
Jak se vyznat v růžích: velkokvěté a mnohokvěté růže
21. 11. 2022Velkokvěté čajohybridy vynikají paletou barevných tónů, nižší mnohokvěté růže se dost liší, proto se třídí do tří podskupin i podle květů.
Také sadové růže vysazujeme na deset a více let, a tak se hodí při nákupu vědět, do které podskupiny druh patří. A podle toho mu najít místo.
Jako sadové označujeme takové odrůdy růží, které dorůstají výšky alespoň 1,2 m (výjimečně jen 80 cm). Výhony v průměrné zimě podstatně nenamrzají, měly by stát pevně vzpřímené, případně v mírném oblouku a vytvářet kompaktní keř.
Květy mají sadové růže jednotlivé nebo v květenstvích, plné i prázdné. Kromě růží remontujících jsou zde i jen jednou kvetoucí, tedy jen začátkem léta. Vedle květů mají svou okrasnou hodnotu často i šípky.
Další používané zkratky a označení: SA, Sd, sad., sadovky, parkové růže, keřové růže, Strauchrosen, Parkrosen (německy), shrub (anglicky) heester rozen (holandsky), парковые розы (rusky), róze parkowe (polsky), park rózsák (maďarsky).
Statné keře dorůstají výšky 1 nebo 2 až 3 metrů, někdy i více. Často rostou hodně do šířky.
Další používané zkratky a označení: Rug. H., RgH, ругоза гибрид (rusky).
Hybridy vzniklé od růže svraskalé se poznají podle typicky utvářeného lesklého a zvlněného listu. Husté kompaktní keře bývají 80 až 150 cm vysoké. Květ je nejčastěji 7 až 9 cm velký.
Po hlavním období kvetení počátkem léta rozkvétají rugosa hybridy v menší míře i později. Silně voní. Tyto růže mají dužnaté kulovitě zploštělé velké šípky. Rostliny jsou silně ostnité, rozrůstají se do okolí podzemními výběžky. Patří mezi všestranně nejodolnější růže.
Další používaná označení: stolístky, centifolia hybridy, centifolie, cabbage rose (francouzsky), heesterrozen (holandsky), центи фольная (rusky), róże stolisté (polsky).
Staré, ale stále známé a občas pěstované růže stolisté neboli stolístky můžeme také přiřadit k sadovým růžím. Rostliny rostou vzpřímeně, květy jsou nahloučené s velkým počtem plátků, silně voní.
Až na vzácné výjimky kvetou jen na počátku léta.
Zvláštností jsou mechovky, které mají stopkaté žlázky se třpytícími se kapkami na květní stopce i kalichu.
Další používaná označení: english Rose (anglicky)
Růže se zvláštním hvězdicovitým (čtvrceným) utvářením hustě plného květu nedávno vyšlechtěné se označují jako růže anglické. Nyní ovšem růže tohoto typu vznikají i jinde. Díky hybridizaci starých odrůd do moderních růží většinou mají již jinak skoro zapomenutou silnou vůni.
Z hlediska růstových vlastností je sice většinou můžeme zařadit mezi růže sadové, ale jsou zde i odrůdy, které v našem klimatu zřejmě nikdy nedosáhnou výšky sadových růží (120 cm). Květy jsou velké 8 až 11 cm, často se sklánějí dolů.
Historické růže (HI): hybridy růže galské, bengálky, bourbonky, čajovky, noisettky, portlandky, remontantky. Někdy též hybridy Rosa x alba, R. x centifolia, R. x damascena
Velkokvěté růže (VK): Čajohybridy (ČH), Floribundy grandiflory (FG)
Mnohokvěté růže (MK): Floribundy (FL) (garnetky), Polyantahybridy (PH), Polyantky (PL)
Pnoucí růže (PN): ramblery, climbery
Pokryvné růže (PK)
Miniaturní růže (MI)
Jiné názvy známých skupin růží
Foto V. Milerová, Shutterstock a autor
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.