Braňte krásné stračky; napadá je padlí, viry, mšice, bakterie…

22. 6. 2021

Vědecký název dostal rod stračka – Delphinium – kvůli poupatům, která připomínají malé delfíny. Jak hezká jsou květenství, tak usilovně je třeba stračky chránit před patogeny a škůdci.

Původ českého názvu se spojuje nejčastěji s ptačí nožkou. V současné době se pěstují především hybridy Delphinium × cultorum, vyžadující půdy nejen s dostatkem humusu a živin, ale i vláhy.

Z široké nabídky si lze vybrat nízké stračky (cca 30 cm) pro výsadbu do nádob,  střední stračky (60–80 cm) a vysoké (1,4–1,8 cm) do volné půdy, vytrvalé či krátkodobě žijící (2–3 roky), s květy v různých odstínech modré, růžové a bílé, případně dvoubarevné, jednoduché či plné.

Květenství stračky s poupaty

Poupata stračky připomínají delfíny natolik, že rod dostal vědecké jméno Delphinium; foto Shutterstock

Vyšší stračky je vhodnější vysadit na chráněné místo, protože těžká květenství snadno přelomí vítr. Za chladnějšího počasí a při dlouhodobě vyšší vlhkosti půdy mohou listy přechodně ztratit tmavě zelenou barvu, která se však obnoví, jakmile se teploty zvýší.

Padlí stračky

K nejčastějším chorobám patří padlí stračky, jehož původcem jsou houby Erysiphe aquilegiae var. ranunculi a Sphaerotheca delphinii. Padlí napadá všechny nadzemní části stračky a pokrývá je nejprve bělavým, později světle šedým povlakem.

Houbová vlákna padlí neprorůstají hlouběji do pletiv, zasahují pouze do pokožkových buněk. Prostřednictvím speciálních útvarů, tzv. haustorií, z nich odčerpávají živiny, které potřebují pro svůj růst a vývoj. Napadené části zasychají a předčasně odumírají.

Pokud jsou napadeny již nově vyrůstající mladé listy a vrcholky květních stvolů, silně se kroutí a deformují. Na sousední stračky se padlí šíří sporami, které jsou přenášeny vzduchem.

Padlí

Padlí stračky

Kde padlí přezimuje, jak se šíří

Padlí přezimuje buď myceliem v napadených pupenech nebo černými kulovitými plodničkami, tzv. kleistothecii, která se tvoří na stárnoucím myceliu. Padlím jsou silně napadány především starší druhy a kultivary stračky, v současné době jsou k dispozici i rezistentní kultivary.

Pokud jsou příznivé podmínky pro šíření padlí, tj. teplé dny se silnými rosami, provádí se ochrana hned při objevení se prvních nepatrných bělavých povlaků. K ošetření lze použít např. sirné přípravky (Kumulus WG), po 6–8 dnech je třeba aplikaci opakovat. Použít lze také další registrované přípravky proti padlí na okrasných rostlinách.

  • Rostliny, které byly silněji napadeny, je vhodné na podzim seříznout až na úroveň půdy, odstranit zbytky, a ošetřit fungicidem.

Virová mozaika stračky

Kromě padlí mohou být stračky poškozeny i viry, např. virem mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus, CMV) či virem bronzovitosti rajčete (Tomato spotted wilt virus, TSWV). Virus mozaiky okurky napadá nejrůznější druhy okrasných rostlin, zeleniny a plevelů, na něž je přenášejí mšice.
U stračky způsobuje virovou mozaiku stračky, projevující se na listech světle zelenými, nažloutlými až bělavými vzory v podobě prstenců, proužků či skvrn.

  • Napadené rostliny na jaře později raší, zaostávají v růstu, málo kvetou a většinou brzy odumírají.

Proti virům není známé účinné opatření, ochrana se provádí proti přenašečům, tj. mšicím (CMV) či třásněnkám (TSWV), která není vždy dostatečně účinná. Napadené případně i jen podezřelé rostliny je nutné odstranit a zlikvidovat.

Další houby a bakterie

Ojediněle se vyskytují na listech stračky skvrny, jejímiž původci jsou houby či bakterie. Symptomy vyvolané houbovými patogeny (Ascochyta, Phoma, Septoria, Ramularia aj.) jsou velmi podobné a pouze na základě symptomů těžko rozlišitelné.

Většinou tvoří černé okrouhlé až protáhlé skvrny ohraničené listovými žilkami, které se při silnějším napadení, zejména za chladnějšího vlhkého počasí, mohou slévat do větších celků.

Původcem tzv. černé listové skvrnitosti stračky je houba Phoma ajacis (starší název Phyllosticta ajacis). Při podrobnější prohlídce skvrn pod lupou lze nalézt drobné plodničky, tzv. pyknidy, které vypadají jako černé tečky.

  • K uvolnění spor je nutné ovlhčení, proto není vhodné zavlažovat rostliny postřikovači, ale přímo ke kořenům. Při výskytu ojedinělých skvrn stačí listy odstranit, při silnější infekci nezbývá než stračky ošetřit fungicidy.

Bakteriální skvrnitost

V souvislosti s dovozem straček v kontejnerech se častěji objevuje i bakteriální skvrnitost stračky, jejímž původcem jsou bakterie Pseudomonas syringae pv. delphini. Obvykle se onemocnění objevuje až koncem léta či začátkem podzimu za vlhkého chladnějšího počasí.

Vakteriální skvrnitost stračky

Bakteriální skvrnitost stračky, foto I. Šafránková

Na listech, řapících a květních stvolech se tvoří černé skvrny (až 2 cm), které se mohou slévat a pokrývat téměř celý list. U nově vzniklých skvrn je mezi skvrnou a zdravým pletivem viditelný jakoby mastný pruh, který se se stárnutím ztrácí. Pokud byly napadeny rašící stvoly, jsou deformované, se zasychajícími poupaty.

Kdy je lepší rostliny včas odstranit

Hybrid stračky

Hybrid Delphinium x cultorum, foto I. Šafránková

Bakterie přežívají zimu v napadených částech či kořenech, infikována mohou být i semena. Silně napadené rostliny předčasně hynou.

Jako ochranné opatření je někdy doporučováno ošetření stračky měďnatými přípravky v pozdním podzimu a brzy na jaře, ale opatření není dostatečně účinné. Může sice dojít k potlačení symptomů na nadzemních částech, ale rostliny již nedosáhnou předchozí kondice, většinou předčasně hynou a navíc jsou zdrojem infekce.

Z napadených rostlin nelze použít ani semena či je dále rozmnožovat. Nejvhodnější je včasné odstranění napadených rostlin.

Další choroby a škůdci

Rostliny v nádobách, případně i ve volné půdě mohou odumírat při napadení kořenů (Pythium, Fusarium). Poté co nadzemní části žloutnou, zasychají a vadnou, bývá už většinou pozdě na záchranu, protože kořeny jsou silně poškozeny hnilobou a zůstávají z nich jen pahýly.

Za vlhkého počasí, případně při závlaze postřikovači dochází v hustém květenství k zahnívání květů a poupat, což značí napadení plísní šedou, tedy houbou Botrytis cinerea. Fungicidní ošetření většinou není nutné, stačí upravit zálivku.

Z živočišných škůdců napadají stračky za teplého suchého počasí především svilušky, které poškozují pletiva sáním, na jaře mladé listy lákají plže.

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

1. 10. 2022

Říjen v okrasné zahradě: ohnivý, žlutý, ideální pro výsadbu dřevin

Vysazujeme jak dřeviny s balem, tak po opadu listů i prostokořenné. První půlka měsíce nás potěší barevností listí. Mráz a vítr podívanou ukončí.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x