Rod Prunus zahrnuje mnoho okrasných stromů a keřů. V zahradách obdivujeme i kvetoucí pravé slivoně, počínaje švestkou a konče třeba trnkou.
Asi nejznámější okrasnou třešní se stala japonská sakura. Slovo pochází z japonštiny a znamená kvetoucí třešeň. V Japonsku má pěstování třešní a višní značnou kulturní tradici.
Základem četných okrasných kultivarů se stala zejména třešeň pilovitá (Prunus serrulata), Sargentova (P. sargentii), dřípená (P. incisa) nebo nikóská (P. nipponica).
Odrůda okrasné třešně Kanzan
Kultivary se liší hlavně barvou a uspořádáním květů, ale také tvarem koruny. Známe kultivary s korunou charakteristicky trychtýřovitou (P. serrulata Kanzan), sloupovitou (P. serrulata Amanogawa) nebo s typicky převislými větvemi, mnohdy bizarního tvaru (P. serrulata Kiku-Shidare-Zakura). Některé mají purpurově zbarvené listy P. serrulata Royal Burgundy.
V tuzemských podmínkách je jedním z nejčasněji kvetoucích druhů slivoň myrobalán. (Vžilo se pro něj lidově pojmenování špendlík – Prunus cerasifera. V ovocnářském názvosloví je však špendlík jinou slivoní.).
Často máme možnost vidět kvetoucí myrobalán jako podrost švestkového stromořadí. Je to způsobeno tím, že byl (a snad i stále je) používán jako podnož pro odrůdy švestek. Podrůstáním podnože vznikne pod samotnou švestkou houština vykvétající asi o čtrnáct dnů dříve než samotná roubovaná odrůda. Houština na místě často zůstává i po odumření švestky a myrobalán se může dále šířit do okolí rozrůstáním nebo roznosem semen ptactvem i lidmi.
Velice zajímavá je naše domácí kriticky ohrožená mandloň nízká (Prunus tenella). Vytváří nízké keře jen asi 1 m vysoké a na nich relativně velké, sytě růžové květy. Je typickou dřevinou vesnických předzahrádek.
Botanickou zřídka pěstovanou zajímavostí je mandlobroskvoň (P. × amygdalo-persica), kříženec mandloně (Prunus dulcis) a broskvoně (P. persica).
V době květu jsou slivoně nepřehlédnutelné, jelikož množství květů bývá značné a zaujímá celý prostor koruny. Bohužel se při teplejším a sušším jarním počasí stává, že se doba kvetení omezí pouze na několik dnů.
Některé slivoně jsou atraktivní také k podzimu, když jejich listy zlatožlutě barví. Několik druhů je zajímavých svou charakteristickou borkou. Například střemcha Maackova (Prunus maackii) ji má zbarvenou do oranžově okrové barvy, vzrostlejší jedinci slivoně tibetské (P. serrula) zase vytvářejí ve vyšším věku hladkou, lesklou, mahagonově hnědou kůru s příčnými tmavými pásy rozpukané borky.
Prunus × amygdalo-persica (velké květy s purpurovou skvrnou uprostřed), Prunus avium, P. cerasifera, P. × hillieri Spire, P. kurilensis, P. padus, P. Pandora, P. Tai-Haku, P. spinosa, P. × yedoensis.
Prunus x hillieri Spire
Prunus canescens (malé zvonkovité květy, rostlina celá chlupatá), P. Collingwood Ingram, P. dulcis Zola (listy purpurové), P. incisa Okame, P. kurilensis Ruby, P. mume Benishidori, P. padus Colorata, P. sargentii, P. tenella (keř do 1 m vysoký), P. tomentosa (keř asi 2,5 m vysoký).
Prunus Accolade, P. Daikoku, P. serrulata Amanogawa, P. incisa Mikinori (květy růžovobílé), P. subhirtella Fukubana, P. Oshidori-Zakura
Prunus avium Plena, P. Botan-Zakura, P. serrulata Albo Plena, P. Shirotae, P. Shogetsu.
Prunus Asano, P. Kiku-Shidare-Zakura (koruna s převislými větvemi), P. Okiku-Zakura (květy růžovobílé), P. serrulata Kanzan (květy sytě růžové), P. s. Royal Burgundy (květy sytě růžové, listy purpurové), P. triloba Multiplex (keř do 2 m vysoký, květy sytě růžové).
Prunus triloba Multiplex
Zdroj: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.
Foto autor
Prastará dřevina bývala ceněna v minulosti kvůli dřevu, které se používalo pro výrobu zbraní – kopí, oštěpů, šípů. Dnes nás dřín těší svou krásou i obsahem vitaminů v plodech.
Oblíbili jsme si javory různých druhů od japonských nebo dlanitolistých až po ty, které tvoří dominanty parků a velkých zahrad.
Kdybychom se na zahradě museli spokojit jen se třemi rostlinami, tavola kalinolistá by mezi nimi neměla chybět. Zvlášť pak kultivar Diabolo.
Jaro přináší mnohé radosti včetně kvetení. Těšíme se zejména z květů jarních cibulovin, talovínů, lýkovců, čemeřic, ovocných či okrasných stromů.
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
