Lakušníky pěstuje málokdo. Bez květů zřejmě připadají mnohým majitelům jezírek málo atraktivní. Kdo však tuší, jak dokážou kvést, neváhá.
Když koncem jara a v létě pokryjí lakušníky (Batrachium) hladinu jezírka záplavou bílých květů, zcela jistě přitáhnou pozornost. Kvetou velmi bohatě a množstvím květů se jim ostatní vodní rostliny těžko vyrovnají.
Lakušník štítnatý
Patří do čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae). Tyto vodní rostliny mohou po vyschnutí růst i na bahnitých substrátech. Koření ve dně a jsou jednoleté, v příznivých podmínkách pak vytrvalé rostliny. Častá je u nich různolistost. V přírodě se vyskytují v mělkých stojatých nebo mírně proudících vodách rybníků, tůní a potoků.
Rostlina tvoří rozdílné listy pod a nad hladinou.
Nápadné a ozdobné květy zaujmou svými až 2 cm širokými miskovitými květy, které rostou jednotlivě. Nejčastěji mají 5 korunních lístků bílé barvy se žlutou skvrnou na bázi. Vzácně jsou žluté celé. Vykvétají ve velkém množství najednou. Na hladině pak vytvářejí od května do srpna zdálky nápadné bílé koberce. Nad vodní hladinu květy vyrůstají na dlouhých stopkách. Plodem jsou zobánkaté nažky.
Lakušník štítnatý – terestrická forma
Celkem známe 25 druhů těchto vodních rostlin. V České republice je rozšířených osm z nich. Nejčastěji pěstovanými druhy jsou:
V zahradách je pěstujeme na slunném stanovišti v pobřežní zóně nádrží v hloubce do jednoho metru. Na substrát jsou to rostliny málo náročné, prosperují v písčitém i jílovitém substrátu. Nedokážou však dlouhodobě růst v hlubší vrstvě organického bahna. Dobře snášejí pokles vodní hladiny pod povrch substrátu, pokud substrát úplně nevyschne.
Lakušníky množíme dělením trsů nebo semeny. Ta klíčí na vlhkém bahně, nikoli pod vodní hladinou.
Pěkně působí při březích větších nádrží. Mělčí nádrže může naopak poměrně rychle zarůstat. Zde lakušníky sázíme raději do košů, ze kterých se nebudou pomocí oddenků tak rychle šířit. Samozřejmě za příznivých podmínek, při snížení hladiny vody a obnažení substrátu, mohou klíčit ze semen a rozšířit se tak po celém jezírku.
Lakušník štítnatý – vodní forma
Množit se mohou jinak i vegetativně. Odlomené části lodyžek ve vodě snadno zakořeňují. Dekorativně působí i jako solitéra ve větší nádobě s vodou.
Jelikož se jedná o obojživelné rostliny, můžeme je celoročně také pěstovat jen na vlhkém substrátu. V takových případech často vytvářejí pouze niťovité listy a květy.
Zdroj: Sbírka vodních a mokřadních rostlin, Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Třeboň
Foto autorka
Pryskyřníky jsou nápadné, přirozeně se v mokřadech vyskytující rostliny, které vynikají zejména svými květy.
Pobřežní rostliny až na výjimky potřebují dost vláhy. Snesou dočasné zaplavení. Ale hlubší voda zahradního jezírka jim obvykle neprospívá.
Svými nafialovělými květy, které tvarem připomínají svíce, kyprej zdobí mokřady a současně láká nespočet motýlů a včel.
Tuzemské vodní rostliny, ať už těch vzplývavých na hladině nebo ponořených, se nejlépe hodí k osazování zahradních jezírek v českém podnebí.
Dubnem začíná nejkrásnější roční období v té podobě, na kterou se tolik těšíme. Za tepla a bezvětří se vzduch nasycuje vůněmi země, pryskyřice, lesa, dřeva. Ptačí volání je stále slyšitelnější, světlo dne slaví převahu.
