Není čistá jako čistá. Řezané květiny vyžadují nejen čistou, ale především vydezinfikovanou vázu, pravidelně měněnou vodu a správný řez.
Voda ve váze se rychle kazí. Poté co vyhodíme uvadlé kytice, leckdy vázu jen vypláchneme a uložíte. Na stěnách vázy ale zůstávají bakterie, které se při dalším použití namnoží a způsobí rychlejší odumírání květin. Na skleněných vázách je nečistota vidět, ale do keramických váz se už dívá málo kdo z nás.
Řezaná kytice je krásný doplněk do každého interiéru
Pokud se do vázy nedostaneme kartáčem, můžeme si pomoci rýží, ke které přidáme čisticí prostředek a protřepeme. Rýže působí jako abrazivo a vyčistí i nedostupné místa.
Stejně tak bychom měli věnovat pozornost a dezinfikovat nůžky a nože, se kterými seřezáváme stonky květin. K dezinfekci se hodí nejlépe Savo. Vázy jím společně s horkou vodou pečlivě po každém použití vymyjeme a vypláchneme čistou vodou. Květinám může totiž škodit také chlór, který Savo a podobné přípravky obsahují.
Aby květiny mohly dobře přijímat vodu, je třeba jim seříznout ostrým nožem šikmo stonky a ihned vložit do vody. Tento postup opakujeme pokaždé, když je květina bez vody.
Délka řezu by měla být asi 4x delší, než je průměr stonku. A proč děláme řez nožem? Důvod je prostý. Ostrý nůž neroztřepí pletiva, jako to udělají nůžky. V roztřepených pletivech se totiž snadno množí bakterie, které ucpávají cévní svazky, proto seřezáváme stonky každý druhý den asi o 0,5 cm, a to i za předpokladu, že jsme použili výživu pro řezané květiny.
Šikmo seřezáváme většinu květin a zeleně. Na velmi tvrdé stonky použijeme ostré zahradnické nůžky.
Cibuloviny, např. narcis, hyacint, hvězdník, kala a podobně měkké stonky seřízneme ale rovně, jinak by se jejich konce rozšklebily, jako to bývá u pampelišek.
U stonků dřevin a chryzantém se uvádí, že místo šikmého řezu je možné stonky zalomit či jemně naklepat kladívkem.
U šeříků a kaliny se osvědčilo sloupnout ze stonku kůru asi v délce 5 cm, konec šikmo seříznout a šikmý řez ještě podélně proříznout. To vše děláme proto, abychom zvětšili plochu k transportu vody ke květům.
Čistou vázu naplníme vodou, a pokud máme výživu pro řezané květiny, dobře ji ve vodě rozpustíme. Krystalky z výživy by jinak ucpaly cévní svazky květin. Pokud máme vodu silně chlorovanou, necháme ji den odstát, aby chlor vyprchal. Vodu měníme každé dva dny! A každé dva dny také seřízneme opět stonky. Ke slunečnicím, mákům nebo pryšcům nalijeme do vázy vodu teplou.
Pozor si dáme u cibulovin, ke kterým výživu nikdy nepřidáváme. Těm dopřejeme jen čistou vodu.
K tulipánům přidáme do vody pro změnu kostky ledu, aby tak rychle nenakvétaly a také jim můžeme zkusit jemně špendlíkem propíchnout stonek pod květem. Vždy ale záleží na stupni fáze poupěte, kdy je trháme či kupujeme. Čím menší tím lepší.
Květinám ve váze určitě nesvědčí, pokud jsou na slunečním světle nebo u radiátoru, případně v blízkosti ovoce a zeleniny. Etylén, který ovoce a zelenina produkují totiž způsobuje zrychlení stárnutí květů.
Mnoho lidí říká, že růže nic nevydrží. Není to úplně pravda, pokud je nekupujeme někde, kde je opravdu nemají čerstvé. Růže by měla ve váze vydržet až 12 dní. Základem je opět dlouhý, čistě provedený šikmý řez, čistá váza a samozřejmě i voda.
Co dělat, pokud růže přeci jen tzv. svěsí hlavu? Zkusme tento fígl:
Foto autor a Shutterstock
Co se týče řezu květin, astra nemá mezi letničkami konkurenci. Květy na dlouhých stopkách vydrží ve váze déle než týden.
Zahradníci a zahrádkáři mluví o rudbékiích. O jednoletých a vytrvalých. Botanici znají třapatku. Obě tyto skupiny obyvatel zeměkoule, mnohdy se prolínající, hovoří o téže rostlině.
Bez ohledu na to, zda květiny do vázy sami pěstujeme nebo jen kupujeme, hodí se vědět, jak se o ně postarat, aby nás těšily co nejdéle.
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.
