Letničkám z březnových a dubnových výsevů svědčí optimální teploty i začátkem května. Liší se podle jednotlivých druhů a skupin květin.
Barevnost letniček vybíráme podle dostupnosti jednotlivých odrůd. Na snímku jedna z variant hledíku většího.
Týden před výsadbou můžeme teploty snížit a mladé rostlinky otužovat.
V druhé polovině května, jakmile to po termínu zmrzlých mužů počasí dovolí, vysazujeme předpěstované letničky na připravená místa.
Spon 25×25 cm až 30×30 cm. Aksamitníkům vyhovují extrémně slunná nebo i mírně zastíněná stanoviště.
Spon 30×30 až 30×40 cm. Vyžaduje slunné stanoviště. Nedoporučujeme přímé organické hnojení. Každoroční střídání stanoviště zabrání rozšíření fuzariózy (tzv. padání aster).
Red Ribbon, odrůda astry
Spon 30×30 cm. Gazánie vysazujeme je na plně osluněné a sušší stanoviště. V polostínu, na noc a za deště se květy zavírají.
Spon 30×25 cm. Nízké odrůdy se používají do vegetačních nádob a na výsadbu do záhonů, vysoké k řezu. Daří se jim v hlinitopísčité půdě s dostatkem vápníku.
Spon 15–20×20 cm. Letnička lobelka je vhodná do okenních truhlíků, na obruby i na záhonové výsadby. Dobře roste na slunci i v polostínu. Vyžaduje lehčí humózní půdy a pravidelnou zálivku.
Spon 15–25×25 cm. Trsnatá letnička vhodná na záhonové výsadby, na obruby, do truhlíků a nádob. Daří se jí na slunci a ve výživné, dobře propustné půdě.
Spon 30×20 cm. Jednoletá forma tradiční dvouletky. Vyžaduje lehčí písčitou půdu s dostatečným obsahem vápníku. Upřednostňuje slunné stanoviště.
Spon 30×20 cm. Nenáročná trsnatá letnička se uplatní do skupinových výsadeb, na záhony, obruby i do nádob. Upřednostňuje slunné stanoviště s propustnou a výživnou půdou.
Spon 30×30 (40×40) cm. Vzpřímená letnička ideální pro záhonové výsadby i k řezu. Nenáročnou ostálku umísťujeme ji do slunných poloh na výživné půdy.
Ostálky
Spon 30×20–30 cm. Kompaktní, keříčkovitě rostoucí rostliny jsou ideální květinou pro záhony, díky dlouhé době kvetení a kompaktnímu růstu ji můžeme použít i do nádob. Vyžaduje plné slunce a lehčí, propustnou půdu.
Spon 30×20 cm. Letnička používaná pro okraje květinových záhonů, pro obruby i do suchých zídek a do truhlíků a vegetačních nádob. Vyhovuje jí přímé slunce a úrodná, dobře propustná půda.
Už od počátku května můžeme letničkami osazovat truhlíky a různé nádoby. Osazené nádoby však dál držíme ve sklenících, fóliovnících či jiných chráněných prostorách. Na venkovní trvalé stanoviště je dáme také až v druhé polovině května.
Tímto postupem si zajistíme, že nám nádoby s letničkami budou dříve kvést. Pro osazování truhlíku a nádob se hodí zejména nízké odrůdy aksamitníku a hledíku, dále gazánie, lobelka, nestařec, hvozdík čínský, ostálka (Zinnia marylandica) a vitálka.
Doporučujeme vyzkoušet velmi vděčnou kombinaci žlutých květů vitálky s modrými lobelkami nebo nízkým nestařcem.
Do truhlíků můžeme přímo vysévat nízké odrůdy lichořeřišnice, měsíčku, slunečnice.
Měsíček lékařský
Vyséváme například fazol šarlatový, hrachor vonný, lichořeřišnici větší, měsíček lékařský a slunečnici roční. Počátkem května můžeme, zejména ve vyšších polohách stále ještě vysévat na konečné stanoviště např. bér, laskavec a lesknici kanárskou.
Z ošetřování doporučujeme u hrachoru vonného zaštípnutí za 2. až 3. listem, napomůžeme tím rozvětvení rostlin a bohatšímu kvetení. Vzešlé rostliny lichořeřišnice chráníme proti poškození dřepčíky postřikem. Mladé rostliny na záhoně můžeme zpočátku chránit také překrytím netkanou textilií.
Foto autor
V červenci si naplno užijeme podívané na kvetoucí letničky. Krásou a půvabem odmění toho, kdo se o ně stará tak, aby kvetly co nejvíc.
Hodí se do vlhčích polostinných míst i do truhlíku za okno. Na slunném místě lobelka potřebuje vododržný substrát a pravidelnou hojnou zálivku.
Na českých a moravských zahradách se zabydlí jen občas. Přitom se většina z nich pěstuje velmi snadno. Díky botanické početnosti patří k chrpám řada zajímavých zahradních rostlin.
Teplé oblasti Jižní, Střední a Severní Ameriky jsou domovinou asi šedesáti druhů aksamitníků. Do Evropy je dovezli Španělé v 16. století a od té doby byly vyšlechtěny stovky kultivarů.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
