Pokud pro nás nákup sazenic není řešením a skleník pro předpěstování sadby nemáme, není nic snadnějšího než použít letničky pro přímý výsev.
Směs letniček – Strakonická louka
Když jednou za několik let polopoušť naplno vykvete, sjíždějí se obdivovatelé z celého světa.
Jedná se o různorodou skupinu letniček, ze kterých je možné vytvořit letničkový záhon přímým výsevem. Nalezneme mezi nimi druhy, které pocházejí z polopouští a podmínky jejich přirozeného prostředí jim dávají jen několik týdnů, aby vyklíčily, vykvetly a vytvořily semena. Ty pak budou v půdě čekat na další příznivé období pro svůj růst. Mezi takové patří třeba kalifornský máček (Eschscholtzia californica).
Aksamitník (Tagetes) či hrachor (Lathyrus) jsou další skupinou vděčných letniček, jejichž semena jsou málo náročná na podmínky pro jejich klíčení.
Ideální doba pro přímý výsev je v polovině dubna. Když posuneme termín na začátek května, nic se nestane. Podle zkušeností pozdnější výsevy doženou ty ze začátku dubna. Některé druhy, jako např. ostálka (Zinnia) jsou totiž citlivé na mráz po vyklíčení. Ten můžeme na začátku dubna ještě očekávat.
Samotný výsev je jednoduchý. Záhon mělce zryjeme či nakypříme a uhrabeme. Největším problémem pěstování z výsevu je růst vytrvalých plevelů. Plevele klíčí ze semen, která leží v půdě i několik let a za vhodných podmínek se probudí k životu. Zbavíme se jich mechanicky pečlivým vyrytím oddenků a kořenů. Postřik totálním herbicidem s účinnou látkou glyfosfát je také možný. Na záhonech, kde zaplevelení není vysoké, stačí vyseté letničky jednou či dvakrát proplet.
Druhou možností je na záhon navézt cca 10 cm substrátu, který žádná semena plevelů neobsahuje. Může to být průmyslový substrát, nebo kvalitní kompost.
Hustota výsevu je důležitá. Příliš husté porosty mají tendenci k poléhání, zvláště na vyhnojených pozemcích a při pravidelné zálivce. Množství osiva na m2 je závislé na velikosti semen. U komerčních směsí letniček se doporučují 2g na m2. V tomto případě si pro rovnoměrný výsev pomůžeme tak, že smícháme semena s pískem.
Poté si větší pozemek rozdělíme na díly a vyséváme odděleně s odváženým množstvím osiva. Směsí semen a písku stále mícháme. To je důležité zvláště u směsí s různými semeny. Jen tak budou jednotlivé druhy na záhoně rovnoměrně rozptýleny. Po výsevu semena zasekáme hráběmi, tak jako při výsevu trávníku a přejedeme válcem, aby se přimáčkla k půdě. Na menších plochách můžeme místo válce použít lopatu, jejíž plochou částí záhon „poplácáme“. A je hotovo.
Semena letniček je dobré přimáčknout k půdě
Zalévat takovýto záhon doporučujeme pouze několikrát po výsevu. Pravidelná zálivka a hnojení je spíše na závadu. Rostliny méně kvetou a vyrostou příliš vysoké. Při silnějším větru jsou pak náchylné k poválení. Po výsevu je jedinou prací odplevelování. Když výsev zbavíme známých plevelů, jako je merlík, ptačinec a jiné, rychleji se vytvoří zapojený porost, který již plevelům nedá šanci. Solitérní rostliny plevelů v průběhu léta raději ustřihneme nůžkami.
Na záhon můžeme vyset pouze jeden druh. Mezi efektní letničky patří porosty měsíčků (Calendula) nebo ostálek (Zinnia). K plotu, či jiné opoře můžeme vyset popínavé druhy jako je hrachor (Lathyrus) či povíjnici (Ipomoea). Nevzhlednou stěnu můžeme zakrýt řadou slunečnic (Helianthus).
V posledních letech se však prosazují směsi letniček. V nabídce semenářských firem najdeme směsi typu bílá zahrada, japonská zahrada a jiné. Ty můžeme označit za první generaci letniček pro přímý výsev. Moderní směsi nabízejí více. Důraz je kladen nejen na estetické vlastnosti vysetého záhonu, tedy především výšku a barvu. Důležité je směs sestavit tak, aby kvetla již několik týdnů po zasetí a byla pěkná i na konci sezony.
Směs letniček – Plzeňská květnice
Každá směs je složena skoro ze dvou desítek letniček, které na záhoně vytvářejí skutečnou květinovou show. Původně byly tyto směsi vyvíjeny jako levné náhrady vysazovaných záhonů. A povedlo se. Založení záhonu výsevem může být i 10 x levnější. Největší síla těchto směsí je ale v jejich biodiverzitě. Porosty navštěvují motýli, včely a jiný užitečný hmyz.
Vyseté záhony připomínají přirozené porosty a to díky nepravidelnému rozmístění jednotlivých druhů rostlin. To v nás evokuje louku, nedotčenou přírodu. Jedná se o nový koncept, který si získává pro svá pozitiva stále více příznivců. Je to ideální řešení k moderním vilám i pro záhon u chaty. V komunální zeleni se letničky běžně používají u kruhových objezdů, v okolí zastávek autobusů a na jiných veřejných místech.
Směs letniček – Lednická radost
V některých městech, například v německém Kasselu, se letničkové záhony z přímého výsevu používají v takové míře, že městu dávají zcela nový ráz. Před několika lety měly takovouto výzdobu Strakonice či Plzeň. Vzorové záhony, které nás mohou inspirovat, si můžeme prohlédnout každoročně v pražské Stromovce nebo v průhonické Dendrologické zahradě.
Změna představ o tom, jak má vypadat letničkový záhon, že nemusí být pravidelně vysázený z kobercových letniček, přivedl znovu na výsluní sortiment letniček, které můžeme vysít přímo na záhon. Někdy i odborník marně loví v paměti názvy některých druhů. To je další rozměr letničkových směsí. Jsou v nich neokoukané druhy a celou sezonu se záhon mění, jak vykvétají postupně nové a nové květiny. Mnoho z nich si můžeme uříznout do vázy, a tak si kousek krásného záhonu donést i domů.
Směs jedlých letniček
V dnešní době najdeme také letničky, které lahodí oku a to rovnou dvakrát. Jde skoro o dvacítku rostlin, které jsou krásné na záhoně, ale také je můžeme použít i v kuchyni jako přízdobu dortů, zamražení do kostek ledu či ozdobu nápojů. Fantazii se meze nekladou.
Foto autor
Do širokého sortimentu rostlin vhodných na skalky lze počítat také nejrůznější drobné i větší skalničky, které vyžadují relativně více péče než jiné.
Hodí se do vlhčích polostinných míst i do truhlíku za okno. Na slunném místě lobelka potřebuje vododržný substrát a pravidelnou hojnou zálivku.
Na českých a moravských zahradách se zabydlí jen občas. Přitom se většina z nich pěstuje velmi snadno. Díky botanické početnosti patří k chrpám řada zajímavých zahradních rostlin.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
