Tropická krása nemusí růst jen v džungli – i doma můžeme pěstovat exotické rostliny. V dnešním článku si představíme dva zajímavé rody a jejich zástupce.
U popínavé a výrazně kvetoucí gloriózy, kterou si snadno zamilujete (i přes její jedovatost), je to jednoduché, z dřívějších dvou druhů máme dnes jen jeden, Gloriosa superba. U tajemného rodu arizéma (Arisaema) květem připomínající kalu je zástupců více. Představíme si dva druhy Arisaema ringens, A. candidissima.
Glorióza paří mezi teplomilné popínavé rostliny. Pochází z tropů Asie a Afriky. Dalo by se říct, že její exotická krása je zrádná, patří totiž mezi jedovaté rostliny.
Gloriózám vybíráme slunná a teplá stanoviště. Vyhovují jí teploty vzduchu okolo 25–30 °C, teplota půdy cca 20 °C. Je zajímavá tím, že pokud má dostatek světla, vykvete v každém ročním období. V zimě, bez přisvětlování jen poroste až do doby, než jí dáme nějakou pořádnou zářivku, nebo bude mít dostatek pravého slunečního záření. Pokud ji budete shánět, koupíte nejspíše hlízy. Čím delší jsou, tím více květů bude mít. Vychází to tak, že na jeden centimetr délky hlízy má rostlina jeden květ. S hlízami musíme pracovat opatrně. Jsou křehké, a když ulomíme jejich vrchol, neobrazí, nemají na hlíze jiné pupeny. Proto jí nemůžeme množit dělením velkých hlíz, ale jen výsevem semen. Když je vysejeme v březnu, dorostou do velikosti, ve které už příští rok pokvetou.
Gloriosa superba
Na zimu gloriózy uskladňujeme v mírně vlhké rašelině nebo i v suchu, při teplotách okolo 18 °C. Doba uskladnění může být minimálně 14 dnů, ale i osm měsíců. Měsíc před výsadbou hlízám dopřejeme více tepla, vyhovuje teplý pokoj, 25 °C. V zimě je můžeme pěstovat ve skleníku s přisvětlováním, v létě venku. Pokud je vysadíme od února do konce července, stihnou vykvést bez přisvětlování. Vysazujeme je do nádob, ve skleníku i do volné půdy. Hlízy pokládáme vodorovně, tři až 5 cm pod povrch. Vyhovuje jim humózní půda, spíše lehčí, aby se v ní příliš nedržela voda. Před výsadbou do nádoby instalujeme oporu, po které se bude pnout. Rostoucí gloriózy je třeba hnojit týdně ve vodě hnojivy střídavě typu Start, s větším obsahem dusíku a Plod a květ. Dvakrát první, poté jednou druhá varianta a opakovat. Když rostlina odkvete, přestáváme jí zhruba za šest týdnů zalévat, aby zatáhla.
Exotická Arizéma je, podobně jako glorióza jedovatá. Hlízy některých druhů jsou po uvaření jedlé.
Arisaema je rostlinou spíše podrostovou. Doma jsou její druhy v Asii, části Severní Ameriky, na východě Afriky. Vyhovuje jim vyšší vzdušná i půdní vlhkost, ochrana před sluncem okolo poledne, mezi 11 a 16 hodinou, teplota stínu. Substrát humózní, propustný, živný. Vysazujeme je do hlubších nádob, nad hlízami by mělo být alespoň 10 cm substrátu. Z hlíz postupně vyrůstají atraktivní listy, květy, které se po opylení přemění v atraktivní plodenství s červenými plody, podobné árónu či kalám. V polodech jsou semena, kterými rostliny dále množíme. Vedle toho je můžeme množit i dceřinými hlízkami, tvořícími se u matky (ony jsou to sesterské hlízy, ale na ty dceřiné – i když to není pravda – jsme více zvyklí).
Arizémy v nádobách
Arisaema ringens, A. candidissima patří mezi exotické rostliny, které zimujeme v chladu, podobně jako brambory, jablka. Někteří zástupci rodu se mohou pěstovat venku celoročně. Potřebují místo chráněné před velkými mrazy, před větším promrzáním je chráníme nastýláním listí a chvojí nad rostliny. Vysazují se zhruba patnáct centimetrů hluboko. Vedle možnosti vysazení do nádob existuje i varianta výsadby do zahrady, po odeznění mrazů, v měsíci březnu. Pěstují se i další druhy, ozdobné toulcem, ve kterém je schovaná palice. Ta se po opylení a zaschnutí toulce stává atraktivní červenými plody.
Foto autor
Už brzy nastane čas sklizně hrášku, ale pokud jste výsev nestihli, nezoufejte. Teplá půda teď přeje i jiným luštěninám. Znáte Edamame?
Pokud máme možnost pokojové rostliny letnit, tedy umístit je někde mimo byt, na světlo a vzduch, rozhodně jim tím uděláme dobře.
Kustovnice patří mezi méně známé ovocné druhy, které můžeme pěstovat na zahrádce. Toto zajímavé ovoce pochází z Číny a Tibetu.
Odstraňování zbytků květů je stále aktuální otázka. Tradiční zahradníci doporučují střihat vše, z čeho nechceme sbírat semena.
Na venkovních záhonech jsme začali se sklizní teplomilné zeleniny: rajčat, okurek a cuket. Sklízíme i fazolové lusky, letní salát, karotku a další druhy. Tyčkovým rajčatům průběžně vylamujeme zálistky a to co nejdříve, abychom předešli velkým poraněním.
