
Vše o pěstování brugmansie neboli durmanovce
11. 5. 2022Znáte durmanovce? Nejspíš ano, ale pod jiným názvem. Možná pod počeštěným latinským jménem brugmansie. Protože slovo durmanovec se neužívá.
Krása andělských trumpet přitahuje. Vzrůst, velké vejčité listy a především volně visící, pohádkově tvarované květy s opojnou vůní.
Voní ve večerních hodinách od července až do pozdního podzimu. Ve své domovině v Jižní Americe dorůstají výšky pět metrů i více. V českých podmínkách přibližně dvou metrů. Není divu, že se durmanovce (Brugmansia) staly ozdobou teras a zákoutí.
Aby andělské trumpety všechny své přednosti daly světu na odiv, nechají se pěstitelem hýčkat. Podělím se s vámi o své zkušenosti s těmito krasavci.
Před lety na jaře jsem v marketu zakoupil své první durmanovce v plastových kontejnerech. Bylo jich jedenadvacet. Doma jsem je přesadil do květináčů (objem 30 l) s vyšším podtáckem do směsi z ½ běžného substrátu pro balkonové rostliny a ½ vlastní zeminy z kompostu.
Protože už nehrozily mrazíky, na které je rostlina citlivá, umístil jsem květináče ven na jihovýchodní stranu domu do závětří. Brugmansiím, jak se jim říká i česky, neprospívá silné povětří ani odpolední úmorné slunce. Při své velikosti jsou křehké a také hladové.
Proč hladové? Zakoupené rostliny byly asi 40 cm vysoké. Aby mohly vykvést, musí během dvou měsíců vyrůst do své zralosti. Začátkem července dosáhly výšky 1 metru a na koncích větví v paždí listů se začaly objevovat první 1 cm velká podlouhlá pouzdra budoucích trunmpet. To byla pro mne první radost po každodenní zálivce dešťovou vodou s hnojivem pro balkonové rostliny.
Během léta ještě trochu povyrostly a na svých více než metrových výhonech mi nadělily až 40 krásných květů, které se neustále tvořily. Rostliny působily svěže, zdravě a jejich hlad jsem ve 30 litrovém květináči zaháněl denním zalitím podtácku do plné výše až do konce října.
Blížily se první mrazíky a nezbylo než durmanovce uklidit do bezpečí. Nesehnal jsem žádné bližší informace, tak jsem je dal v plné velikosti i s olistěním a zbylými květy do světlé nevytápěné místnosti spolu s muškáty a ostatními choulostivkami. V době zimních mrazů tam bývá kolem 10 °C.
Zálivku jsem podstatně snížil. Bujarý růst se zastavil a zdálo se, že je vše v pořádku. Během zimy staré listy opadaly a v předjaří se začaly objevovat nové násady olistění, avšak bledé neduživé a obalené mšicemi. Hrůza!
Po zmrzlých jsem durmanovce vrátil ven před dům. Výsledek byl žalostný. Staré větve trčely mezi novými neduživými výhony, které jen symbolicky kvetly. Paráda se nekonala a během další zimy jsem o rostliny přišel. Další neúspěšné pokusy z následujících let nebudu líčit. Skoro jsem na trumpety zanevřel. Čas naštěstí léčí, a tak jsem si je opět koupil.
A snad se mi při druhém pokusu podařilo najít recept na úspěšné přezimování, které má logicky zásadní význam pro život rostliny. Ta zkušenost je prostá.
Před zazimováním rostlině nekompromisně zkrátím všechny větve o více než ⅔ a zbavím jí veškerého olistění. Přestože pohled na ustřižené holé klacky trčící z květináče nepotěší.
Zeminu pak udržuji jen nepatrně vlhkou, aby durmanovce, které nemají žádnou odpařovací plochu (listy) nezahnily. Mšice se nevyskytují a na jaře se na holých větvích objeví nový život. Výsledek vidíte na fotografiích.
Mám opět radost, i když boj se škůdci, kterým chutnají jedovaté listy, nekončí. Trumpety trpí spoustou chorob, na některé není zatím lék, ale při patřičné péči se tyto rostliny pěstiteli odmění nenapodobitelnou krásou a opojně vábivou vůní!
Foto autor
Do našich zahrádek se v poslední době rozšířila Salix caprea Kilmarnock – otužilý, kompaktní pomalu rostoucí strom s deštníkovitou korunou a velkým množstvím kočiček v jarním období. Sazenice se prodávají jako stromky naroubované na kmínku.