Říká se jim kopretiny křovité, margaritky, pařížské kopretiny. Současné botanické pojmenování rostliny zní kopretinovec dřevnatý (Argyranthemum frutescens).
Ve své domovině na Kanárských ostrovech, kousek od Maroka, ale přesto na španělském autonomním území, a také v oblastech s obdobným klimatem a délkou dne kvete kopretinovec prakticky celoročně.
Plnokvětý kopretinovec
Margaritky se pěstují v mnoha typech květů (jednoduché, poloplné, plnokvěté), v různých barvách květů. Tvoří dobře rostoucí, snadno tvarovatelné keře. Během jednoho roku si můžeme z jednoho výhonu zapěstovat rostlinu na kmínku.
I když má ve svém jméně slovo křovitá, netvoří keře takové, které by u nás odolaly zimě, mrazu. Je citlivá jak na pozdní jarní mrazíky, tak i na časné podzimní. Vysazujeme ji, nebo ven přesunujeme po pominutí nebezpečí mrazíků jarních, do zimní zahrady, do zimoviště jí přesunujeme při poklesu nočních teplot pod 5 °C.
Nádobové kultury nejsou jedinou možností jejich pěstování. Margaritky jsou velmi hezké i ve volné půdě. Vzhledem k tomu, že se snadno množí řízkováním, můžeme si na jaře namnožit větší množství rostlin na výsadbu do nádob i do volné půdy. Při pěstování v nádobách potřebuje pravidelnou zálivku i hnojení, aby rostliny odspodu keře neztrácely listy. Během léta je můžeme sestříhat, do šesti týdnů po zákroku začínají znovu kvést.
Na podzim je uložíme do chladna (okolo 10 °C), na světlé místo. Pokud však máme zimní zahradu, nebo poloteplý skleník, můžeme je pěstovat prakticky celoročně aktivní, bez snižování teplot a zálivky. Pokud by měly trpět nedostatkem světla, výrazně omezí kvetení, výhony se budou prodlužovat, budou měknout, lámat se.
Buď snížením teploty, nebo zvýšením přísunu světla, nebo omezením zálivky se můžeme pokusit uvést vše na pravou míru. Keříky nebo stromečky můžeme ořezat až na pevné dřevo, do dřevnatících částí tohoto polokeře které dobře obráží.
Margaritka z Kanárských ostrovů
Od poloviny března je můžeme začít přesazovat (vyměňovat jim substrát). Hnojit začínáme asi 6 týdnů po výsadbě do nádoby tekutými hnojivy typu plod a květ dle návodu, nebo do substrátu, na celou sezonu, hnojivy typu Osmocote, Plantacote, Silvamix, hnojivými tyčinkami.
Venkovní porosty hnojíme cca 3 týdny před výsadbou dávkou 50 g Cereritu nebo jiného hnojiva na 1 m2, důležité je aby dodalo základní živiny N, P, K, Mg a neobsahovalo chlór. Další přihnojení přichází v úvahu v polovině července, nebo po větších intenzivních deštích, které mohou vymýt živiny do větší hloubky, než v jaké je největší masa kořenů rostliny.
Jednoduché drobné margariritky
Z abiotických vlivů škodí nadměrná zálivka při chladném zimování, nedostatek světla v zimě při teplém zimování. Výrazně dokáže rostliny poškodit slunce, když je vysadíme nebo na slunce přeneseme bez postupného otužování.
Ze škůdců se na rostlinách mohou objevit mšice, molice, svilušky. Při péči tedy jen neodstraňujeme suchá květenství, ale prohlížíme rostliny, abychom nepropásli úvodní stádia napadení jmenovanými škůdci. Napadení v prvotním stádiu lze odstranit i nůžkami, pokud se škůdci rozšířili na věší část rostliny, používáme přípravky proti savým a žravým škůdcům. Nabízí se ve spektru jak konvenčních, tak i v biopřípravků.
Foto autor
Mezi vytrvalými zahradními květinami je stále co objevovat. Může jít o zajímavé rostliny okrasné květem i listem, ale současně nepříliš rozšířené. Takovými jsou i amsonie.
Na českých a moravských zahradách se zabydlí jen občas. Přitom se většina z nich pěstuje velmi snadno. Díky botanické početnosti patří k chrpám řada zajímavých zahradních rostlin.
Málokterá letnička má tak výrazně barevné listy jako okrasná kopřiva, navíc dobře snáší polostín. Hodí se do nádob i na záhon; coleus sice bývá zařazován mezi hrnkové květiny, ale moderní odrůdy rozšířily jeho…
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
