Živý plot najdeme téměř v každé okrasné i přírodní zahradě. Péče o něj se odvíjí od použitého druhu dřeviny, stanoviště i našich nároků.
Funkčnost a životaschopnost živého plotu do velké míry závisejí na kvalitě výsadby. Přesněji řečeno na přípravě půdy před výsadbou. Důležitou jsou ale také drobné detaily, které spočívají třeba v rozvolnění kořenového systému po vyjmutí z nádoby, ve které byla rostlina několik let pěstována.
Zanedbaný tvarovací řez u zimolezu lesklého
Jistě každého napadne, že vzhled živého plotu ovlivňuje především tvarovací řez a jeho četnost. Mnohdy ale jen tonestačí. Dále záleží na zálivce a hnojení, a to zvláště v případě, že koupíme pozemek se zanedbaným živým plotem, o který se mnoho let nikdo nestaral.
Pokud jsme při výsadbě zohlednili stanovištní podmínky a podle nich přizpůsobili i přípravu půdy před samotnou výsadbou, máme na několik let vyhráno. Alespoň co se výživy týče. Většina dřevin, které se u nás běžně pro živé ploty používají, bývá na živiny poměrně nenáročná. Hnojit tedy nemusíte několik let.
Kromě údržby řezem bychom mu měli dopřát třetím rokem od výsadby přídavek hnojiva, které je určený pro okrasné dřeviny. Optimálně v granulované formě. Hnojivo se aplikuje ručním rozhozem.
V případě, že jsme půdu pod dřevinami pokryli mulčovacím materiálem, měli bychom mulč odrhnout, hnojivo rozhodit po půdním povrchu a mírně ho zapracovat do půdy. Po přihnojení živý plot pečlivě zalijeme, aby se živiny dostaly co nejdříve ke kořenům.
Použít můžeme i hnojivý roztok. Zde je třeba, aby byla půda mírně vlhká už před aplikací, aby nedošlo k poškození kořenového vlášení.
Plotostřih je skvělý pomocník zvláště při tvarování živých plotů z jehličnanů nebo drobnolistých listnáčů
Po výsadbě živého plotu bychom měli dodržovat termíny tvarovacího řezu, které se odvíjejí především od rychlosti růstu dřevin. Zatímco pomalu rostoucí druhy tvarujeme jednou nebo maximálně dvakrát ročně, u rychle rostoucích dřevin bude třeba po plotostřihu sáhnout i třikrát ročně.
Někdy se dostaneme k již vzrostlému plotu, který nemusí být v dobrém stavu. Zanedbaný živý plot není vždy nutné kompletně likvidovat. Některé dřeviny si poradí i s hlubokým zmlazením. Dobře si rozmysleme, jestli tento zásah zvládneme sami a zda nám nebude vadit, že zmlazení nebude úplně nejrychlejší. Někdy si na výsledný efekt musíme počkat i několik let.
Pokud je tedy živý plot v opravdu neutišeném stavu, je na našem zvážení, zda nebude lepší ho kompletně vyměnit a nahradit ho mladými výpěstky.
Při dlouhodobém suchu zvláště na půdách bohatých na písek, které snadno vysychají, bychom neměli na zálivku zapomínat. Pokud chceme potřebu zálivky snížit, je vhodné pokrýt povrch půdy v blízkosti dřevin mulčovacím materiálem.
Při použití mulčovací kůry snížíme potřebu pravidelné zálivky
Je jedno, zda použijeme mulč minerální nebo organický. Každý typ má zcela jiné vlastnosti.
Obecně platí, že zálivku provádíme ještě několik týdnů po výsadbě, aby dřeviny zakořenily. Pokud víme, že zálivku nemůžeme zajistit ani během horkých letních dnů, volíme dřeviny odolné suchu. Vhodné jsou habry obecné (Carpinus betulus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) nebo javor babyka (Acer campestre).
Většina dřevin bývá poměrně odolná vůči chorobám a hmyzím škůdcům, ale zvláště v posledních několika letech je třeba zasáhnout proti některým běžným škůdcům postřikem.
Poměrně často bývají napadány zimostrázy vždyzelené (Buxus sempervirens), které během léta v několika vlnách napadají housenky zavíječe zimostrázového. Jakmile se objeví na listech, bez prodlení provedeme postřik insekticidem proti žravému hmyzu. Pokud včas nezasáhneme, budou požery poměrně obsáhlé. Housenky dokáží během několika dnů zlikvidovat listy na celé rostlině, která bude obrůstat poměrně dlouho.
Stejně tak můžete objevit na některých dřevinách houbové choroby, což je běžné u různých druhů zeravů (Thuja). V tomto případě provedeme postřik vhodným fungicidem.
U druhů s kožovitými listy, jako je bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), sledujeme stav listů. Jakmile se objeví jasně ohraničené požery, zřejmě si nám na pozemek našel cestu lalokonosec rýhovaný. Proti němu jsou účinné dravé hlístice, které se aplikují ve formě zálivky na půdní povrch. Tato metoda ochrany se může uplatnit i v přírodní zahradě, protože spadá do kategorie ochrany biologické, která není založena na syntetických látkách.
Lalokonosec libečkový
Tvarovací řez je základem fungování tvarovaných živých plotů. U těch volně rostoucích se dělá pouze po několika letech zmlazení, ale to jen v některých případech.
Tvarovat lze ručními plotovými nůžkami. Pokud ale živý plot dosahuje značné délky a výšky, je vhodné vzít na pomoc elektrický, benzínový nebo akumulátorový plotostřih, se kterým dosáhneme i do větší výšky, takže nebude třeba použít štafle.
Dřeviny s jemnou strukturou listů můžete tvarovat plotostřihem či plotovými nůžkami bez obav
Četnost řezu se odvíjí od rychlosti růstu vysazeného druhu:
Rychlost růstu do velké míry ovlivňují také stanovištní podmínky. Dřeviny vysazené do půdy bohaté na živiny a dobře zásobené vodou porostou rychleji než ty, které rostou v suché půdě chudé na živiny.
Pokud jsme si na zahradu vysadili živou stěnu ze stálezeleného jehličnanu, cypřišovce Leylandova (Cupressocyparis x leylandii), může nás zaskočit rychlost růstu tohoto velikána. Přírůsty jsou natolik velké, že dřevinu budeme muset po několika letech hluboce zmladit. Tvaruje se i třikrát během sezony, ale i tak dřevina po několika letech přeroste. Hlubší zmlazení snese obstojně.
Ne vždy lze živý plot tvarovat plotostřihem nebo ručními nůžkami. Na problém narazíme hlavně u velkolistých dřevin, jako jsou bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus) a některé druhy javorů (Acer).
Při tvarování listnatých dřevin s většími listy zanechávají plotové nůžky nebo plotostřihy poškozené listy
Tyto dřeviny tvarujeme spíše ručními nůžkami, aby nedošlo k poškození listové plochy. Rány jsou totiž na větších listech výrazné a snižují estetické působení. Pokud chceme živé ploty udržovat plotostřihem, což je nejrychlejší, volíme podle toho vhodné dřeviny.
Foto autorka
Lalokonosci, dospělci i larvy různých druhů, se vzhledem ke svému dlouhému vývoji vyskytují na zahradách prakticky celý rok.
Živý plot je v různých podobách a velikostech nedílnou součástí téměř všech zahrad. Současně je pro zahradu velmi cenným prvkem.
Zimostrázy patří k velmi oblíbeným okrasným dřevinám, které se hodí i do malých zahrad. Pěkné keře však dokáže značně potrápit zavíječ zimostrázový.
V létě tvarujeme živé ploty a to zásahem do mladého letošního dřeva. Zmlazení nebo hlubší řez necháme na začátek vegetační sezony.
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
