Příroda okolo nás je vlastně testovací laboratoř. Pořád se snaží něco vymyslet, pozměnit. Někdy jsou změny trvalé, jindy se časem vracejí zpátky.
Člověk využívá, co mu příroda o svých schopnostech napověděla. A tak například kříží druhy nebo rody a genetickou výbavu rostlin mění chemikáliemi, vysokou teplotou či radiací.
Některé změny může vyvolat sluneční či kosmické záření v místě ozonových děr, jindy se prostě nějaké geny přehodí, propojí jinak a vznikne něco co je více či méně původní rostlina, ale s odlišnostmi.
Kupříkladu střemcha:
Střemcha obecná (Prunus padus) je keř či malý strom z čeledi růžovitých. Kvete podle stanoviště a nadmořské výšky od druhé poloviny dubna. Původní druh má zelené listy, bílé květy v hroznovitém květenství se změní v drobné tmavé peckovičky (je samosprašná). Květy intenzivně voní, někdy až příliš. Roste spíše na vlhčích, humózních stanovištích, okolo vodních toků, na stráních s převážně listnatým lesem.
Střemcha Colorata
Kvetoucí střemchu vyhledávají včely, zralé plody ptactvo. Milovníci kulinářských rarit zpracovávají peckovičky na marmelády, do směsných kompotů, na víno nebo destiláty.
Původní střemcha obecná má v přírodě možná dvacet pět poddruhů a jednu výjimečnou zahradnickou varietu. Je jí keřová střemcha, která kvete růžově a jejíž listy raší fialovými listy. Ty postupem doby přejdou přes rudou nebo červenohnědou do tmavě zelené barvy. V tomto případě je možné říct, že se genetická manipulace vydařila, keře této odrůdy zůstávají v barvě květů a listů věrné, nemění se.
Střemcha kvete růžově, její listy raší fialově, zčervenají do vínové, pak ztmavnou do zelené
Tato střemcha se dá pěstovat jako keř. Je možné ji tvarovat, nechat volně růst. Můžeme tedy mít v zahradě keřík vysoký dva metry, ale i dominantu osm či deset metrů vysokou. Tvarované keře jsou hustší. Řezem se probouzejí očka na větvích blíže kmene, než v případě, že keř neřežeme. Pak se může částečně vyholovat střed keře. Kvetení a listové růžice se přesunou na obvod keře nebo stromku.
Foto autor
Velký strom může být největší hodnotou zahrady, ať už té současné, nebo budoucí. Pojďme pro příklad do jedné zahrádky.
Do venkovního prostoru přinesou paletu barev, přilákají spoustu užitečných tvorů. Dřišťály vnesou do zahrady dynamiku.
K dřevinám, které spojují užitek s okrasou, patří pestrý rod jeřábů. Na sklonku léta upoutá barvami plodů i listí. A když jeřabiny nezachutnají nám, kulatí se bříška ptačí.
Správná sklizňová zralost nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí, potom se hodnotí ostatní znaky: barva jadérek, vybarvení slupky a i větší propad plodů za bezvětří.
