
Zimní tip: konstrukce pro okrasné rostliny a pěstování zeleniny
21. 12. 2021Plánujeme-li treláž či jiné konstrukce pro okrasné rostliny a zeleninu, využijeme zimu k jejich zhotoven. Nebo připravíme jen díly, které na jaře sestavíme.
Vistárie ozdobí vstup do domu, balkon, pergolu, na treláži vynikne u stěny budovy, obejme sloupy, pilíře, zídky a jiné zahradní stavby.
Svědčí jí slunné, teplé a před severním větrem chráněné stanoviště. A rovněž místo zajímavé na první pohled. Vistárie potřebuje prostor, aby vynikla její krása.
Rostlina s latinským jmnem Wisteria pochází z východní části USA a východní Asie. Do Evropy se dostala kolem roku 1816. Zahrnuje devět druhů listnatých, opadavých lián z čeledi bobovitých (Fabaceae).
Byla pojmenována po americkém přírodovědci Casparu Wistarovi (1861–1818). V angličtině byl vyslovován jako Wister a odtud pravděpodobně vznikl název Wisteria. Chybný název jména je však všeobecně zavedený podle pravidel Mezinárodního kodexu botanické nomenklatury: Protože název zapsal anglický botanik Thomas Nuttall jako Wisteria, píše se tak i správný latinský název rodu.
Květenství, většinou převislé hrozny 20–80 cm dlouhé rozkvétají postupně od shora dolů nebo se otevírají současně.
Doba kvetení různých druhů a kultivarů se tedy pohybuje od dubna do září.
Poprvé od výsadby tyto rostliny kvetou zpravidla po třech až osmi letech. Záleží na druhu, kultivaru, způsobu množení, řezu a hnojení. Pěstované druhy jsou teplomilné dřeviny, ale v tuzemských podmínkách mrazuvzdorné. Jen ve velice tuhých zimách mohou zmrznout až k zemi, ale během krátké doby znovu obrostou.
Bujně rostoucí liány s ovíjivými kmeny a větvemi mají lichozpeřené, střídavé listy až 30 cm dlouhé. Vistárie nemá úponky ani přísavné destičky, proto ji vysazujeme k různým oporám. Svými šlahounovitými letorosty se po opěrné konstrukce ovíjí.
Vistárie vyžaduje propustnou, hlinitou, živnou půdu vylepšenou prohnojeným kompostem, rašelinou s přídavkem písku s neutrální až mírně zásaditou reakcí.
Rostliny výhradně pěstované v hlubších kontejnerech vysazujeme nejlépe na jaře v bezlistém stavu. Jedině tyto rostliny dávají záruku dobrého ujmutí. Pro rostlinu vykopeme jámu 60 cm hlubokou a 50 cm širokou. Na dno jámy dáme 10 cm štěrkové drenáže.
Při jarní výsadbě je nutné rostlinu důkladně zalít a udržovat půdní vláhu až do konce vegetační doby. Půdu kolem rostliny zakryjeme vrstvou drcené kůry nebo rašeliny. Rostlinu u jižní stěny vždy vysazujeme dál od zdi, aby netrpěla suchem.
Vistárie vypěstované ze semena nejsou vhodné, protože rostou bujně, výhony jsou dlouhé, tenké a první násada květů se objevuje mnohem později než u rostlin množených vegetativně. Semenáče kvetou také méně a hroznovité květenství i jednotlivé květy jsou malé. Výsadbové rostliny jsou prodávány nejčastěji jako roubované nebo hříženci.
V okrasných školkách je nejvíce rozmnožovaná a žádaná vistárie květnatá. Na rozdíl od vistárie čínské je o něco méně vzrůstná, kolem 8 m. Hroznovité květenství je 30–50 cm dlouhé, silně vonné. Květy se otevírají postupně od shora dolů. Druh má mnoho kultivarů rozličných barev od bílé, růžové, fialové až po kombinace základních barev a odstínů.
Další nejvíce pěstovaný druh je vistárie čínská. Na českém území je známa od roku 1913, kdy se poprvé začala pěstovat v Průhonickém parku. Roste bujně a dorůstá až do výšky 12 m. Vonné květy jsou světle modré, ale i bílé. Květenství bývá kratší než u vistárie květnaté.
Méně známé jsou Wisteria frutescens a W. macrostachya. W. frutescens (v. křovitá) kvete fialově na šikmo vzpřímených hroznech. Wisteria macrostachya (vistárie velkokvětá) dorůstá do výšky až 9 m. Hroznovité bílé květenství dlouhé až 50 cm vyrůstá na koncích letorostů.
Foto autor
Dobré pro přínosný řez broskvoní je naučit se rozlišovat různé druhy výhonů této ovocné dřeviny. Nejkrásnější broskve se tvoří na tzv. pravých plodných výhonech.
Pěkný den!
Pro tvorbu silného, dlouho a bohatě kvetoucího keře je nutný častý a hluboký řez za druhým očkem během celého léta!
Vše dobré přeje
Milan
Vistárie: Zkuste spustit vodopády krásy naplno