Popínavý plamének se odvděčí za vhodné a nápadité umístění

18. 5. 2022

Zdobí zahrady a parky. Nejžádanější a nejvíce pěstované jsou velkokvěté, bujně rostoucí kultivary. Popínavý plamének zkrášlí různá místa.

Rod Clematis patří do čeledi pryskyřníkovitých a obsahuje na 250 botanických druhů s několika sty kříženců a kultivarů. Liší se nejen velikostí, stavbou, tvarem, barvou květů, ale také dobou kvetení a nároky na řez.

Plamének působí velmi lehkým, vzdušným až křehkým dojmem. Dlouhé výhony se vzájemně proplétají, proto potřebuje opěrnou konstrukci, na které se přichycuje listovými úponky.

Hodí se k ozelenění pergoly, treláže, plotů, k obloukovým konstrukcím nad vchody do domu nebo do zahrady. Plaménky lze  přizdobit stěn budov, zdi, sloupy a podobné zahradní prvky. Bujně vzrůstné a méně náročné druhy (Clematis vitalba, C. viticella) se uplatňují jako krycí pnoucí rostliny nevzhledných míst.

Popínavý plamének Clematis viticella

Plamének révovitý, též vlašský (Clematis viticella) kvete od června do září; foto Shutterstock

Květy jsou oboupohlavné bez korunních plátků. Tvoří je čtyři kališní lístky různého tvaru, velikosti a barvy. Výjimečně jich může být 5–8. Velkokvěté kultivary plaménků vykvétají jednotlivě nebo v květenství po dvou i více květech. Botanické drobnokvěté druhy vytvářejí mnohokvěté laty nebo vrcholičnatá květenství.

Po odkvětu zdobí rostliny nažky opatřené chmýřitými přívěsky. Působí velmi dekorativním dojmem. Listy jsou vstřícné, různé velikosti i tvaru, některé jednoduché, většinou trojčetné s listovými úponky, opadavé.

Kam popínavý plamének umístit

Plaménky jsou náročné na stanoviště. Mělo by být chráněné před větry, horní nadzemní část rostliny by měla mít dostatek světla, zatímco přízemní část u kořenového krčku musí být ve stínu chráněná před sluncem. Proto před plamének vysazujeme nízké, zakrsle rostoucí jehličnany, případně trvalky a letničky.

Proti vysychání půdy používáme mulčování trávou, listím, slamnatým hnojem a podobným materiálem. Mulčování je zároveň i ochranou proti mrazům zvláště u některých choulostivějších druhů.

Plamének nesnáší sluneční úpal, proto pokud vysazujeme rostlinu ke zdi, volíme jihovýchodní nebo jihozápadní stranu, a dodržujeme od ní vzdálenost 20–30 cm, aby rostlina netrpěla suchem. Zvláště během léta, plamének pravidelně a vydatně zaléváme. Plaménky bychom neměli nikdy vysazovat na severní stranu.

Pokud se jedná o nároky na půdu, vyžadují bohatou na humus a živiny, hluboko zpracovanou, propustnou, přiměřeně vlhkou a bohatou na vápník s půdní reakcí pH 6–7. Plamének neporoste v půdě těžké, jílovité, studené, mokré ani příliš suché.

Výsadba až po dvou letech

Nejvhodnější dobou pro výsadbu plaménku je jaro, duben až květen, případně podzim, září až říjen. Rostliny předpěstované v květináčích můžeme vysazovat s výjimkou zimního období po celý rok.

Volíme nejméně dvouleté klematisy pěstované v květináčích s pevným kořenovým balem a se dvěma i více výhony, které by měly být narostlé alespoň do výšky 60 cm, vyvázané k hůlce a nepolámané. Rostlinu vysazujeme do prostorné jámy 50 x 50 x 50 cm. Na dno jámy dáme nejprve vrstvu 5–8 cm hrubozrnného písku nebo štěrku. Zbývající prostor jámy vyplníme kvalitním živným kompostem promíchaným se zahradním substrátem.

Kultivar klematisu Niobe

Plamének Niobe

Popínavý plamének vyžaduje každoroční řez

Plaménky každoročně sestřihávané vyžadují k zdravému, bujnému růstu a bohatému kvetení, každý druhý rok dodat na podzim dobře proleželý hnůj, nebo živný prohnojený kompost. Na jaře přidáme ještě minerální kombinované hnojivo Cererit, které dodáme do půdy každý rok.

Štěpovaný plamének vysazujeme o 10–20 cm hlouběji, než rostl v květináči, a to proto, aby první pár oček byl pod zemí, čímž naroubovaná část kultivaru postupně vytvoří vlastní kořeny. Hlubší zasazení povzbuzuje vývoj nových výhonů od báze ušlechtilé části kultivaru. Nejlepší je plamének pravokořenný, který se snáze obnovuje, pokud nadzemní výhony zmrznou nebo se jinak poškodí. Rostlina je odolnější.

Při jarní výsadbě zakrátíme výhony plaménku na první pár oček nad zemí. Tímto krátkým řezem na jaře před rašením docílíme rozvětvení rostliny od země.

  • Každoroční řez je pro většinu velkokvětých plaménků naprosto nezbytný. Vyvoláme jím růst silných mladých výhonů, které obrůstají postranními květními letorosty.

Ochrana před zimou a mrazy

Na zimu je vhodné každoročně přikopčit rostlinu okolní půdou, kolem ještě navrstvit listy a výhony na opoře zakrýt smrkovými větvemi, nebo rákosovou rohoží. Doporučuje se půdu kolem rostliny pokrýt vrstvou částečně rozloženého prohnojeného kompostu, aby země tak nepromrzala a příliš nevysychala. Rostlině, která má dostatek humusu v půdě, postačí každoročně na jaře přihnojení kombinovaným hnojivem s obsahem stopových prvků.

Vyvazování plaménku na oporu

Kromě bylinných typů se plamének přirozeným způsobem ovíjí kolem stonků hostitelské rostliny nebo jiných opěr.

Rostliny, jejichž hlavní stonky vyvazujeme rovnoměrně po opoře v době rozrůstajících se letorostů, vytvářejí vzhledově lepší a bohatší květy. Vyrůstající letorosty rozvádíme a vyvazujeme po opoře, dokud se svými listovými úponky nepřichytí na nevhodném místě.

  • Pokud jsou letorosty ještě v bylinném stavu vzájemně nepropletené, dají se od sebe oddělit a rozmístit tak, aby rovnoměrně pokrývaly celou plochu opory.
  • Zdřevnatělé výhony jsou křehké a snadno se přelámou.

Během vegetace můžeme slabé letorosty vystříhat, aby nedošlo k předčasnému spletení několika nežádoucích letorostů. Letorosty ponechané volnému růstu bez vyvazování, se splétají, což se projeví na menším počtu i velikosti květů.

Popínavý plamének Rouge Cardinal

Květy plaménku zaujmou, hodí se nabídnout rostlině místo, kde budou k prohlédnutí zblízka

Závlaha plaménku

Většina plaménků potřebuje ke zdárnému vývoji dostatek vláhy. Je to zvláště důležité v období prvního roku po výsadbě, kdy rostlina zakořeňuje. Už při výsadbě pamatujeme na účinný zavlažovací systém.

Rostliny vyžadují světlo a slunce, aby dobře kvetly. Jejich kořeny potřebují také, aby byly udržovány v přiměřeně vlhké půdě a chladu. Účinné zavlažování zajistíme uložením trubky nebo květináče při výsadbě do půdy, které podle potřeby naplníme vodou. Tímto způsobem se voda dostane lépe ke kořenům. Během léta je zpravidla nutná častá zálivka.

Povrch kolem rostliny pokryjeme vrstvou trávy, slamnatým hnojem, listem, kůrou, případně jiným vhodným materiálem, který zastíní kořeny a uchová půdní vláhu.

Foto autor a Shutterstock

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

28. 9. 2022

Paznehtník a další květiny pro sušení a sběr semínek

Mnohé z trvalek a letniček se dají použít k sušení a také k podzimnímu sběru zralých semen pro jarní dosev květinových ostrůvků.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x