Vistárie ozdobí vstup do domu, balkon, pergolu, na treláži vynikne u stěny budovy, obejme sloupy, pilíře, zídky a jiné zahradní stavby.
Svědčí jí slunné, teplé a před severním větrem chráněné stanoviště. A rovněž místo zajímavé na první pohled. Vistárie potřebuje prostor, aby vynikla její krása.
Když liána rozvěsí závoj květů, promění přírodní zákoutí v jeviště s oponou
Rostlina s latinským jmnem Wisteria pochází z východní části USA a východní Asie. Do Evropy se dostala kolem roku 1816. Zahrnuje devět druhů listnatých, opadavých lián z čeledi bobovitých (Fabaceae).
Byla pojmenována po americkém přírodovědci Casparu Wistarovi (1861–1818). V angličtině byl vyslovován jako Wister a odtud pravděpodobně vznikl název Wisteria. Chybný název jména je však všeobecně zavedený podle pravidel Mezinárodního kodexu botanické nomenklatury: Protože název zapsal anglický botanik Thomas Nuttall jako Wisteria, píše se tak i správný latinský název rodu.
Květenství, většinou převislé hrozny 20–80 cm dlouhé rozkvétají postupně od shora dolů nebo se otevírají současně.
Doba kvetení různých druhů a kultivarů se tedy pohybuje od dubna do září.
Za příležitost rozprostřít květy a zaujmout se vistárie květnatá odrůdy Macrobotrys odměnila
Poprvé od výsadby tyto rostliny kvetou zpravidla po třech až osmi letech. Záleží na druhu, kultivaru, způsobu množení, řezu a hnojení. Pěstované druhy jsou teplomilné dřeviny, ale v tuzemských podmínkách mrazuvzdorné. Jen ve velice tuhých zimách mohou zmrznout až k zemi, ale během krátké doby znovu obrostou.
Bujně rostoucí liány s ovíjivými kmeny a větvemi mají lichozpeřené, střídavé listy až 30 cm dlouhé. Vistárie nemá úponky ani přísavné destičky, proto ji vysazujeme k různým oporám. Svými šlahounovitými letorosty se po opěrné konstrukce ovíjí.
Vistárie vyžaduje propustnou, hlinitou, živnou půdu vylepšenou prohnojeným kompostem, rašelinou s přídavkem písku s neutrální až mírně zásaditou reakcí.
Rostliny výhradně pěstované v hlubších kontejnerech vysazujeme nejlépe na jaře v bezlistém stavu. Jedině tyto rostliny dávají záruku dobrého ujmutí. Pro rostlinu vykopeme jámu 60 cm hlubokou a 50 cm širokou. Na dno jámy dáme 10 cm štěrkové drenáže.
Při jarní výsadbě je nutné rostlinu důkladně zalít a udržovat půdní vláhu až do konce vegetační doby. Půdu kolem rostliny zakryjeme vrstvou drcené kůry nebo rašeliny. Rostlinu u jižní stěny vždy vysazujeme dál od zdi, aby netrpěla suchem.
Odrůda vistárie květnaté Benifugi
Vistárie vypěstované ze semena nejsou vhodné, protože rostou bujně, výhony jsou dlouhé, tenké a první násada květů se objevuje mnohem později než u rostlin množených vegetativně. Semenáče kvetou také méně a hroznovité květenství i jednotlivé květy jsou malé. Výsadbové rostliny jsou prodávány nejčastěji jako roubované nebo hříženci.
V okrasných školkách je nejvíce rozmnožovaná a žádaná vistárie květnatá. Na rozdíl od vistárie čínské je o něco méně vzrůstná, kolem 8 m. Hroznovité květenství je 30–50 cm dlouhé, silně vonné. Květy se otevírají postupně od shora dolů. Druh má mnoho kultivarů rozličných barev od bílé, růžové, fialové až po kombinace základních barev a odstínů.
Další nejvíce pěstovaný druh je vistárie čínská. Na českém území je známa od roku 1913, kdy se poprvé začala pěstovat v Průhonickém parku. Roste bujně a dorůstá až do výšky 12 m. Vonné květy jsou světle modré, ale i bílé. Květenství bývá kratší než u vistárie květnaté.
Méně známé jsou Wisteria frutescens a W. macrostachya. W. frutescens (v. křovitá) kvete fialově na šikmo vzpřímených hroznech. Wisteria macrostachya (vistárie velkokvětá) dorůstá do výšky až 9 m. Hroznovité bílé květenství dlouhé až 50 cm vyrůstá na koncích letorostů.
Foto autor
Plánujeme-li treláž či jiné konstrukce pro okrasné rostliny a zeleninu, využijeme zimu k jejich zhotoven. Nebo připravíme jen díly, které na jaře sestavíme.
Vistárie v naší zahradě kvete bílými, nyní půl metru dlouhými hrozny květů. K jejich pověstné nádheře však bylo potřeba ujít kousek cesty.
Sázíme všechny liány, které jsou k mání s hrnkovým balem. Popínavkami zkrášlíme zdi, stěny, loubí, ploty, kmeny, pergoly a další zahradní konstrukce nebo dekorace.
Vistárie (Wisteria), známá i jako glycina, se jmenuje podle Caspara Wistara (1761–1818). Celkem logicky by se dalo čekat, že latinské jméno bude Wistaria.
Na venkovních záhonech jsme začali se sklizní teplomilné zeleniny: rajčat, okurek a cuket. Sklízíme i fazolové lusky, letní salát, karotku a další druhy. Tyčkovým rajčatům průběžně vylamujeme zálistky a to co nejdříve, abychom předešli velkým poraněním.
Pěkný den!
Pro tvorbu silného, dlouho a bohatě kvetoucího keře je nutný častý a hluboký řez za druhým očkem během celého léta!
Vše dobré přeje
Milan
Vistárie: Zkuste spustit vodopády krásy naplno