Rostlina byla pojmenována na počest švédského obchodníka a mecenáše Clase Alströmera (1736–1794), který měl velkou zálibu v květinách.
Jeho otec Jonas Toresson – syn Toreho – se ještě jmenoval podle skandinávských zvyků, ale později si jméno změnil na Alström.
Byl to člověk s všestrannými zájmy. Sledoval novinky v evropském zemědělství a průmyslu a celkem úspěšně je zaváděl ve Švédsku. Založil továrnu na zpracování vlny (už v roce 1724), postavil cukrovar (v Göteborgu), věnoval se zlepšování chovu ovcí a zkoušel pěstovat brambory.
K jeho zájmům patřila i stavba lodí nebo kožedělný průmysl. V roce 1739 patřil k těm, kdo založili Královskou švédskou akademii věd. Za zásluhy o hospodářství Švédska byl povýšen do rytířského stavu a při té příležitosti si pozměnil jméno na Alströmer. Svou všestrannou aktivitou ovlivnil i zájmy svého syna.
Alstroemérie Green Day
Clas vystudoval univerzitu v Uppsale, kde spojil studium přírodních věd (hlavně chemie) a ekonomie. Měl štěstí na slavné učitele – botaniku ho učil Linné; matematiku a fyziku chemik a mineralog a jeden ze zakladatelů agrochemie J. G. Wallerius (1709–1785).
Clas byl celý život především obchodník, ale obchodník se širokým rozhledem. Cestoval nejen za obchodem, ale i za svými zálibami, většinou po jižní a západní Evropě. Tak v letech 1760–64 se věnoval především svým zálibám, navštívil jižní Španělsko, Francii, Itálii, Německo, Nizozemí a Anglii. Na cestách si dopisoval s Linném a stále se zajímal o botaniku. Přivážel si různé rostliny, sbíral je i pro Linnéa.
Hybridy alstromérií hýří barvami
Alstromérie (Alstroemeria) má také nepoužívané české jméno – boubelka.
Vybudoval soukromou botanickou zahradu v Kristinedalu u Göteborgu (dnes v městské čtvrti Gamlestaden), podporoval botanika A. Dahla, kterého v zahradě na Linnéovo doporučení zaměstnal. Byl to Linné, kdo počest příznivce květin Alströmera pojmenoval květinu jeho jménem.
Dnešní známá göteborgská botanická zahrada ovšem nemá s Alströmerem nic společného, byla otevřena až v roce 1923, ke třístému výročí založení města.
Foto M. Paclová
Historie je protkána jmény významných osobností a v tom zahradnickém a botanickém světě tomu není jinak. Mnohá jména navíc známe z názvů rostlin.
Begonie, česky také někdy nazývaná kysala, byla pojmenována po francouzském státním úředníkovi, který sloužil Ludvíkovi XIV.
Theodor Gaza, jenž žil asi v letech 1400–1475, se narodil v Soluni, proto měl ve jménu přívlastek Soluňský: Theodorus Gaza Thessalonicensis.
Vistárie (Wisteria), známá i jako glycina, se jmenuje podle Caspara Wistara (1761–1818). Celkem logicky by se dalo čekat, že latinské jméno bude Wistaria.
Sasanka japonská (Anemone japonica = A. hupehensis) je krásná na podzim kvetoucí trvalka, asi metr vysoká s jednoduchými nebo i plnými květy velkými v průměru 4 až 5 cm. Většinou v jemných růžových odstínech.
