Pro okrasné účely se pěstují hlavně musandy červenolisté. Rod Mussaenda však zahrnuje na sto druhů tropických keřů, menších stromů i bylin.
Musandy patří do čeledi mořenovitých (Rubiaceae). Jejich původní domovinou jsou tropy Afriky, Asie nebo Polynésie.
Výrazně zvětšený kališní lístek musandy červenolisté (Mussaenda erythrophylla) je velkou ozdobou v kontrastu s barvou květu
Musandy červenolisté (Mussaenda erythrophylla) mohou obohatit i sortiment pěstovaných pokojových rostlin, ale ne každá se do bytových podmínek hodí.
Rostliny vytvářejí obvykle nižší keř, jehož některé výhony mají tendenci se šplhat, proto je velmi často udržován pravidelným sestřihem. Letorosty jsou zajímavé svým červenavým ochlupením.
Největší okrasou jsou chocholíky složené z pětičetných květů s úzkou, vespodu srostlou korunou s červeným středem. Vnitřní květy mají pět kopinatých kališních lístků, vnější květy mají jeden kališní lístek výrazně zvětšený, až téměř okrouhlý, často zářivě zbarvený – také toto je velká a zajímavá okrasa představovaného druhu. Plodem je tobolka.
Pozor, celé rostliny jsou mírně jedovaté!
Musandy kombinují nápadné barvy
Pro domácí pěstování je vhodné umístění na dostatečně světlé stanoviště s pokojovou teplotou i během zimního období. Během vegetace vyžaduje vydatnější zálivku a pravidelné přihnojování.
Pokud se budeme snažit rostlinu příliš regulovat řezem (sestřihem), je pravděpodobné, že výrazně oddálíme kvetení. Pěstujeme ji v kvalitním zahradnickém substrátu, který můžeme vylehčit přídavkem agroperlitu.
Rozmnožování je možné generativně výsevem semen nebo v zahradnictví častěji vegetativně prostřednictvím polodřevitých řízků.
Mussaenda pubescens
V nabídkách firem s okrasnými rostlinami tropů a subtropů se objevují i další zástupci tohoto rodu, například červeně kvetoucí Mussaenda pilosissima s bělavým, výrazně zvětšeným kališním lístkem nebo žlutě kvetoucí Mussaenda flava, rovněž s bělavým kališním lístkem.
Foto Shutterstock
Mnozí pěstitelé okrasných rostlin mají před těmi madagaskarskými respekt. Ale z ostrova pocházejí i nenáročné druhy. Třeba katarantus.
Ještě koncem minulého století byl cykas japonský mimořádně cennou rostlinou, kterou si dovolili pěstovat jen znalci. Dnes si ho může obstarat každý pěstitel se zájmem o exotické rostliny.
Správné české jméno jihoamerické rostliny zní aka jedlá. Většina majitelů ji však nazývá fejchoa. Potěší i začínající pěstitele.
Obvykle za tři až pět dní, někdy i za 24 hodin po výsevu začínají klíčit semena kaktusů. Každému, kdo váhá, zda kaktusy množit semeny, doporučujeme to vyzkoušet.
Doba zakořeňování přezimovaných hlíz begonií je přibližně 3 až 4 týdny. Výhodné je předklíčení na sucho při teplkotě 15-20 °C a ve tmě. Zhruba po týdnu se objeví na plošší straně malé puky. Hlízky opatrně očistíme od starých zbytků kořenů a vysadíme.
moc krásné květiny – díky