, které druhy si pořídit, aby splnily všechna naše očekávání. Pomoci v tom může třídění podle vzrůstu:
Do 10 cm: rozchodníky (Sedum), kostřavy (Carex), kotuly (Cotula), úrazník (Sagina), mateřídouška (Thymus).
Do 20 cm: některé druhy rodů: kakost (Geranium), bohyška (Hosta), škornice (Epimedium), rožec (Cerastium), aj. Používáme je ve větších i menších skupinách a jako výborné půdopokryvné rostliny.
Pro středně vzrůstné trvalky, které se hodí před vyšší keře a stromy i jako hmota pro zaplnění prostoru, většinou počítáme s výškou od 30 cm do 1 m. Některé druhy rodu hvězdnice, astry (Aster), denivky (Hemerocalis), lilie (Lilium), kosatec (Iris) aj.
Vybrat lze i trvalky dorůstající několika metrů, většinou kolem 1 až 2 m. Například některé druhy rodů sadec (Empatorium), ostrožka (Delphinium), slunečnice (Helianthus), popelivka (Ligularia) a mnoho druhů okrasných trav, nejvíce ozdobnice (Miscanthus).
Žádná zahrada se bez těchto klenotů neobejde. Jejich tvary, habitus, květy, plody a hlavně barva a tvary květů nebo listů oživí, zjemní a zkrášlí každý prostor a překvapí přírodní rozmanitostí.
Foto autor
Ve druhé polovině září jsou v našich podmínkách již běžné noční mrazíky. Pamatujeme proto na všechny choulostivé rostliny a umístíme je do bezpečnějších míst. Na noc je přeneseme domů, nebo aspoň chráníme rohožemi, fólií nebo netkanou textilií.