
Které růže množit zelenými řízky a jak se o ně postarat
30. 6. 2020Zejména mnohokvěté a miniaturní růže se daří množit zelenými řízky. Metodu však můžeme s úspěchem použít také u velkokvětých čajohybridů.
Růže křídlatoostnitá (Rosa omeiensis f. pteracantha čili růže omejská forma křídlatoostnitá) pochází z čínského Sečuánu a západního Himálaje.
Vyskytuje se v subalpínském pásmu, tj. ve výškách od 3000 do 3600 m n. m. To je ještě poměrně teplé klima se slabými mrazy a dostatkem sněhu. Jaro nastává po roztání sněhu velice rychle.
V dobrých podmínkách může růže omejská v Česku dorůstat výšky až tří metrů, ale většinou nedosáhne ani dvou metrů.
Zvláště na mladých výhonech – dlouhých a vzpřímených – jsou nápadně velké, ploché – křídlaté – trny, kterými jsou výhony hustě poseté. Nejnápadnější je jejich barva, která je červená, lehce až dofialova. Se světlezeleným olistěním tvoří výrazný kontrast.
Listy jsou lichozpeřené, dlouhé až 7 cm. Husté, stěsnané lístky (po 9–11) jsou dlouhé 1–2 cm, protáhle podlouhlé, ostře pilovité s výraznou žilnatinou. Kvete bohatě v květnu až červnu. Květy jsou 2–3 cm velké, bílé. Plody (šípky) jsou poměrně malé, 1–1,5 cm dlouhé, hruškovitého tvaru, zářivě červené.
Vyžaduje teplé, chráněné stanoviště, zvláště proti zimním mrazivým větrům. Přesto v tuhých zimách dost omrzá, což však růže dělají běžně, zvláště když je málo sněhu. Na jaře opět dobře regeneruje. Pro zvýšení mrazuvzdornosti je vhodné růži omejskou pěstovat očkovanou na šípku.
Foto autor
Je obecně známé, že většina soukromých zahrádek je přehnojena draselnými hnojivy a zejména fosfáty. V těchto případech je přihnojování plnými hnojivy zbytečné, až škodlivé. Pak je nejvhodnějším řešením přihnojení jen organickými