Výsadba zeravů do živého plotu: Dejte pozor na zasychání

12. 7. 2021

Kdo se rozhodne pro vysoký neprůhledný živý plot ze zeravů neboli tújí, a kupuje si proto velké drahé sazenice, může být nepříjemně překvapen.

Často se velmi brzy po výsadbě objevují hnědnoucí a zasychající konce větviček, nebo i větší části, avšak jen zřídka jsou na vině původci choroby nebo škůdci.

Vhodnější pro výsadbu jsou menší rostliny. Čím jsou větší, tím více se odpařuje vody z nadzemních zelených částí a k tomu potřebují dostatečné množství funkčních kořenů, resp. kořenového vlášení.

Kořenové vlášení bude vzrostlou rostlinu zásobovat vláhou

Velké zeravy k výsadbě musí mít v balu množství vyvinutého kořenového vlášení; foto Shutterstock

Velké dřeviny však většinou mají jen malý kořenový bal a velmi málo vlášení. Následkem nedostatku vody pak po výsadbě koncové části výhonů zasychají. Volíme proto spíše menší dřeviny, s kořenovým balem odpovídající velikosti a nepoškozeným kořenovým vlášením. Rostliny pak rostou rychleji a brzy dosáhnou požadované velikosti.

Správná výsadba tújí

I když lze rostliny pěstované v kontejnerech vysazovat po celou dobu vegetace, je nejvhodnějším termínem podzim (od konce srpna do začátku října). Rostliny do zámrazu vytvoří dostatek kořenového vlášení a v období s nižšími teplotami je také odpar vody ze šupinovitých lístků mnohem menší.

Při jarní výsadbě (duben – květen) hrozí nebezpečí delšího teplého období s  nedostatkem srážek, kdy se z nadzemních částí odpařuje značné množství vody. Pokud mladé rostliny nestihnou vytvořit dostatek nových kořenů a vlášení, suché léto nepřežijí, a nepomůže jim ani hojná zálivka.

Pro výsadbu je nutná i dostatečně velká výsadbová jáma s nakypřenou půdou. Pokud se do ní přidávají hnojiva, může příliš vysoká koncentrace solí omezit tvorbu nových kořenů či je dokonce popálit. Proto je vhodnější přihnojovat až v druhém roce po výsadbě.

Po vyjmutí z kontejneru bývá často kořenový bal příliš zhutnělý, je vhodné jej rozvolnit a nakypřit. Rostliny se vysazují do výsadbové jámy jen tak hluboko, jak hluboko byly v kontejneru. Příliš hluboká výsadba může vést k poškození kořenového krčku.

Mulč pod zeravy

Mulč pod zeravy; foto Shutterstock

Následnou zálivkou zajistíme přímý kontakt kořenů s půdou. Po výsadbě je vhodné kolem dřeviny navrstvit mulč (kůru, listy nebo posečenou trávu), aby půda zůstala delší dobu rovnoměrně vlhká. Občas je vhodné vrstvu mulče nakypřit a provzdušnit, čímž se omezí i případný růst plevelů.

U nově vysazených sazenic by další zálivka měla následovat až po přímé kontrole vlhkosti půdy. Zejména při používání automatických zavlažovacích systémů nebo postřikovačů má tato kontrola zásadní význam. V trvale zamokřené studené půdě s nedostatkem vzduchu jemné kořenové vlásky odumírají a rostliny zasychají.

Největší problémy se zálivkou jsou při výsadbě do těžké jílovité půdy, zejména když se výsadbová jáma zasype substrátem s vysokým obsahem humusu. V jílovité půdě jsou rostliny jako v květináči bez výtokového otvoru, tj. jsou stále ve vodě. Závlahu je nutné přizpůsobit půdním a klimatickým podmínkám tak, aby půda opakovaně osychala.

Živý plot

Živý plot ze zeravu neboli túje; foto Shutterstock

Vzdálenost výsadby rostlin od plotu se řídí nejen požadovanou celkovou výškou, ale i sousedskými vztahy. Živý plot je nutné pravidelně stříhat, a to v dubnu (před rašením) nebo po ukončení růstu výhonů (konec srpna/začátek září). Každoroční střih může zabránit rychlému stárnutí rostlin.

Poruchy a poškození zeravů

Většinu poškození zeravů nezpůsobují choroby ani škůdci, ale půdní či klimatické faktory. Po výsadbě během zakořeňování či na problematických stanovištích v souvislosti s příliš suchým nebo naopak mokrým kořenovým balem mohou žloutnout či hnědnout konce výhonů. Pro nápravu je pak nutné přesně určit příčinu poškození.

Zeravu chybí voda

Projev nedostatku vody; foto I. Šafránková

V září, ale někdy i na jaře po vyrašení, dochází k tzv. čištění, kdy vrcholky jednotlivých výhonů ve vnitřní části keře žloutnou, hnědnou a následně opadávají.

Stejně jako listnaté stromy každoročně shazují listy a raší nové, jehličnany i dřeviny se šupinovitými listy shazují části výhonů, zejména ve vnitřní části keře, a listy ve vrcholové části výhonů přebírají jejich úlohu. Silný opad však způsobuje i extrémní průběh počasí a vysoká vlhkost půdy. Podcenit nelze ani poškození močí psů aj., která způsobuje černání a odumírání zasažených částí.

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

31. 3. 2023

Řezem broskvoní podle typu výhonů zlepšíme úrodu broskví

Dobré pro přínosný řez broskvoní je naučit se rozlišovat různé druhy výhonů této ovocné dřeviny. Nejkrásnější broskve se tvoří na tzv. pravých plodných výhonech.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x