Okrasné keře či stromy lagerstrémie mají český název pukol. Kvůli zkadeřeným okvětním plátkům a listům i botanicky nesprávné označení kadeřavá myrta.
Pukol pěstovaný jako dlouholetá pokojovka dobře snáší letnění a je pak efektní ozdobou balkonů, teras, atrií či slunných míst zahrad.
Novodobým křížením pukolu okrouhlolistého (Lagerstroemia indica) s pukolem nádherným (L. speciosa) a s Lagerstroemia faueriei byly vyšlechtěny i mrazuvzdorné variety, které lze ponechat celoročně venku také v tuzemských klimatických podmínkách. Rostlina miluje plné osvětlení, celkem dobře snáší i polostín, kde však méně kvete.
Lagerstrémie pochází z jihovýchodních oblastí Asie
Rostlina náleží do čeledi Lythraceae (kyprejovité) a je opadavým keřem nebo stromem. Pochází z jižní Asie, Koreje, Japonska a Číny a velmi dobře prospívá ve všech teplých oblastech celého světa. Kvete od srpna do října, květy má uspořádané do lat až 20 cm dlouhých (průměr až 7 cm), v barvách od bílé přes nejrůznější odstíny růžové až po nachovou.
Krátce řapíkaté listy jsou tmavě zelené, z počátku zbarvené do bronzova, na podzim žluté až okrové. Plodem je kulovitá tobolka obsahující malá okřídlená semena. Odlupující se skořicově hnědá borka zejména u starších rostlin vytváří zajímavou kresbu.
Rostlina dorůstá výšky až 8 m, pěstovaná v kbelících je nižší. U starších je vhodné usměrňování růstu.
Množí se buď semeny, nebo řízky. Sedm měsíců po výsevu již rostlinky kvetou. Semena lépe klíčí, jsou-li před výsevem na 24 hodin namočena.
V lidovém léčitelství byla používána kůra a květy pukolu k odvodnění organismu, jako drastické projímadlo a ke snížení horečky. Semena mají narkotické vlastnosti.
Lagerstrémie pěstovaná v nádobě je rostlinou nenáročnou, která dobře snáší průměrné pokojové podmínky. Během vegetace vyžaduje teplotu 15–25 °C a pravidelnou zálivku, nesnáší přelévání ani přesušení a doporučuje se pravidelné přihnojování asi dvakrát měsíčně.
V období vegetačního klidu, kdy rostlině opadají listy, postačuje teplota 10–20 °C a omezená zálivka. Substrát by však neměl vyschnout.
Přesazuje se jedenkrát za 3–5 let, čím je rostlina starší, tím méně často. U starších rostlin stačí jen výměna vrchní vrstvy substrátu. Netrpí výrazně žádnými chorobami ani škůdci.
Mrazuvzdorné kultivary ponechané trvale na svém stanovišti vyžadují plné slunce a dobře odvodněnou půdu. V zimě nesmí zůstat v těžké podmáčené půdě. Kořeny bez újmy snesou mrazy až kolem –20 °C, rostlinu je však nutné bohatě mulčovat.
Pukol kvete bohatě na světlém stanovišti
Pukol okrouhlolistý (Lagerstroemia indica) je dobře tvarovatelnou rostlinou vhodnou i pro pěstování bonsají. Ve srovnání se svými kříženci však je rostlinou méně vzhlednou a choulostivější. Barva květů je bílá až červená, velikost květů v průměru až 9 cm.
Muscogee je jedním z prvních kříženců odolných proti chladu schopných přezimovat na stanovišti. Ve středoevropských podmínkách kvete od srpna v bohatých latách levandulově růžovými květy. Velké keře nebo malé stromky rostou pomalu. Doporučuje se na jaře po mrazech zkrátit loňské letorosty na třetinu původní délky. Mrazuvzdornost kořenů se uvádí až –25 °C, horních pater rostliny až –21 °C.
Acoma je hybridní odrůdou lagerstrémie, která má menší boubelatější laty s bílými květy. Opadavé listy jsou do poloviny léta sytě zelené, později vínově načervenalé, což spolu s bílými květy vytváří pěkný kontrast. Na podzim přechází barva listů přes karmínově červenou až do zlatožluté. Mrazuvzdornost je stejná jako u předchozí Muscogee.
Tonto je purpurově kvetoucím mezidruhovým křížencem z USA, který nejsnáze přezimuje. Mrazuvzdornost je ověřena u kořenů do –24 °C, u horních větví –17 °C, u spodní části keře –21 °C. Pokud větve zmrznou až k zemi, zjara velmi snadno obráží a v druhé polovině léta kvete.
Natchez je odrůdou nejvhodnější pro české klimatické podmínky, kvete bohatým bílým květenstvím, zelené opadavé listy jsou velké 3–4 cm, velmi lesklé, na podzim červené později zlatožluté. S ohledem na značnou mrazuvzdornost a tvorbu poměrně rovného stonku se hodí i k pěstování ve tvaru stromku. Na rozdíl od ostatních kultivarů rychleji vytváří větší keř. Doporučuje se podpořit kvetení pravidelným zkracováním větví.
Květ pukolu
Pukol není příliš náročný na půdu. Nejlépe se mu daří v mírně vlhkých, dobře propustných půdách. Během zimního období nesnáší přemokření.
Na zimu se doporučuje silná vrstva mulče, v létě je mulčování také vhodné, vrstva by však neměla být příliš silná, rostlině vyhovuje prohřátá půda.
Nejlépe pukolu vyhovuje slunné stanoviště, dobře snáší i úpal. Na jaře je vhodné hnojení k podpoře růstu, přílišné hnojení dusíkatými hnojivy podporuje růst na úkor kvetení. Proto je lépe po prvním jarním hnojení dále používat hnojiva podporující kvetení.
Mírně kyselá půda přispívá k výraznějšímu podzimnímu vybarvení listů. Rostlina dobře snáší i hluboký řez. Výrazný jarní sestřih podporuje letní kvetení pukolu. Hodí se jako solitér na chráněné místo nebo jako mobilní zeleň, kterou přes zimu uchováváme v krytých prostorách.
Foto I. Jablonský
Opadavý, drobný, vzdušně větvený nižší keř žanovec (Colutea) dorůstá do 2 m výšky. Trny nemá, listy jsou lichozpeřené s 5–6 jařmy, 7–15 cm dlouhé.
Prastará dřevina bývala ceněna v minulosti kvůli dřevu, které se používalo pro výrobu zbraní – kopí, oštěpů, šípů. Dnes nás dřín těší svou krásou i obsahem vitaminů v plodech.
K dřevinám, které spojují užitek s okrasou, patří pestrý rod jeřábů. Na sklonku léta upoutá barvami plodů i listí. A když jeřabiny nezachutnají nám, kulatí se bříška ptačí.
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu, na které si vypěstujeme sazeničky zeleniny. Kupované sazenice jsou mnohdy drahé a navíc nebývá k dispozici výběr odrůd podle našich představ.
